Ukrajinský velitel Artem Kholodkevyč přišel kvůli ruské mině o nohu. Nyní odmítl nabídku bezpečné kancelářské práce a opět se vrátil na frontu. Po pěti měsících rehabilitace se zvládá s protézou pohybovat s lehkostí i v těsných prostorech.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na summitu skupiny BRICS v jihoafrickém Johannesburgu minulý týden odmítal vyjádřit ke smrti Jevgenije Prigožina. Přítomným novinářům se vyhýbal a na dotaz korespondenta televizní stanice Current Time jen reagoval vulgární poznámkou.
Reportér Rádia Svobodná Evropa Serhij Nužněnko se na frontě zeptal více než desítky ukrajinských vojáků, čemu se věnovali před válkou. Ruská agrese je donutila jít bránit vlast a všichni do jednoho opustili své původní profese i rodiny. "Pracoval jsem jako barista. Připravoval jsem kávu. Teď jsem střelec tanku," svěřuje se Ukrajinec Oleksandr.
Ukrajinci získali zpět své území téměř po deseti letech. Oblast kolem města Krasnohorivka od roku 2014 okupovali separatisté podporovaní Moskvou. Nyní místo osvobodili vojáci 79. brigády, se kterými 4. července natáčel reportér Current Time Andrij Kuzakov.
"Každá ulice je zaminovaná." Ustupující ruské jednotky zanechaly ukrajinským vojákům ve zpustošených vesnicích skrytá nebezpečí. Před svým odchodem stihly osady pokrýt smrtícími výbušninami, které vojákům komplikují další postup.
"Na naší zahradě přistála raketa. Výbuch rozbil okna," říká ukrajinský sirotek Denis, který byl společně se sourozenci Janou a Hannou evakuován z rodné vesnice do Kyjeva. Při evakuaci využili speciálně vyrobené neprůstřelné vesty, které mají ochránit děti ve věku od 4 do 14 let.
Ukrajinská dělostřelecká brigáda v noci čelí ruským průzkumným dronům, které pozorně monitorují lesy u Bachmutu. Vojáci musí sedět na místě a neprozradit svou pozici. "Když se pohnete, mohou vás sejmout," popisuje ukrajinský voják.
Ukrajinci znovudobyli "mrtvou zemi", jak sami říkají. Vesnice Blahodatne v Doněcké oblasti patřila k jednomu z prvních osvobozených území. I když se ukrajinská protiofenziva potýká s tvrdým odporem, i malé územní zisky se počítají, říká velitel ukrajinské jednotky využívající drony Andrij.
Ukrajinští vojáci v boji proti ruským jednotkám používají i ukořistěné ruské tanky. Některých se zmocnili při loňské ofenzivě v Charkovské oblasti. Odvezli je do ukrajinského závodu, kde je modernizovali, a pak tanky vrátili do boje. Nyní je využívají mimo jiné k útokům na ruské pozice v ukrajinské Doněcké oblasti.
V Rusku pracoval jako policista, dnes v Gruzii obléká převlek blízkovýchodního pokrmu a mává lidem před restaurací. Maksim Zlobov odevzdal odznak poté, co se zúčastnil protiválečného shromáždění po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Z Ruska do sousední Gruzie uprchl poté, co byl přijat nový zákon, kvůli kterému je těžší vyhnout se branné povinnosti. Říká, že neměl na výběr.
"Byla by to jeho izolace." Armando Iannucci, režisér a scénárista filmu Ztratili jsme Stalina z roku 2017, popisuje, jak by satiricky zpracoval filmový obraz ruského prezidenta Vladimira Putina. Iannucci poukazuje na to, že Putin žije v osamělosti světa, ze kterého se mu lidé čím dál více vzdalují.
Vyčerpaní a vystresovaní Ukrajinci z Chersonu připluli na člunech do zaplavených ulic Chersonu. Někteří absolvovali riskantní cestu, aby se do města z odlehlých oblastí podél řeky Dněpru dostali. Podle některých lidí Rusové na obyvatele vesnic, kteří utíkali před záplavami, dokonce stříleli.
Třiašedesátiletý ukrajinský voják přezdívaný Děda brání společně se svou jednotkou domov svých kozáckých předků v Záporoží. "K vítězství vede ještě dlouhá cesta. Nechci ale, aby moje děti a vnuci vedli za deset let další válku," říká odhodlaný kozák, který na místě bojuje už poněkolikáté.
Při čtvrtečním leteckém poplachu utíkalo několik obyvatel ukrajinské metropole do jednoho z protiatomových krytů. U vstupu ale zjistili, že jsou jeho dveře zamčené. Skupinka Kyjevanů tak zůstala venku napospas ruskému ostřelování, které na místě stálo život devítiletou dívku a dvě ženy.
Prázdné ulice, rozbombardované domy a krátery o šířce autobusu. Nic z toho nedokáže vyhnat poslední obyvatele z ukrajinského městečka Novomychajlivka, které leží na okraji frontové linie. Ruské ostřelování ho téměř zničilo, ale několik lidí se stále stará o své zahrady a jednu kozu.
Starší muž odešel ze svého domu v ukrajinském Časiv Jaru v Doněcké oblasti. Na místě nechal téměř všechny své věci. Před útěkem ale ještě stihl dům "předat" ukrajinským vojákům, kteří ho chvíli obývali. Nyní se snaží majiteli domu pomoci a najít jeho rodinná fotoalba, která pro něj mají v podstatě nevyčíslitelnou hodnotu.
"Hledáme, útočíme, ničíme." Ukrajinský Bachmut brání kromě pěchoty či dělostřelectva i průzkumná letecká jednotka. Ruské síly v obléhaném městě, kde boje zuří už několik měsíců, sledují Ukrajinci pomocí dronů. Podle vojáků Rusům docházejí zásoby lidí, i když do Bachmutu posílají tolik lidí, kolik můžou.
Rusové je ostřelují, oni mezitím sázejí brambory. Obyvatelé ukrajinské vesnice Bohojavlenka v Doněcké oblasti si i přes ruské útoky, k nimž dochází pouze 10 kilometrů od nich, užívají slunečného počasí. Začínají na záhoncích pěstovat brambory, řepu nebo třeba cukety. A doufají v brzký mír.
Jedenáctiletou ruskou studentku Varvaru Žolikerovou vyslýchala policie. Zadržela ji na policejní stanici poté, co dívka na sociálních sítích sdílela ukrajinskou vlajku. Na policii ji nahlásila její vlastní učitelka. Varvařina rodina nyní zůstává pod úředním dohledem.
Šlápl na minu a přišel o nohu. I přesto se ale dvacetiletý ukrajinský voják Danylo Litviněnko nemůže dočkat, až se vrátí zpět do boje na východní frontu Ukrajiny. Nedělám to pro sebe, ale pro Ukrajinu a pro svou rodinu, říká odhodlaný mladík.
