„Člověk není designovaný, aby trávil denní režim v podzemí. Je to náročné, ale je to moje srdcová záležitost,“ říká architektka pražského metra Anna Švarc, která v jeho útrobách tráví většinu dne. Pražské metro v květnu oslavilo 50 let. V roce 1974 vyjel ze stanice Kačerov linky C první vlak. Jak se metro proměnilo a kterou stanici by Švarc doporučila turistům? A dočkáme se spojení až na letiště?
"Nejraději mám Malostranskou. Je na pomezí rušné ulice, městské části, ale zároveň je takovou vstupní branou do klidové zóny před Valdštejnskou jízdárnou," říká architektka metra Anna Švarc o stanici pražské podzemky, která je podle ní nejhezčí. Skryté architektonické podklady lidé ale najdou třeba i na stanici Želivského. V jednom ohledu je dokonce pražské metro světovým unikátem.
V rámci předvolebního seriálu rozhovorů pořadu Spotlight s lídry a kandidáty do europarlamentu byla součástí i anketa, která měla za cíl ukázat názorové ukotvení jednotlivých politiků a přiblížit jejich možné budoucí fungování na evropské scéně. Hosty byli Marcel Kolaja (Piráti), Petr Mach (SPD), Alexandr Vondra (ODS), Danuše Nerudová (STAN) a Jaroslav Bžoch (ANO).
"Ukrajina určitě přešla do defenzívy, o osvobozování okupovaných území nemůže být řeč," popisuje současnou situaci na válečné frontě politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. "Ukrajinci jakkoliv přecházejí do obrany, tak minimálně v Charkově nezvládli postavit první obranou linii, protože Rusové prošli minimálně přes státní hranici," dodává.
"Jakub Voráček je zábavný a uvolněný, ale pozor, zároveň je velmi ukázněný, protože komentování zápasu má svá pravidla a on je všechna dodržuje," popisuje komentátor ČT Robert Záruba. V rozhovoru se vrací i k finálové trefě Davida Pastrňáka, kdy ho postihl zvláštní nepopsatelný stav, či k momentům na stadionu, kdy se Voráček hodlal pustit do slovenských komentátorů na vedlejším stanovišti.
Šéfkomentátor redakce sportu České televize Robert Záruba se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné vrací k finálovému zápasu šampionátu se Švýcarskem, který komentoval s bývalým hokejistou Jakubem Voráčkem a popisuje, jak měl jeho kolega málem konflikt se sousedním komentátorským stanovištěm, kde seděli slovenští novináři. "Kubovi se zdálo, že nám málo fandí, tak to chtěl řešit," líčí Záruba.
"Pokud bude škola dneska tvrdit, že u nich šikanu nemají, tak je to stejně stupidní, jako kdyby tvrdili, že nepotřebujeme penicilin, protože nebudeme nemocní. Je to prostě nesmysl," tvrdí ředitel organizace Aisis Milan Kotík. V Česku se s různou formou šikany setkalo 20 až 40 procent dětí, a to nemusí jít o konečná čísla. V čem se prostředí škol zhoršilo nebo změnilo? A jak šikanu odhalit?
"Že na 43 procentech základních škol a 37 procentech středních neřešili ani jeden případ šikany? Většinou se zjistí opak. Škola to buď neřeší, nebo vědomě či nevědomě zakrývá," tvrdí Milan Kotík, šéf organizace Aisis, která se věnuje prevenci šikany. Podle něj je "stupidní", pokud školy tvrdí, že u nich šikana není. "Jako by řekli, že nepotřebují penicilin, protože nebudou nemocní," přirovnává.
Sportovní reportérka České televize Darina Vymětalíková během mistrovství světa zpovídala hokejisty o přestávkách a bezprostředně po zápasech přímo na stadionu. "Od prvního zápasu s Finskem jsem z týmu cítila jinou atmosféru než v minulosti. Češi nebyli ani jednou v krizi," srovnává novinářka rok 2024 s minulými šampionáty.
“Je pro mě těžké se smiřovat s tím, co se na Slovensku už roky děje, proto tam tolik let nežiji,” říká zpěvačka se slovenskými kořeny Katarína Kubošiová alias Katarzia. Podle ní slovenští politici některým společenským skupinám ubližují a lidé jsou z toho opravdu smutní. Jak hluboké rýhy jsou ve slovenské společnosti? A proč má pro umělce smysl se zajímat o politiku a aktivně do ní vstupovat?
