Nic nepokazí vysněnou dovolenou tak účinně jako zdravotní potíže. Dobře připravená lékárnička ale může leccos zachránit. Co by měla obsahovat? Kromě základních pomůcek, jako jsou obinadla a náplasti, by tam neměly chybět ani léky na zažívání či bolest. "Nezapomeňte ani na přípravky, které běžně užíváte," připomíná šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Tyto medikamenty radí mít u sebe vždy.
Jakmile vypadne elektrický proud, lidé se nedostanou ke svým lékům - a to i tehdy, když jim lékař vydá papírový recept s razítkem. Podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse to neumožňuje zákon. Vyzval proto stát, aby to napravil. Ve výjimečných případech by se měl výdej léků na papírový recept umožnit. Jde o bezpečnost pacientů, připomíná. Blackoutů navíc bude podle odborníků přibývat.
Nic nepokazí vysněnou dovolenou tak účinně jako zdravotní potíže. Dobře připravená lékárnička ale může leccos zachránit. Co by měla obsahovat? Kromě základních pomůcek, jako jsou obinadla a náplasti, by tam neměly chybět ani léky na zažívání či bolest. "Nezapomeňte ani na přípravky, které běžně užíváte," připomíná šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Tyto medikamenty radí mít u sebe vždy.
Epidemiologové řeší problém: Česko patří dlouhodobě mezi nejzamořenější země Evropy, pokud jde o klíšťovou encefalitidu. Území, na kterých dokážou "pijáci krve" přežívat, se kvůli oteplování klimatu každým rokem zvětšuje. Klíšťata už dokážou přežívat prakticky všude. Jenže lidí, kteří by se chtěli proti infekci očkovat, zůstává nízký.
Stačí, aby se do člověka zakouslo infikované klíště, a může být zle. Borrelióza i encefalitida totiž mívají i doživotní následky - napadnou centrální nervový systém a přerostou třeba v zánět mozku. Proto je dobré vědět, jak se proti klíšťatům bránit. Třeba jak je vytáhnout. Pár dobrých rad přináší v prvním videu nového seriálu „Doktore, poraďte!“ šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Stačí, aby se do člověka zakouslo infikované klíště, a může být zle. Borrelióza i encefalitida totiž mívají i doživotní následky - napadnou centrální nervový systém a přerostou třeba v zánět mozku. Proto je dobré vědět, jak se proti klíšťatům bránit. Třeba jak je vytáhnout. Pár dobrých rad přináší v prvním videu nového seriálu „Doktore, poraďte!“ šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Čtyři pětiny českých mediků pocházejí z bohatých rodin. Podle nové analýzy, kterou zpracovala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to může budoucnu přinášet obrovské problémy. Lékaři, kteří nikdy nepoznali nouzi, totiž nemusí rozumět svým méně movitým pacientům. Třeba když si lidé nevyzvednou předepsané léky, protože na ně nemají peníze, mohou to chápat jako nedbalost.
Nedostaneme se k některým lékům, distributoři nám je nechtějí dodávat, stěžuje si část lékárníků. Distributoři podle nich upřednostňují řetězcové a nemocniční lékárny, s nimiž jsou propojení. Stížnosti, které kvůli tomu lékárníci posílají na Státní ústav pro kontrolu léčiv, ale nepomáhají. Ústav je ani po roce nezvládl prošetřit. Za možné porušení zákona tak nepadla jediná pokuta.
Stačí otočit knoflíkem a doma i v kanceláři je chládek. Klimatizace je dnes už nedílnou součástí života mnoha Čechů. Doma ji má necelá pětina lidí a v práci dokonce 37 procent z nás. Jenomže proudění chlazeného vzduchu lidem přináší nejen úlevu, ale někdy i problémy. Kardiaci si mohou kvůli teplotnímu šoku uhnat infarkt, špinavá klimatizace zase může roznášet nebezpečnou bakterii legionellu.
