S konkrétním návodem, jak zabránit suchu a dobře hospodařit s vodou v krajině, přichází ekolog Jiří Malík. Autor mezinárodně oceňovaného modelu návratu vody na Broumovsko vysvětluje, proč jsou v Česku sucho a ničivé přívalové deště čím dál větší problém. Lidem radí zadržovat vodu přímo na zahradách. Třeba tím, že kromě stromů vysadí i keře, zbaví se bazénu či nebudou trávník sekat na krátko.
Elektrokonvulzivní terapii, neboli léčbu elektrošoky, proslavila scéna z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, kde sloužila jako trest pro vzpurné pacienty. Vedoucí lékař neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jozef Buday ale říká, že jde o bezpečný a účinný způsob léčby. „Navzdory intenzivnímu výzkumu se ale přesný mechanismus efektu nezná,“ přiznává lékař.
Radní Prahy 3 začátkem dubna odsouhlasili záměr přejmenovat Koněvovu ulici, souhlasí s tím i odborná komise magistrátu. Kromě Prahy mají ulici pojmenovanou po tomto sovětském maršálovi v dalších více než deseti městech. Aktuálně.cz zjišťovalo, zda také plánují změnu. Nikde se k ní ale nemají. "Když jsme se ptali lidí, každý říkal, ať to necháme tak, jak to je," uvádí starosta severočeského Dubí.
Exotický hmyz, šupiny luskounů či šimpanzí a gorilí lebky nabízel překupník, kterého v dubnu zatkli v africkém Kamerunu. K jeho chycení významně přispěl rodák z Třince Arthur F. Sniegon z organizace Save-Elephants. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak překupníka kontaktoval, dohodl obchod, setkání natočil na skrytou kameru a poté muže předal policii.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Prezident Miloš Zeman na konci března udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za manipulaci dvousetmilionové veřejné zakázky. Pro některé školy to byl poslední impulz k tomu, aby ze tříd portréty prezidenta odstranily. Například v Olomouckém kraji je k tomu vyzval náměstek pro školství. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak školy reagovaly.
Historický kolotoč stojí na pražské Letenské pláni již od konce 19. století. Fungoval 112 let, až do roku 2006. Návštěvníci se mohli projíždět na figurínách koní, které byly potažené pravou kůží, postupně přibyly makety autíček. Technická rarita se průběžně opravuje již osm let, na renovaci se složili Pražané i formy. Nyní se práce chýlí ke konci, atrakce by se měla otevřít v červenci.
Ve středu uplyne dvě stě let od narození Jindřicha Fügnera, který společně s Miroslavem Tyršem založil spolek Sokol. Fügner byl jeho prvním starostou, zavedl v něm tykání a údajně jako první přišel s nápadem na stejnokroje. Z původně pražského spolku se do konce 19. století stalo silné celonárodní hnutí. Sokolové hráli důležitou roli v obou světových válkách. Mnoho jich bylo zavražděno nacisty.
Vrátit do krajiny mokřady a rašeliniště je jedním z cílů Šumavského národního parku. Největší chráněná přírodní oblast ve střední Evropě se tak snaží obnovit původní ráz krajiny. Mokřady snáze ochlazují krajinu, lépe zadržují vodu a chrání proti povodním. Pro rok 2022 správa parku připravila mnoho aktivit, do kterých se mohou lidé zapojit a podílet se na návratu vody do šumavské krajiny.
Hnutí Přísaha skončilo s 4,68 procenta těsně pod hranicí pro vstup do sněmovny. O pár stovek hlasů překonalo i výsledek vládní ČSSD. Šéf hnutí Róbert Šlachta to hodnotí jako velký úspěch. "Pro nás to znamená, že můžeme jet dál. Hnutí fungovalo několik měsíců, takže pro mě je úspěch, kam jsme se dostali," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Dlouhodobému úbytku opylovačů, čili nejčastěji hmyzu, mohou zamezit květnaté louky, kterých však v české krajině též ubývá. „Pokud by hmyz nadále ubýval podobným tempem, tak přijde hladomor a ani nechci domýšlet co dále,“ upozorňuje ekolog Filip Harabiš. Zemědělská univerzita nyní pomáhá zakládat louky i v širším centru hlavního města. Zájemcům poskytuje osivo.
Začátek loňského září byl významným předělem v počtu nakažených. Po poklidném létu jejich počty rychle vzrostly, během několika dní vystoupaly až na několik tisíc nových případů za den a stát v reakci na to přijal řadu protiepidemických opatření. Čísla významně narostla i toto úterý, dokonce jsou vyšší než ve stejný den loni. Experti však i přesto další vlnu epidemie neočekávají.
V Paříži před týdnem plošně snížili maximální povolenou rychlost na 30 km/h. Opatření má, krom předpokládaného ekologického přínosu, snížit hluk a počet dopravních nehod. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda podobné opatření plánují zavést i česká města. „Je potřeba se rozhodnout, jestli chceme budovat města pro lidi, nebo pro auta,“ říká expert.
Podle nejpesimističtějších předpovědí klesne objem vody v českých řekách během příštích třiceti až šedesáti let až o pětinu. Pokles hladiny může způsobit nedostatek pitné vody. V některých oblastech se kvůli nedostatku zdrojů výrazně změní krajina. Stále však existují opatření, která mohou sucho zmírnit.
Safa Hassani před třinácti lety opustil Afghánistán. Bál se o svůj život, předtím ho už jednou unesl Tálibán. Jelikož spolupracoval s Čechy, zamířil právě do Česka, kde žije dosud a živí se jako psychiatr. V rozhovoru pro Aktuálně.cz velmi dobrou češtinou vzpomíná na začátky své integrace, která zejména pro jeho matku byla zprvu velmi složitá.
Složení obyvatelstva velkých českých měst se mění. Z jejich center mizí starší lidé, kteří se kvůli vysokým nákladům na bydlení raději stěhují do menších měst či na venkov. Odchází také rodiny s dětmi, ty však jdou z centra žít na předměstí. Středy měst však vylidněné nezůstanou, noví obyvatelé se do nich stále stěhují. Jde ale především o cizince a mileniály.
Na pomoc Albánii, kterou zmítají rozsáhlé lesní požáry, poslalo Česko minulý pátek vrtulník s pětičlennou posádkou a hasicím vakem. Jedním z členů posádky byl i pilot Michal Šnajdr, který se ve čtvrtek vrátil zpět do Prahy. Do Albánie mezitím vyrazili jiní čeští piloti. "S nadsázkou se dá říct, že hoří celá jižní Evropa," popsal Šnajdr v rozhovoru pro Aktuálně.cz po svém příletu do Prahy.
Česká města budou v budoucnu muset čelit následkům klimatických změn. O jejich důsledcích například pro Prahu a o tom, jak se připravit na vlny veder a sucha s redakcí Aktuálně.cz mluvil Petr Klápště, urbanista zabývající se udržitelným rozvojem měst. "Ideální je stromořadí přímo v ulici, kde funguje jako určitá klimatizace," říká.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
