Podnikatel Vitalij Kim se stal gubernátorem Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny v roce 2020. Podobně jako prezident Volodymyr Zelenskyj neměl v minulosti s politikou žádné zkušenosti. Nyní ale díky svým odhodlaným videovzkazům na sociálních sítích dokázal semknout obyvatele obléhaného regionu a stal se další z výrazných postav ukrajinského odporu.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Život Rusů z velkých měst se v posledních týdnech radikálně změnil. Západní životní styl je pro ně už minulostí. Pro chudší Rusy z venkova se ale tolik věcí nezměnilo. Postupně se sice zdražuje, ale míra inflace zatím není taková, aby si uvědomili, že něco není v pořádku, uvádí pro Aktuálně.cz Jiří Just, novinář žijící v Moskvě.
Prokremelský televizní kanál První ruský cílí svou propagandu i na malé děti. Ve spotu ukazuje, jak ruský chlapec ve škole usiluje o mír, zatímco jeho ukrajinský kamarád všechny mlátí klackem. "To, že se to takto polopaticky snaží vtlačit i do malých dětí, je pro mě i přesto, že ruské prostředí znám, šokující," míní šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku Josef Pazderka.
Je obtížné určit, jestli u ruského prezidenta Vladimira Putina došlo k psychickým změnám. Nikdy u jeho prohlášení nevíme, do jaké míry odrážejí jeho duševní stav či jsou spíše jen součástí jeho širší propagandy. Velmi riskantní rozhodnutí napadnout Ukrajinu ale mohl udělat proto, že se začíná bát politické konkurence a ztráty své moci, uvádí pro Aktuálně.cz politický psycholog Jan Šerek.
Umělci a pracovníci v kultuře patří mezi ty, které pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. EU proto plánuje do oblasti kultury a kreativního průmyslu investovat historicky nejvyšší finanční částku. Na období 2021 až 2027 europoslanci schválili vyčlenit až 2,5 miliardy eur. Jak mohou finance umělcům pomoci? I o tom mluvila v podcastu Aktuálně.cz Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa.
Rusko využívá při invazi na Ukrajinu zbraně v jiném poměru, než mnozí analytici očekávali. Dosud došlo k malému nasazení letectva i k méně intenzivnímu zapojení kybernetických útoků. V posledních dnech ale vidíme určitou změnu taktiky, která je pro civilisty brutálnější. Ta spočívá v nasazování dělostřelectva a raketometů vůči městům, uvádí pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Žádný stín, rozpálené ulice, nedostatek parků pro osvěžení. Tak v letních měsících vypadá každodenní realita v mnohých evropských metropolích. Klimatické změny navíc mohou přinést ještě více dní s extrémními teplotami či naopak extrémními srážkami. Jak by se měla na budoucí klima evropská města připravovat? Na to bude hledat odpovědi další ze série debat projektu Evropa v souvislostech.
Obyvatelé Ukrajiny se o víkendu pustili do masové výroby zápalných lahví - takzvaného Molotovova koktejlu. Reagovali tím na páteční výzvu náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanny Maljarové. V sobotu se k občanům připojil i pivovar Pravda ve Lvově. Ten amatérské zápalné zařízení začal distribuovat v lahvích, na jejichž etiketě uráží ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek vystoupil s několikaminutovým projevem v ruštině. V poslední snaze zabránit vojenskému konfliktu směroval svá slova přímo k obyvatelům Ruska. Za méně než tři hodiny později ale ruské síly Ukrajinu napadly. Podívejte se na část, ve které se Zelenskyj věnoval propagandistickým útokům ze strany Ruska.
Evropská komise představila v polovině ledna očekávaný dokument o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Takzvaná Evropská strategie pro univerzity má především posílit nadnárodní spolupráci mezi školami a usnadnit studijní mobilitu vysokoškoláků. Co nový dokument přinese? A jak zahraniční pobyty ovlivnila pandemie? Nejen o tom v podcastu hovořil Jakub Tesař z Domu zahraniční spolupráce.
Na konci 19. století zasáhla svět pandemie, která zabila milion lidí. Vědci se dlouho domnívali, že ji způsobil jeden z kmenů chřipky. V poslední době se ale objevily studie poukazující na to, že pandemii takzvané ruské chřipky tehdy pravděpodobně způsobil koronavirus. "Lidé měli podobné příznaky - třeba ztrátu čichu. A to je něco, co u chřipky nebývá," vysvětluje molekulární genetik Jan Pačes.
V úterý v Praze odstartovala rekonstrukce tramvajové trati v úseku Palackého náměstí - Výtoň. Řidiči musí nyní jezdit směrem k Výtoni po náplavce, schodiště k řece jsou pro chodce nepřístupná a lidé musí kvůli uzavřeným přechodům oblast složitě obcházet. "Jsem velice rozladěný. Velmi mě rozčiluje, co se pořád děje s dopravou v Praze," stěžoval si na místě jeden z kolemjdoucích.
Myslím, že je důležité si říct, že virus se nezměnil a je stále stejně veliký. A tím pádem není ovlivněna jeho možnost průniku respirátorem. Je tak zcela jednoznačné, že respirátory nebo roušky mají své místo. Historicky se ukázalo, že již pomohly v jiných pandemiích, kdy ještě nebyly jiné ochranné prostředky, které máme dnes, uvádí pro Aktuálně.cz viroložka Ruth Tachezy.
Návrh Evropské komise regulující digitální služby v EU má za cíl v digitálním prostředí vytvořit férovější podmínky a aktualizovat téměř dvě desetiletí stará pravidla internetového provozu, aby odpovídala současnému vývoji. Co technologické firmy teď čeká? A jak nové evropské zákony ovlivní uživatele Facebooku? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz europoslanec Marcel Kolaja.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
Německým inženýrům se v neděli vydařila mimořádně náročná demolice dálničního mostu nedaleko města Wilnsdorf v Severním Porýní-Vestfálsku. Při úspěšném odstřelu poslali k zemi zchátralou stavbu vysokou 72 metrů a dlouhou téměř půl kilometru. Podle agentury Reuters se jednalo o nejvyšší most, který byl kdy v Německu odstřelen.
Očkování proti covidu pro děti od 5 do 11 let v Česku běží od poloviny loňského prosince. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) dostalo od té doby v nejmladší věkové skupině vakcínu pouze šest procent dětí. Za tak nízkým počtem stojí především nedostatečná komunikace a organizace ze strany státu, míní matematik a spoluautor analýzy Jakub Weiner.
Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v minulém týdnu zveřejnila souhrn, v němž třídí nejčastější mýty a fakta o omikronu. Reaguje tím na nepřesné informace, které se v poslední době opakovaně šíří zejména na sociálních sítích. Jaké informace o omikronu považuje WHO za mylné? Pro Aktuálně.cz je představila Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku.
Varianta omikron se v Česku téměř vůbec nerozšířila mezi obyvatele starší 65 let. Nejvíce nakažených je mezi dětmi a poté dospělými ve věku od 30 až 45 let. Podle matematika Martina Šmída se ale dá očekávat, že nákaza omikronem se do rizikových věkových kategorií ještě dostane. "I přesto to ale spíš vypadá, že by se nejhorších scénářů v nemocnicích nemělo dosáhnout," uvádí Šmíd pro Aktuálně.cz.
