Několik evropských zemí pozastavilo očkování vakcínou od firmy AstraZeneca na základě nejistého a velmi diskutabilního spojení mezi zjištěnými vedlejšími účinky a vakcínou. "Je to velmi ošidné rozhodnutí. Já osobně bych rozhodně nepozastavoval dodávky vakcíny. Sám dostanu druhou dávku AstraZenecy a nemám žádné obavy," uvádí britský farmaceut Gillies O’Bryan-Tear.
Jak antigenní, tak i PCR testy vždy odrážejí danou situaci ve chvíli odběru. U antigenních testů bychom ale kvůli jejich nižší citlivosti měli být velmi opatrní. V případě negativního výsledku si nikdo netroufne říct, že dotyčný bude skutečně negativní ještě dalších 12 hodin. To by bylo hodně na hraně, uvádí pro Aktuálně.cz profesor mikrobiologie Pavel Dřevínek.
Češi se vždycky upínají k lékům, které jsou zrovna moderní. Obliba takových přípravků je ale iracionální a založená jen na mediálním humbuku. Volně dostupný lék na covid-19, který by si pacient vzal a hned se vyléčil, zatím neexistuje. Lidé dokonce berou preventivně léky proti horečce. To nikomu neprospívá - naopak to může celé řadě lidí uškodit, uvádí pro Aktuálně.cz farmaceut Stanislav Havlíček.
V rámci domácí léčby lehkého až středně těžkého průběhu covidu-19 je při horečkách důležité udržovat dostatečný přísun tekutin. Při kašli je dobré neležet jen na zádech, ale měnit polohy. Ideální je leh na boku nebo na břiše. Nemocný by se měl podle svých sil také snažit občas projít nebo si sednout, uvádí primář ARO Jakub Bala své tipy k tomu, jak se doma léčit s covidem-19.
U léku Isoprinosine opět vznikla mezi lidmi představa, že tady máme další z řady úžasných pilulek proti covidu-19. O jeho účinnosti ale nemáme dostatek důkazů. I samotný výrobce o jeho užívání pro léčbu covidu-19 mlčí. Pokud by sám věřil, že je lék v této indikaci nadějný, pak je jisté, že by rozběhl klinické studie. A to se nestalo, říká pro Aktuálně.cz novinářka Ludmila Hamplová.
Je úplně jisté, že v Česku už britská mutace převládla. Podle posledních studií skutečně více postihuje mladší lidi a ve větším množství případů způsobuje těžší průběh covidu-19. Současná situace v tuzemských nemocnicích s tím souvisí. Česko se ale nechtěně stává laboratoří toho, jak se to dělat nemá, říká pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Zatím nelze říct, jestli je ivermektin skutečně účinná léčba proti covidu-19. Klinické studie na dostatečném množství pacientů doposud neproběhly. V Česku je to především součást politické hry Andreje Babiše a Jana Hamáčka. A představa, že premiér nebo ministr vnitra kdekoliv rozhoduje o tom, jak se budou léčit pacienti, je velmi absurdní a nebezpečná, říká novinářka Ludmila Hamplová.
Očkování proti koronaviru probíhá v Srbsku rychlým tempem, chlubí se místní vláda. Inspirovat se byl u ní před nedávnem i český premiér Andrej Babiš. Podle investigativních novinářů ale srbské úřady vloni tajily čísla nakažených. Mnozí Srbové oficiálním statistikám nedůvěřují dodnes. "Lidé tady spíše věří drbům, než své vládě," uvádí pro Aktuálně.cz srbská novinářka Maja Živanovićová.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Je velmi důležité sledovat nové varianty viru SARS-CoV-2, které pořád vznikají a mohou se jinak pandemicky chovat. To je důvod, proč potřebujeme pomocí sekvenování číst jejich genetickou informaci. V tom ale Česko zaostává, je to iniciativa jen několika virologů. V Evropě se už objevila i středoevropská varianta. Brzy ji ale vytlačí ta britská, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.
