Historici mají jasno. Pražské povstání, které proběhlo od 5. do 9. května 1945, bylo největší bojovou akcí českého národa v historii. Do ofenzivy vůči nacistům se zapojilo 30 tisíc lidí, desetina z nich zahynula. Další desítky tisíc se podílely na stavbě barikád - jen v noci na neděli 6. května 1945 jich ve městě vyrostlo 1600. Letošní 80. výročí operace si chce Praha připomenout ve velkém stylu.
Armádě nezbývá nic jiného než na nová francouzská děla Caesar na kopřivnickém podvozku Tatra za více než deset miliard korun zase jen čekat. Byť na konci loňského roku ministerstvo obrany slibovalo, že první dva prototypy budou k dispozici v březnu, podle zjištění Aktuálně.cz to nevyšlo. Už tak dlouhý kontrakt se dostává do dalšího skluzu, Česko za něj přitom zaplatilo několik miliard.
Bezmála sto let starý dům Nadi a Jiřího Huličkových stojí poblíž jedné z jednadvaceti zákrut závodního okruhu v Mostě. Pár patří k těm, kteří dlouhodobě upozorňují na velký hluk z autodromu. Protože prý nešlo podat na provozovatele hromadnou žalobu, právě oni dva se coby reprezentanti nespokojených soudili. Nyní, po sedmi letech, jim ústecký soud dal za pravdu. A v Mostě se začaly dít věci.
Aero L-39 Skyfox, nový český hráč mezi cvičnými letouny, reprezentuje souhru elegance a technické preciznosti inženýrů z Odolena Vody. Podívejte se na záběry, které zachycují jeho působivé manévry na obloze. Dva letouny už má i česká armáda, byť ji vyšly daleko dráže a získala je mnohem později, než se plánovalo.
"Pokud se nemůžeme spolehnout na to, že náš spojenec nevypne software našich stíhaček, tak bychom ty stíhačky nakupovat neměli," tvrdí pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. I s takovým vzkazem se Piráti více zaměřili na české ozbrojené síly a míří za Janou Černochovou. Jednání na ministerstvu obrany, kde by rádi představili své návrhy, má proběhnout v příštích dnech.
Poté, co Senát schválil novelu zákona o vojácích, která zvyšuje náborový příspěvek pro nováčky až na milion korun, začalo se ve velkém řešit, jak to armáda vyváží svým dlouholetým a zkušeným příslušníkům. Řada z nich totiž navýšení náborového příspěvku kritizuje, někteří armádu kvůli špatným podmínkám opouštějí. Obrana nyní zveřejnila průzkum hlavních důvodů, kvůli kterým vojáci odcházejí.
"Studie podléhá mlčenlivosti a nemůžeme ji poskytovat třetí straně." Jen velmi stroze a obecně mluví generální štáb české armády o analýze, kterou zadal leteckému výrobci Aero Vodochody. Materiál má přitom vojsku ukázat, jak by se daly za miliardy modernizovat stárnoucí podzvukové bitevníky L-159 Alca. Ozbrojené síly zaplatily Aeru, výrobci letounů, za dokument 13,2 milionu korun.
Česká pirátská strana se v poslední době, jen několik měsíců před sněmovními volbami, potýká s odchodem několika známých tváří. Členství ukončili senátorka Adéla Šípová, někdejší europoslanci Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja či exsenátor Lukáš Wagenknecht. "Nemyslím si, že tohle by měl být závažný problém. Z ODS taky odcházejí lidé," reaguje Zdeněk Hřib, od loňského listopadu předseda Pirátů.
Útočná skupina plavidel několika křižníků a torpédoborců vedená vlajkovou letadlovou lodí USS Harry S. Truman je nyní hlavní americkou silou v Rudém moři útočící na pozice proíránských Húsíů. Jemenské povstalce atakují jak stíhačky F-18, tak střely Tomahawk. Reportér Aktuálně.cz, který v minulosti několik dnů na "plovoucí základně" Harry S. Truman strávil, popisuje, jak se na letadlové lodi žije.
Podle ministerstva vnitra jsou Mongolové jednou z nejrychleji rostoucích menšin v Česku. Zatímco na konci roku 2020 jich tu žilo deset tisíc, loni už jich bylo o čtyřicet procent víc. A i když v minulosti přicházeli pracovat především do automobilových továren kolem České Lípy a Blanska, v poslední době jich rychle přibývá v montovnách na Mostecku. A vedení města tvrdí, že je to problém.
