Foukání a malování skleněných vánočních ozdob zůstává českou specialitou ceněnou ve světě. Byť už tradici drží jen několik posledních lokálních dílen a družstev. Jestli je ale jedno místo, které i v návalu levných plastových náhražek z Číny a stále kvalitnějších ozdob z Polska ukazuje, jak řemeslo nejen udržet, ale i oživit, pak je to manufaktura v jizerské Poniklé. Tady mají Vánoce celý rok.
Malebná nizozemská vesnice Zaanse Schans je místem, kam chce alespoň jednou za život zavítat snad každý turista. Dvacet minut od Amsterdamu tu návštěvníci najdou větrné mlýny, tradiční řemesla, malebné stezky – a jako bonus i obraz od Clauda Moneta v místním muzeu. Ročně tu mají turistů stejně jako na Pražském hradě. A to je pro místních sto stálých obyvatel problém.
Pokud někdy zavítáte do pražského Braníka, tohle místo byste neměli minout. Malé rodinné řeznictví Zdeňka Absolona je rájem pro milovníky párků, šunek i domácí tlačenky. Už skoro deset let tu Zdeněk s maminkou a bratrem dělají všechno po svém – z kvalitního masa, bez náhražek a vlastníma rukama. A tlačenku? Tu vaří podle dědečkova receptu a ručí za ni každým plátkem.
Ještě před pár lety snila Barbora Houtová o kariéře zubařky. Dnes tvoří šperky, které nesou otisk emocí, ženské síly i přírody – a na ruce nosí prsten s dračím kamenem. Příběh třicetileté šperkařky je ukázkou toho, že ani výchova tří dětí není překážkou ve splnění snu, který provází bruska, různé kovy, noční šichty a třeba také neustálý boj s organizací.
Nedostatek řemeslníků na českém pracovním trhu vede k výraznému nárůstu jejich nástupních mezd. Nejvíce zaměstnavatelé zvýšili za uplynulý rok mzdu u lakýrníků, a to o deset procent na téměř 44 tisíc korun. U zámečníků to bylo o 6,7 procenta, u instalatérů a topenářů o 6,4 procenta a truhlářů o 5,2 procenta, vyplývá z dat pracovního portálu Jenpráce.cz.
Chtěl být kreativní, ale místo toho zkracoval slogany tak, aby se do čtyř slov vešla celá zeměkoule. Tak s úsměvem popsal svou kdysi vysněnou práci v reklamce Filip Jeřábek alias FJ87. Dnes je vše jinak. Muž mnoha profesí i talentů konečně žije svůj skutečný sen – maluje, rapuje, cestuje... A teď nově i navrhuje. Vytváří jedinečné džínové bundy, na které našívá vlastní obrazy.
Její příběh začal u otázky „Čím chceš být, až vyrosteš?“. A už v osmé třídě měla jasno. Jako technicky založená dívka chtěla jít cestou řemesla. K lásce k hodinkám ji dovedla rada maminky, historie prastrýce a vášeň tatínka. Anna Chytilová se u drobných strojků prostě našla. V Praze zakotvila ve známém hodinářství a denně prokazuje, že přesnost a trpělivost patří mezi její silné stránky.
Po letech v kanceláři jí došlo, že není čas ztrácet čas. Proto Lucie Šáfařová (ano, jmenovkyně slavné české tenistky) pověsila kariéru v korporátu na hřebík a během péče o děti se začala věnovat renovaci nábytku. Sezení u počítače tak vystřídalo kouzlení s barvami a bruskou. I když začátky byly krušné, neměnila by. Jak sama říká, někdy je nutné utéct od reality do světa vlastních myšlenek.
Vítejte ve světě bizarních stavebních kreací, kde funkčnost často prohrává souboj s estetikou i bezpečností. Fotogalerie zachycuje ty nejabsurdnější řemeslnické výtvory, u kterých si říkáte: "Jak tohle vůbec někoho napadlo?" Připravte se na směs smíchu a údivu nad tím, co vše může vzniknout, když se řemeslo potká s nedostatkem odbornosti, jako kdyby se do toho pustili nešikovní kutilové Pat a Mat.
Letos je to deset let, co začala malovat. Přiznává, že na začátku postupovala metodou pokus-omyl. „K malování mašlí neexistuje žádný manuál,“ směje se mladá malérečka Štěpánka Veverková z Velkých Pavlovic. O tradiční řemeslo se s ní navíc nikdo nepodělil, na všechno si tak musela přicházet sama a postupně.
Do telefonu zazní ještě přijatelná cena, když ale řemeslníci dorazí vyřešit třeba zabouchnuté dveře, naúčtují si horentní sumu. Přitom práci odbydou, faktura má nedostatky a člověk, pokud si stěžuje, peníze zpět nevymůže. Za pár měsíců firma zmizí a objeví se nová. V minulosti takové nepoctivce vyšetřoval i elitní policejní útvar. Aktuálně.cz popisuje, jak takové firmy fungují a jak je poznat.
Řemeslníci nemají v Česku o práci nouzi a v následujících letech po nich poptávka ještě stoupne. Přesto absolventi učebních oborů a středních odborných škol vystudovaný obor někdy opouštějí. Nejčastějším důvodem je nižší nástupní plat, většina z nich odchází k dopravcům. Z hlediska finanční perspektivy ale dělají chybu.
"Navrhuji a vyrábím všechno možné z kovu," píše na svém instagramovém účtu Holka z kovodílny Eva Průšová, která společně s manželem vede kovovýrobu. Mezi velkými zakázkami si ale najdou čas na malé kovové umění. Inspiraci hledá tvůrkyně v přírodě i na zahradě. Kov tak v jejím podání ožívá, třeba v podobě ptáčků nebo květin.
