Hřebenka (Kladensko) - Baví-li se obyvatelé osady Hřebenka u Unhoště na Kladensku o svém starostovi, nemusí to vždy být jeden a tentýž člověk.

Nad částí obce totiž "vládne" nedaleké město Unhošť se starostou Ivanem Zábojem, druhou polovinu řídí starosta sousedních Malých Kyšic Jan Kuna.

K volbám tak v půli října vyrazili lidé z Hřebenek opět na různé strany. Záleželo na tom, zda bydlí nalevo, či napravo od silnice.

"Určitě by řada věcí byla jednodušší, kdyby území bylo kompaktní," myslí si Jiří Frič z "unhošťské části" Hřebenek.

Vadí mu, že město pro místní obyvatele mnoho nedělá.

"Zrušili nám školní autobus, takže děti musí buď odvážet rodiče nebo chodí pěšky do sousedních Kyšiček. Slibovali, že kanalizace z vedlejšího Nouzova povede až k nám a zase nic," vypočítává.

"Platím stejné daně jako ti, kteří bydlí v Unhošti na náměstí a větší daně než sousedé, kteří patří k Malým Kyšicím, ale užitek z toho nemám."

Potíže s odpadky

Rozdělení Hřebenek ještě před lety komplikovalo například odvážení odpadků. Obec i město totiž mělo uzavřenou smlouvu o svozu odpadků s jinou společností.

"Tak jsem platila za odvoz odpadků Unhošti, přestože patřím do Kyšic. Teď už se to sjednotilo," vzpomíná obyvatelka druhé části Marie Hrošová.

I starostové připouští, že nejednotnost území působí potíže.

"Plánovali jsme opravit silnici, která je ve špatném stavu a chtěli po obci, aby na ni přispěla stejnou částkou jako město. Jenže oni tolik peněz nedali dohromady, a tak z toho nic nebylo. Nemůžeme dělat rekonstrukci jenom z městských peněz," říká unhošťský starosta Ivan Záboj.

Podle kyšického starosty Kuny se zase špatně domlouvá právě vybudování kanalizace.

Les po armádě obsadili stavebníci

O tom, že by se Hřebenka katastrálně sjednotila, ale zatím nikdo neuvažoval a neuvažuje.

"To by museli chtít lidi, a ti zájem nemají. Museli by si předělávat občanky, sídla firem," tvrdí Kuna. Argumentuje i tím, že jich tu mnoho nebydlí.

Problémy se správou Hřebenek se objevily teprve po roce 1989. Do té doby totiž část území, které patří Malým Kyšicím, bylo v majetku armády. "Byl to les," upřesňuje Kuna.

Teprve později se ve zdejších chatách a nových domech začali lidé hlásit k trvalému pobytu. A v ten moment se obyvatelé Hřebenek rozdělili na kyšické a unhošťské.