Česká společnost není zlomená a situaci, která v ní panuje, nepovažuju za výjimečnou. Podobné protesty na obou stranách, ať už v tom smyslu, že opatření jsou přehnaná, nebo naopak nedostatečná, se objevují v každé zemi. Za nedůvěrou Čechů ve vládu nestojí jen jedna chyba, šlo o sled událostí, říká pro Aktuálně.cz Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumného centra STEM.
Skupinové imunity jsme v Česku ještě nedosáhli. Aby se o ní dalo mluvit, museli bychom si škody, které napáchal koronavirus doposud, prožít alespoň ještě jednou. Imunita trvá u většiny příznakových i bezpříznakových případů pět měsíců. Většina obyvatel nakažených od podzimu by tak měla být vůči viru ještě imunní, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC v Brně.
Premiér Andrej Babiš před odletem do Srbska ráno varoval před mutacemi koronaviru. "Je to zabiják, chraňte se," řekl. Podle virologa Libora Grubhoffera se mutace daly očekávat, v kontextu jiných známých patogenů se SARS-CoV-2 nemění výrazně rychle.
Už dříve platilo, že při setkání s nakaženým, který byl vysoce infekční, jste se mohli nakazit během minuty, pokud ani jeden z vás neměl roušku. Nikdy jsem nepovažoval uváděných 15 minut, které se považují za dobu nerizikového kontaktu, za relevantní údaj. Jde o to, jak velkou virovou dávku inkasujeme, říká pro Aktuálně.cz Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky.
I jeden den po setkání s nakaženým člověkem má rozhodně smysl se jít nechat otestovat. Nikdy totiž nevíme, jakou dávku viru člověk dostal. Pokud byla vysoká, i den po kontaktu by PCR test mohl něco ukázat. Jistější je to samozřejmě až v případě propuknutí příznaků, říká pro Aktuálně.cz viroložka Naděžda Sojková z Oddělení klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Bulovka.
Měla zkušenosti z obchodu a marketingu v mezinárodních společnostech, ale po smrti manžela Helena Cyrnerová vycítila, že by chtěla dělat práci, která dává větší smysl. Začala tak pracovat na výrobně čerstvých těstovin Pasta Fidli a svou další kariérní cestu spojila se zaměstnáváním handicapovaných osob. O svém projektu hovoří s Janem Hrušovským v podcastu Aktuálně.cz
Brazilské město Manaus čelí už podruhé masivní vlně nakažených infekcí covid-19. Podle tamních úřadů však v loňském roce onemocnění prodělalo přes 70 procent obyvatel. Nyní ale nemocnice v amazonské metropoli opět nestíhají. "Je to pro nás varovný příklad, protože když se opatření nezvládnou, tak to může vést k velikému neštěstí," komentuje situaci pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.
Virus určitě nezmizí a bude se ještě nějakou dobu v populaci šířit, v tomto smyslu bych nebyl tak optimistický, nějaké druhy vln ještě pár měsíců uvidíme, říká pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Nynější poklesy nakažených nejsou tak výrazné a nelze odhadnout, kdy se dostaneme například ke stovkám nakažených denně, vysvětluje.
Smrt je v české společnosti obecně tabuizovaným tématem. Umírání v důsledku onemocnění covid-19 ještě akcentovalo problematiku konce života. Počet zemřelých považujeme za běžné číslo statistiky, ale přitom jsou ta čísla poměrně vysoká. Je důležité, abychom se na počet zemřelých dívali jako na osud každého člověka, říká pro Aktuálně.cz Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze.
Reakce na vysokou virovou nálož se u každého člověka liší a závisí také na stavu jeho slizniční imunity. Člověk, který žije ve znečistěném životním prostředí, kouří a nevětrá, má slizniční imunitu oslabenou. Virus pak má snazší cestu k proniknutí do organismu, říká pro Aktuálně.cz vědkyně Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Masarykovy univerzity.