Kdo někdy o Velikonocích nebarvil vajíčka cibulovými slupkami? Tím ale většinou povědomí o možnostech přírodního barvířství končí. Cibulí, kurkumou nebo třeba řepou lze přitom obarvit košili, ponožky a dokonce namalovat i obraz. Barvířka Monika Doležalová, původně grafička a ilustrátorka, zná mnoho způsobů, jak dát látkám pomocí přírody nový vzhled, na jedinečnost cibule přesto nedá dopustit.
Virtuální realita přináší do výuky novou dimenzi, která mění tradiční metody učení. Nepomáhá pouze s teorií, studenti si v digitálním světě mohou osvojit i základy řemesel, jako je malířství, elektrikářství nebo stavařství. "Mladé lidi naše aplikace motivuje, pomáhá jim učit se z chyb a škole šetří materiál," vysvětluje český vývojář Vratislav Medřický z projektu EduVR.
„Já už ani neříkám, že jsem kovář. Většině lidí to totiž evokuje Pavla Kříže s kyjem na rameni, jak si jde do světa pro princeznu,“ říká Jan Horn, který má nad pražskou Palmovkou malou dílnu na zakázkovou kovovýrobu. „Zákazníky nenapadne, že kovář může třeba svařit kočárek nebo vyrobit hračky pro dospělé,“ dodává s povzdechem, že o jeho profesi panují i dnes zkreslené představy.
Mimozemšťani na vodě? Ne, jen výtvor šikovného Vietnamce. Vynálezce Tran Long Ho postavil rychlou loď inspirovanou létajícím talířem. Dal si na ní opravdu záležet a lehká konstrukce z laminátu klouže po vodě opravdu hladce. Plavidlo dokáže jet až 50kilometrovou rychlostí. Výroba byla podle všeho poměrně náročná, protože Tran Long Ho si i sám odlil formy, ze kterých pak konstrukci vytvořil.
Od expedičních čtyřkolek na cesty za polární kruh přes tatrovky schopné zdolávat pouštní terén na Rallye Dakar až po luxusní obytná rodinná auta - anebo třeba všechno dohromady! To všechno umí manželé Vejnarovi navrhnout, naprojektovat a následně postavit. Rukama jim prošly stovky aut a skutečnost, že mají čekací lhůty na rok dopředu vyblokované, dokládá jediné: O jejich obytky je obří zájem.
Doma o ní říkají, že na co sáhne, to se jí daří. Zájem, který na Instagramu vzbudila její autorská keramika, je toho koneckonců důkazem. Přesto je pro keramičku pocházející z Jizerských hor Marii Skuhravou doskladnění každé další várky keramiky náročné a pocity z toho, že lidé její výrobky vykoupí pokaždé během několika minut, nejsou vždy jen čisté štěstí a radost.
Běžná rekonstrukce bytu se může změnit v horor. Své o tom ví architektka Markéta Heralecká, která po zkušenosti s nepoctivým řemeslníkem založila projekt Holky v rekonstrukci. Radí v něm ženám, co všechno si mají během rekonstrukce pohlídat, aby nepřišly o mnoho peněz jako ona. Ve videích na Instagramu navíc architektka dává tipy, jak na sebeobranu před typickými průpovídkami řemeslníků.
"Ještě přezku, popruhy a je hotovo, můžete jít do bitvy," říká Petr Brožek a ukazuje hrubě "vybouchaný" a nevzhledný tvar plechového klobouku. V dílně poblíž Českého Brodu restauruje a vyrábí různé části plátové zbroje. Využívá při tom i původní starobylé techniky. A nehledě na moderní dobu je dnes toto řemeslo náročnější než před staletími.
Za vyčištění ucpaného záchodu v psím hotelu si instalatéři naúčtovali dvacet tisíc. Nic ale nespravili a peníze nevrátili. Firma, která instalatérskou pohotovost provozuje, podniká i v zámečnictví. Také její řemeslníci si za práci účtují až několikanásobně vyšší ceny, než je obvyklé. Jednatelem společnosti je fitness trenér z Ústí nad Labem s několika exekucemi. Tvrdí, že jej řemeslníci podvedli.
Sotva dotančil ve StarDance, vrátil se na obrazovky České televize ve třetí řadě pořadu Peče celá země, kde opět účinkuje jako porotce. O soutěžících mluví cukrář Josef Maršálek s upřímnou radostí a vyzdvihuje, že se úroveň jeho řemesla v tuzemsku zlepšuje. V rozhovoru popisuje, jak po letech v zahraničí zjistil, že mu stejně nejvíc chutná kulajda a nejlépe se nežije ve městě, ale na vesnici.
Mladé u řemesla odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám či do fastfoodů. "Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov.
S ukázkou ze své hry oslovili na sociálních sítích miliony lidí. Manželé Eva a Lukáš Navrátilovi už osm let tvoří vývojářské studio Attu Games. Mezi jejich pozoruhodné hry patří například plošinovka zasazená do časů středověku Feudal Alloy. Do stejné epochy se podívají hráči i v připravované hře Scarlet Deer Inn, která se zřejmě stane první vyšívanou videohrou na světě.
Na dvě stovky řemeslníků se představily během třídenních Selských slavností v Holašovicích na Českobudějovicku. Akci, která v neděli končí, navštívilo od pátku zhruba 10 tisíc lidí. Ves s neopakovatelnou atmosférou ale pamatuje lepší časy.
