Kutná Hora - Odborníci ve středu po téměř dvou staletích otevřeli kryptu pod kutnohorskou kostnicí. Průzkum měl napovědět, proč se vzácná památka postupně stále více naklání.
Badatelé se domnívali, že podloží pilířů kostnice je vytlačováno do krypty. Tento předpoklad se ale podle dlouholetého pracovníka farní kanceláře Karla Koubského nepotvrdil.
"Musíme se Santinimu omluvit. Příčina se bude hledat dál. Bude se tady kopat sonda a posoudí se založení stavby," dodal. Proslulý architekt Jan Blažej Santini nechal ke kostnici kryptu po roce 1710 přistavět.
Krypta byla naposledy otevřena v roce 1833. Podle historických záznamů ukrývá tělesné pozůstatky 14 kutnohorských měšťanů. Většina rakví se podle Koubského zřítila, část jich zůstala v původní poloze.
Vchod do krypty bude nyní asi měsíc provizorně zakryt fošnami, kostnice bude nadále otevřena návštěvníkům. Odborníci prostor zaměří. "Jak se naloží s ostatky, bude záležet na archeologovi," poznamenal Koubský.
Věže se naklánějí již 300 let
Vzápětí se začne s kopáním na jiném místě kostnice, aby se odhalily základy pilíře. Stavba se každoročně nakloní asi o půl milimetru, zřícení jí ale podle odborníků bezprostředně nehrozí.
"Věže se naklánějí již 300 let, to znamená neočekáváme, že by zítra došlo k pádu, ale je vhodná doba začít připravovat opravu," uvedl vedoucí infocentra římskokatolické farnosti Jiří Arnet. Kolik rekonstrukce bude stát, ukážou až průzkumy. "Nemáme žádnou představu. Uvidíme, jak závažný ten problém je," dodal. Na přípravné práce je zatím vyčleněno asi čtvrt milionu korun.
Kostnice je jednou z nejnavštěvovanějších kutnohorských památek. Někdejší hřbitovní kapli ze 14. století zdobí téměř výhradně lidské kosti, které jsou pozůstatkem asi 40 000 obětí moru a husitských válek. Do nynější podoby je srovnal řezbář František Rint.