Dělostřelecké systémy, munice, drony či protivzdušná obrana. Evropská komise ukázala státům, na co všechno jim půjčí z balíku 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Země zatím mohou úvěry využít na nově uzavírané zbrojní zakázky, ale jak Aktuálně.cz zjistilo od úředníka komise, výhledově by se tak daly financovat i rozjeté kontrakty. Praha by tak mohla získat peníze na dělostřelecké náboje.
Plán ministerstva obrany, jak až milionovým náborovým příspěvkem nalákat nové vojáky, vyvolává čím dál větší pnutí. Ke kritice z řad stávajících příslušníků ozbrojených sil se připojila Helena Sováková, někdejší dlouholetá hlavní psycholožka české armády. Zvýšení příspěvku hodnotí jako učebnicový příklad krátkozrakého řešení s potenciálně devastujícími důsledky pro soudržnost a efektivitu armády.
Byť si někteří příslušníci české armády stěžují, že novelizovaný zákon o vojácích z povolání nijak neřeší zásadní potíže jejich služby a myslí jen na nováčky, sněmovnou a ve středu i Senátem prošel velmi rychle. A přestože úprava mluví o tom, že noví vojáci si přijdou až na milion korun ve formě náborového příspěvku, ministryně Jana Černochová potvrdila, že to bude o mnoho méně.
Co dál se 127 pandury ve službách české armády? A případně jakými jinými obrněnými vozidly je nahradit? Odpovědi (nejen) na tyto otázky hledali ve středu 12. března – tedy v den, kdy si Česko připomínalo 26. výročí svého vstupu do NATO – premiér Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, když dorazili za vojáky na posádkové cvičiště v Žatci.
Globální obrat, k němuž dochází od lednového nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, se stále zřetelněji projevuje i v Česku. "Hovoříme o začínající zásadní proměně světového bezpečnostního řádu, která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot," řekl prezident Petr Pavel. Poslanec Tomio Okamura v této souvislosti zmínil, že je třeba změnit koncept české armády.
Podle Petra Fialy hrozí, že aktuální události, kterými prochází "starý kontinent", mohou znamenat konec Evropy tak, jak ji známe. "Nám nezbývá než zatnout zuby, reformovat, co půjde, a investovat do vlastní síly," prohlásil premiér v projevu na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. V ostrém proslovu potvrzujícím čerstvý obrat české obranné politiky zdůraznil hrozbu ze strany Kremlu.
Už v roce 2022 začal na české železnici testovací provoz pod dohledem evropského zabezpečovacího systému ETCS, jehož zavádění dosud stálo více než osmnáct miliard korun. Ani tak dlouhá doba a utracená suma však nestačily k tomu, aby Správa železnic zvládla všechny nástrahy nového zařízení. Masivní výpadek minulou sobotu zastavil provoz na několik hodin, věc se v pondělí řešila na ministerstvu.
Před třemi měsíci Aktuálně.cz upozornilo na obří ekologické riziko, které se rodí u odstavených koksoven uzavřené hutě Liberty Ostrava. U nefunkčních provozů se hromadí velké objemy jedovaté vody. Minulý týden na jednání hutních odborů dokonce zaznělo, že záchytné nádrže jsou "už skoro zaplněné". Pomoct zatím nemůže ani ostravská čistička, kterou poničily loňské povodně.
Během několika týdnů se velká část českých vzdušných sil přesune na Island. Pětice gripenů vyzbrojených raketami a kanóny tam bude až do léta hlídat vzdušný prostor, k němuž se často přibližují ruské strategické bombardéry i stíhačky. Čeští piloti oblast znají, pod hlavičkou mise NATO se nad Island vydávají už počtvrté. Ovšem teď poprvé v realitě ruské agrese proti Ukrajině.
Izraelský Iron Dome ani legendární americký systém Patriot - jak požaduje Andrej Babiš - to sice nebudou, nicméně resort obrany začal řešit další posílení české protivzdušné obrany. Ministryně Jana Černochová oznámila, že Praha jedná s Jeruzalémem o nákupu dalších raketových baterií systému Spyder. Obrana tak chce navázat na zakázku za 13,7 miliardy korun podepsanou před třemi a půl lety.