Onkologové upozorňují na palčivý problém. Na vyšetření, které umí odhalit rakovinu střeva, se v některých regionech čeká až půl roku. Část pacientů přitom potřebuje znát diagnózu hned - včasná léčba je pro jejich přežití rozhodující. Ke 199 současným centrům, v nichž se kolonoskopie dělá, proto přibude do konce roku dalších 12. Pomoci by měla i lepší organizace péče.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se minulých dnech zakývala židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na níž jednala o jeho setrvání v křesle. Důvodem měly být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry v jeho vedení. Nakonec David Kostka ve funkci zůstává. Správní rada mu jenom snížila odměny - už se nebudou vyplácet pravidelně, ale jen za mimořádné úspěchy.
Šance na uzdravení z rakoviny nejsou všude v Česku stejné. Záleží i na tom, jestli mají lidé ve svém regionu komplexní onkologické centrum. To jediné totiž může poskytnout moderní léčbu. V některých krajích přitom takové středisko chybí. Šance lidí na vyléčení je pak skoro o polovinu nižší než například v Praze či v Plzni.
Ještě před 30 lety byly vzácné. Dnes už ale mají na svědomí pět procent všech komplikovaných obličejových zánětů. Řeč je o plísňových nákazách. Podle odborníků ohrožují hlavně oslabené lidi – například pacienty s rakovinou, lidi s HIV nebo cukrovkáře. Postupně se ale objevují i u zdravých lidí. Třeba v Česku si za poslední desetiletí vyžádaly 7,5 tisíce hospitalizací. Naději přináší nová vakcína.
Pod šéfem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Davidem Kostkou se kývá židle. Správní rada svolala mimořádnou schůzi, na které chce setrvání ředitele ve funkci projednat. Konat se má v pondělí. Důvodem mají být nesrovnalosti v zakázkách a ztráta důvěry ve vedení. O "vnitrácké" pojišťovně se přitom hovoří v souvislosti s převzetím ztrátové vojenské pojišťovny.
Úlevy pro svědomité pacienty plánuje dokonce několik politických stran. Některé jim chtějí umožnit placení nižšího pojistného, další slibují úspory na daních. Objevují se i takové nápady, jako jsou daňová zvýhodnění při platbách za nadstandard.
Češi nebezpečně tloustnou. Podle Státního zdravotního ústavu už má kila navíc 60 procent dospělých a čtvrtina dětí. Státní kasu to každoročně stojí kolem 30 miliard korun. Většina kandidátů na ministra zdravotnictví proto slibuje: po volbách zavedeme cukernou daň. Části výrobců to nevadí, další ale mluví o diskriminaci. Speciální daň z cukru podle nich ke zlepšení zdraví populace nepřispěje.
Česko má velký problém: milion lidí nemá svého praktika. "Zájem o obor přitom je, absolventi medicíny do ordinace chtějí," tvrdí zástupci spolku Mladých praktiků. Jenomže ministerstvo zdravotnictví je prý nepodporuje. Peníze na takzvaná rezidenční místa, tedy zaškolení mladých lékařů, posílá spíš do nemocnic než do terénu. Lidé z některých regionů už přitom jezdí za praktikem i desítky kilometrů.
Stačí málo: zapít lék čajem. Jeho účinek se rázem sníží i o polovinu. Platí to i pro takové přípravky, jako jsou život zachraňující léky na rakovinu. Přesto se české nemocnice doporučením výrobců neřídí a dávají pacientům místo vody právě čaj.
Z krabiček léků zmizí papírové letáky. Nahradí je elektronické, které si lidé stáhnou pomocí QR kódů do svých mobilů. Počítá s tím návrh nové evropské legislativy, platit by mohla za tři roky. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka to pomůže utlumit nedostatek některých přípravků. Lékárníkům se to ale nelíbí a novinku kritizují i seniorské organizace.
Vojenská zdravotní pojišťovna se dostala do úzkých. Vyčerpala své rezervy a platí nemocnicím se zpožděním. Hlavně těm velkým. Peníze jim posílá až měsíc po splatnosti. Podle člena správní rady Zoltána Bubeníka činí závazky po lhůtě splatnosti už skoro miliardu korun. Na stole je proto sloučení s jinou pojišťovnou. "Zatím jsme oslovili vnitráckou pojišťovnu," řekl Bubeník pro Aktuálně.cz.
