Rozhodnutí KSČM nepodporovat vládu hnutí ANO s ČSSD znamená, že premiér Andrej Babiš ztratil ve sněmovně většinu. Zatím se ale nemusí obávat toho, že by musel neodkladně s vládnutím skončit nebo přihlížet předčasnému rozpuštění sněmovny a následným volbám. Petru Fialovi a Ivanu Bartošovi jako lídrům dvou opozičních koalic totiž chybí hlasy potřebné k rozpuštění sněmovny. "Jednáme o tom," vzkazují.
Koalice Pirátů se STAN a ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v tomto týdnu opět brání schválení zákona "lex Dukovany", o jehož rychlé schválení usiluje místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Kritikům se nedaří dostat do zákona zákaz dostavby Dukovan pro ruské a čínské firmy. Hlasování bude prvním testem postojů ČSSD po odchodu ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který prosazoval zákaz pro tyto firmy.
Jan Hamáček se rozhodl "zbavit se" dnes už bývalého místopředsedy ČSSD a ministra zahraničí Tomáše Petříčka především proto, aby strana získala co nejvíce tradičních levicových voličů, kteří odešli hlavně k ANO. Vyplývá to z názorů politologů i ze slov samotného Hamáčka. Jestli se mu to ale podaří, není jisté. Podle odborníků na veřejné mínění nebude pro Hamáčka jednoduché tyto voliče získat.
Na první pohled se to může zdát podivné. Staronový předseda ČSSD Jan Hamáček vyhrál na pátečním a sobotním sjezdu strany navzdory tomu, že mnohé hrálo proti němu. ČSSD pod jeho vedením drtivě prohrála poslední volby, preference naznačují, že by mohla vypadnout ze sněmovny, a do toho proti němu na sjezdu mluvila řada spolustraníků. Analýza Aktuálně.cz vysvětluje, proč i tak stranu suverénně ovládl.
Jan Hamáček obhájil pozici předsedy sociální demokracie, získal 140 hlasů z 270 možných. Jeho hlavní protikandidát Tomáš Petříček dostal 95 hlasů. Třetí zájemce o vedení strany, poslankyně Kateřina Valachová, přesvědčila 23 delegátů. Prvním místopředsedou byl zvolen Roman Onderka, který podporoval Hamáčka. Porazil tak Břetislava Štefana.
Už za pár hodin bude jasné, kdo povede sociální demokracii do podzimních parlamentních voleb, ve kterých hrozí straně jedna z nejtěžších porážek v její historii. Při pátečních volbách očekávají straníci velmi vyrovnaný souboj. Křeslo obhajuje Jan Hamáček, který chce pokračovat v nynější politice. Proti němu ale stojí Tomáš Petříček, který volá se svými příznivci po zásadních změnách.
Už dva průzkumy veřejného mínění pasovaly koalici Pirátů a STAN na vítěze voleb, což by znamenalo, že předseda Pirátů Ivan Bartoš by měl šanci stát se premiérem. On sám ale tvrdí, že na něco takového teď nemyslí. "Pro mě tato věc není nyní podstatná. Do voleb musíme zvládnout covid a představit program na další čtyři roky," říká Bartoš v rozhovoru pro Aktuálně.cz k úvahám o možné příští vládě.
Ministerské působení Jana Blatného trvalo půl roku. Po většinu doby musel čelit výtkám premiéra i prezidenta. V posledních týdnech mu Andrej Babiš posílal vytýkací dopisy s kritikou, kterou ministr odmítal. Prezidenta Miloše Zemana Blatný popuzoval tím, že nechtěl vyhovět jeho přání, aby bylo možné v Česku očkovat ruskou vakcínou Sputnik.
Mladí sociální demokraté si stěžují na to, že jejich vliv ve straně je za vedení Jana Hamáčka podstatně slabší, než tomu bylo dříve. Stěžují si také na to, že oproti minulosti nedostávají na svou činnost od strany ani korunu. Jsou přitom přesvědčeni, že ČSSD by mohla mnohem lépe oslovovat mladé voliče. Měla by však avizovat, že po volbách už nevstoupí do možné vlády s hnutím ANO.
Čím více se blíží říjnové volby do sněmovny, tím více projevují komunisté svou nespokojenost s menšinovou vládou Andreje Babiše, kterou drží přes tři roky u moci. Širší vedení KSČM ve čtvrtek navrhlo vypovězení podpory vlády. Rozhodne ústřední výbor strany, který bude hlasovat do úterý 6. dubna. Současně širší vedení pověřilo Vojtěcha Filipa dohodovacím jednáním se zástupci ANO.
