Málokterá země má tak příznivé covidové statistiky jako Tádžikistán. Třeba v prosinci tamní úřady nevykazují v zemi, která má skoro 10 milionů obyvatel, jediný pozitivní test. Zahraniční pozorovatelé jsou přesvědčeni o tom, že země skutečné dopady pandemie skrývá.
Ukrajinští vojáci na frontové linii u města Horlivka se připravují na hrozbu rozsáhlé vojenské ofenzivy ze strany Ruska. V posledních dnech tam slyšeli opakované výstřely od ruských jednotek. "Možná je ani neuvidíme, ale i tak na nás budou střílet a hrát špinavou hru," obává se ukrajinský voják. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa ze zákopů u Horlivky.
Z Afghánistánu od srpnového převzetí moci Tálibánem prchají tisíce lidí - zejména do Íránu a Pákistánu. Využívají i pašeráky, protože situace je dle ohlasů zoufalá. Kolabující ekonomika má za následek nezaměstnanost, ale i nedostatek jídla a lékařské péče. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Covidová situace na Ukrajině se opět vymyká kontrole. V zemi je jen 20 % očkovaných, místní ani víc než po roce a půl od propuknutí pandemie nevěří účinnosti vakcíny a řada lidí pochybuje o samotné existenci covidu-19. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z jedné z kyjevských nemocnic. Téměř všichni hospitalizovaní tu potřebují kyslík, devadesát procent z nich není očkovaných.
Roku 2015 Ukrajina otevřela archivy KGB ze sovětské éry. Lidé se od té doby dovídají nové a většinou temné příběhy o svých příbuzných a známých. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa mj. o tom, co z obyčejné reportážní fotky udělá strach a paranoia bolševické společnosti.
New York na Ukrajině je město s 10 tisíci obyvateli, které nedávno ostřelovali separatisté podporovaní Ruskem. Původ jeho názvu je záhadou. Někteří jej spojují s německými osadníky z 19. století, jiní však poukazují na důkazy z 18. století.
Maďarka Szilvia Bedo-Nagyová se v 35. týdnu těhotenství nakazila covidem-19. Po krátké domácí karanténě se její zdravotní stav zhoršil natolik, že musela jet akutně do nemocnice. Tam ji hned hospitalizovali na jednotce intenzivní péče, kde ještě ten večer porodila dceru. Spatřila ji ale až po více než měsíci - lékaři ji po porodu museli uvést do umělého spánku a napojit na přístroje.
Hluboko pod hladinou jezera Bajkal na Sibiři leží speciální teleskop používaný k hledání částic neutrina. Tyto stále ještě záhadné částice nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je velmi obtížné je detekovat.
Oleksij Breus se vrátil do města Pripjať, které postavili před půl stoletím a ve kterém žili zaměstnanci černobylské jaderné elektrárny. Technik vzpomíná na den, kdy po výbuchu 4. reaktoru musel do práce. S katastrofou se později vyrovnával malováním. Třeba na stěny domu, ze kterého se musel po černobylském neštěstí vystěhovat. Dnes uplynulo 37 let od osudného výbuchu.
Výprava do sibiřské taigy se pro Sergeje Sazanakova stala bojem o život. Když se 13. února 2009 vypravil na lov sobolů a veverek, zranil se v hlubokém sněhu a zůstal sám v divočině. Teplota klesla pod minus 40 stupňů, a přestože ho druhý den našel jeho bratr, musely mu být kvůli omrzlinám amputovány obě nohy.
Téměř všichni obyvatelé vesnice Karmadon žijí po desetiletí v pětipodlažní budově. Po gruzínsko-osetinském konfliktu na počátku 90. let přišlo mnoho vesničanů o práci v nedalekém sanatoriu. Poté se v roce 2002 zhroutil do údolí obrovský ledovec. Navzdory všem protivenstvím zde lidé zůstali.
Verknaja Gubaka v ruském regionu Permu bylo v éře Sovětského svazu prosperujícím městem. Žilo zde na 30 tisíc obyvatel a hlavní zdroj příjmů zde plynul z těžby železa a uhlí. Doly však zatopila voda a většina lidí přišla o práci. "Voda se do dolu dostala shora. Řeka Kosva stoupla a přetekla," vzpomíná bývalý horník Aleksandr Sadrijev.
Afghánka Delbar a její osmičlenná rodina se musely přesunout z provincie Fardžáb už téměř před rokem. Z jejich bydliště je vyhnaly milice Tálibánu. Teď žijí v provizorních stanech v uprchlickém táboře poblíž města Šebergan. Nedostatek základních životních potřeb je tu na denním pořádku, rodiny nemají co jíst a mrznou.
Kyrgyzský chirurg Mambet Mamakeev se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Je tam uveden jako nejstarší praktikující chirurg. Dlouhých 67 let se pacienti dostávají na operačním sále 93letému Mamakeevovi pod skalpel.
Step v ruském Dagestánu se mění na neúrodnou písečnou poušť. Proces tzv. dezertifikace v nogajské oblasti pozorují místní farmáři v posledních 20 letech. Pastviny zde postupně zakrývá písek, který je připravuje o živnost.
Buchtarminská přehrada je největší umělá vodní nádrž v Kazachstánu. Leží na řece Irtyš. Lidé musí na její překonání v teplých měsících čekat dlouhé hodiny ve frontě na trajekt.
Pláž na poloostrově Kamčatka pokryla těla mrtvých živočichů. Moře zde vyplavilo tisíce těl ryb, chobotnic a korýšů. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Ve vesnici Kvankhidatl na jihu Ruska místní vyrábějí sůl jedinečnou a starobylou metodou. Tvrdí, že ji dokážou udělat nejčistší a nejchutnější na světě. Reportáž Rádia Svobodná Evropa ukazuje den ve společnosti jedné z posledních dagestánských rodin, která se tímto způsobem už po generace živí.
Poloostrov Gamov je složité dohledat na Googlu v mapách, natož o něm najít nějaké relevantní informace. Pozoruhodné místo leží na samém okraji Ruska v Japonském moři, místní tu mají na dohled Čínu i Severní Koreu. Postapokalyptický ráz zdejší krajiny umocňuje i opuštěná laboratoř, v níž docházelo k přísně tajným experimentům s tuleni a delfíny. Podívejte se na reportáž rádia Svobodná Evropa.
Případ čtyřleté Brigit, která se předčasně narodila na Ukrajině, ukazuje stinnou stránku byznysu s náhradním mateřstvím. Holčička je tělesně i mentálně postižená a biologičtí rodiče ze Spojených států o ni nejeví zájem.