"Lidé z toho jsou myslím opravdu smutní. Obzvlášť v umění anebo emoční lidi to vede až k tomu, že si nad tím nejednou doma popláčou," říká k frustraci ve slovenské společnosti zpěvačka Katarzia. Protože je pro ni těžké se smiřovat s tím, co se roky na Slovensku děje, žije už mnoho let v Česku. "Jako umělec i jako člověk si tady přijdu daleko lépe přijatá," vysvětluje hudebnice ve Spotlightu.
Ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 prožívala rusistka Alena Machoninová v Moskvě a spolu s ostatními spoluobčany nevěřícně kroutila hlavou nad zprávami z bojiště. "Říkali jsme si, že to možná tak daleko nedojde. A ráno jsme se dozvěděli, že se bombarduje Kyjev. Bylo to něco nepředstavitelného," říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou.
"Jako politička v Evropském parlamentu fungovala dobře, ale často jsme se neshodli na některých tématech, takže z tohoto hlediska nám chybět nebude," říká kandidát do Evropského parlamentu za ANO Jaroslav Bžoch o Ditě Charanzové, která se jako další viditelná tvář rozešla s hnutím expremiéra Andreje Babiše. Co by chtělo ANO v Evropě prosazovat? Jak by řešilo migraci anebo Green Deal?
"Kdo by z toho neměl divný pocit," říká k přestřelkám mezi vládním Spolu, prezidentem a hnutím ANO ohledně důchodové reformy kandidát do Evropského parlamentu za ANO Jaroslav Bžoch. Podle něj by bylo pro Čechy nejlepší, kdyby ani jedna ze stran zbytečně nepřilévala olej do ohně. "Z naší strany to ale nebyl úmysl," brání hnutí expremiéra Babiše, které mělo výhrady k jednání s prezidentem.
“Když sportovní komentátor zapomene na to, že je jen doprovodná záležitost, je to největší průšvih,” říká šéfredaktor sportovní redakce České televize Michal Dusík. Sportovní fanoušci mají přitom letos žně - v těchto dnech mohou sledovat hokejové mistrovství světa, v červnu je čeká fotbalové Euro a vrcholem budou letní olympijské hry v Paříži.
Zimní olympijské hry v Turíně, rok 2006. “Půl roku jsem se učil, všechno nakoukával, ale U-rampa byla proti sluníčku, takže jsem nic neviděl,” popisuje svůj největší komentátorský “průšvih” sportovní komentátor Michal Dusík. Mnohem větší problém ale podle něj je, když si komentátoři sportovních přenosů neuvědomují, že jsou pouze doprovodnou záležitostí. “To je cesta do pekel,” říká ve Spotlightu.
"Bulvár není nic moc jiného než sociální sítě. Člověka to může začít válcovat, vyčerpat nebo tak otrávit, až zničit," říká herec Filip Rajmont, který v seriálu Iveta o zpěvačce Ivetě Bartošové ztvárnil bývalého bulvárního novináře Pavla Novotného. Jaké zkušenosti má on sám s bulvárem a co pro něj zatím byla největší herecká výzva? A jak tolerantní je podle něj dnešní společnost?
"Prý šlo o spolupráci všech zúčastněných. Údajně chtěli, aby se o ní psalo," říká o bulvárním honu na zpěvačku Ivetu Bartošovou herec Filip Rajmont, který v seriálu Iveta ztvárnil bývalého bulvárního novináře a současného řeporyjského starostu Pavla Novotného. Že bulvár může někoho opravdu uštvat, sám věří. A když mu někteří lidé z něj zavolají, bojí se a neodpovídá.
“Je důležité, aby lidé, kteří tam zůstali, podali svědectví o tom, co se tam děje, i pro budoucnost,” říká o Rusech, kteří nesouhlasí s válkou, ale v zemi přesto stále zůstávají, rusistka Alena Machoninová, která letos získala cenu Magnesia Litera za román Hella. Sama v Moskvě žila mnoho let a zůstala i po začátku invaze na Ukrajinu. Proč? Jak silná je občanská společnost v Rusku a vrátí se tam?
“Nikdo z mé sociální bubliny si najednou nezačal myslet, že je skvělé, že jsme zaútočili na Ukrajinu. Samozřejmě u řady lidí se něco rozpadlo. Rozešli se takhle se svými rodiči, prarodiči i kolegy,” říká rusistka Alena Machoninová o začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou prožila v Moskvě, kde dlouhá léta žila. Po útoku v Rusku ještě nějakou dobu zůstala. “Jako rusista tohle musíte zažít."