Ještě před několika týdny věřil místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, že bude připravovat stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany přesně podle svých představ. Tedy co nejrychleji a s tím, aby mezi zájemci o zakázku byla i ruská firma. Po pondělním zasedání vlády se ovšem dostal do úzkých. Analýza Aktuálně.cz ukazuje, proč se tomu tak stalo a co tomu předcházelo.
Páteční jednání poslanců dopoledne ovládlo dění kolem jaderné elektrárny Dukovany. Konkrétně krok místopředsedy vlády Karla Havlíčka, který se rozhodl nepřímo oslovit zájemce o stavbu nového bloku Dukovan, včetně ruské firmy Rosatom. Část opozice proti tomu ostře protestovala. Někteří poslanci a senátoři sepsali dopis předsedovi vlády Andreji Babišovi a žádají Havlíčkovo odvolání.
"V politice se vždycky hledá nějaký viník, čert třetí kategorie. To není pro mě," odmítá svůj návrat do politiky bývalý ministr zdravotnictví a nynější poradce prezidenta Roman Prymula v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Říká, že Zemanovi radí zadarmo a jejich vztah je "velmi volný". Prymula také popisuje, jak osobně prožíval uplynulý rok, kdy zažil v krátkém čase několik vrcholů i pádů.
Předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví mimo jiné o tom, jak vnímá průzkumy veřejného mínění, podle kterých by jeho strana nezvítězila v podzimních parlamentních volbách. "Když vidím průzkumy veřejného mínění, musím se jim smát. Jediným průzkumem jsou volby," tvrdí Fiala.
Už za tři týdny bude jasné, jestli Jan Hamáček obhájí post předsedy ČSSD, nebo jej vystřídá někdo jiný. Nejvážnějšího soupeře má v ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi, podle kterého klesá ČSSD pod Hamáčkem ke dnu. Naopak podle Hamáčka by ČSSD v čele s Petříčkem ztratila i zbytek svých voličů. "Moje vize je udržet si tyto voliče a současně získat staronové," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sněmovní volební výbor vybral z 56 uchazečů dvanáctku finalistů na místo v Radě České televize. Poslanecká sněmovna z nich následně zvolí čtyři nové radní. Výběr ukázal, že přednost dostali kandidáti, kteří kritizovali management České televize a práci novinářů tohoto veřejnoprávního média. Nová podoba Rady ČT vzniká v emotivní atmosféře, kdy se houpe křeslo pod ředitelem televize Petrem Dvořákem.
V době stále se šířícího covidu-19, který vzal už dvaceti tisícům lidí život, je očkování největší nadějí na obranu proti této nemoci. Mnozí lidé proto očkování netrpělivě vyhlížejí a zajímají se o to, kdy na ně přijde řada a co musí udělat, aby byli naočkováni co nejdříve. Aktuálně.cz přináší odpovědi na nejčastější otázky a nejasnosti, které se kolem očkování a celého systému objevují.
Pro všechny, kteří mají na starosti očkování, nastává změna. V těchto dnech přichází do Česka zatím největší krátkodobá dodávka vakcín, která ukáže, jak jsou kraje připravené očkovat až začnou od dubna chodit už pravidelné, velké dodávky vakcín. Opozice tvrdí, že očkování v Česku je stále pomalé, ministr zdravotnictví Jan Blatný oponuje, že do konce léta budou naočkovaní všichni dospělí.
Ostrožská Lhota je sice největší Lhota v České republice, ale i tak nemá obyvatel mnoho - kolem patnácti stovek. Při nynějším očkování proti covidu se ale může pochlubit něčím, co není obvyklé. Místní hasiči ve spolupráci s dobrovolnicemi Červeného kříže a obcí se postarali o očkování několika desítek místních seniorů nad osmdesát let. A teď dělají seznamy také seniorů nad 75 let.
Český červený kříž, který vyškolil v přípravných kurzech od loňského října přes tři tisíce dobrovolníků, posílá mnohé z nich na přímou pomoc do nemocnic. Tato pomoc je velmi očekávaná právě nyní, kdy jsou mnozí lékaři, sestry a další zdravotníci na pokraji svých sil. "Rodiče mě odmala vedli k tomu, abych pomáhala," řekla v pondělí Aktuálně.cz Míša, jedna z dobrovolnic, která vyjížděla pomoci.
