Moje články
Pravá ruka Karla IV. a málem i papež. Hrob české legendy skrýval netušená tajemství
Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Vědci rozebrali naši druhou nejvzácnější památku. Maurův relikviář virtuálně
Po korunovačních klenotech je Maurův relikviář považován za druhou nejcennější památku České republiky. Od jeho znovunalezení pod podlahou kaple Bečovského hradu uplynulo 40 let. Restaurátoři rozluštili postup středověkých zlatníků, k prohlédnutí je od 8. listopadu v nové expozici i v právě vycházející knize.
Badatelé odhalili tajemství magického rožmberského prstenu. Chtěl ho i Hitler
Říká se mu magický prsten Petra Voka, ale poslednímu z Rožmberků nikdy nepatřil. Stejně jako legendární řád zlatého rouna a Závišův kříž je uchován v klášteře ve Vyšším Brodě. Badatelé nyní odhalili skutečnou minulost prstenu a rozluštili magické formule do něj vyryté. Zároveň vytvořili přesné digitální kopie klenotů spolu se Závišovým křížem.
Blonďák s modrýma očima? Podobu svatého Václava odhadli už ve středověku
Mezinárodní tým expertů z Brazílie a Česka vytvořil podle pravděpodobné lebky připisované svatému Václavovi virtuální podobu obličeje tohoto českého patrona a světce. Překvapením bylo, že jeho základní rysy se shodují s těmi, které už ve 14. století do kamene vytesal sochař Parléřovy dílny. Stejně jako svatá Ludmila má i její vnuk výrazný předkus.
Zastavil záhadné vraždění a stal se biskupem. Badatelé objevili jeho hrobku
Archeologové objevili hrobku významného olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského. Pomohl odhalit sériového vraha několika význačných osobností království.
Vzácný poklad v želivském klášteře střežili mrtví. Teď ožil ve virtuálním světě
Místo obyčejného skla drahé kameny. I ty zdobí některé liturgické předměty z takzvaného želivského pokladu. Celkem 86 pohárů, svícnů, relikviářů, křížů a dalších nádob mohou nyní lidé prozkoumat na monitoru svého počítače nebo mobilu. Dokonce podrobněji než v reálném světě.
Legendární válečník má po 600 letech tvář. Vědci odhalili, jak Žižka vypadal
Zemřel přesně před 600 lety. Zbyla po něm všeobecně známá legenda o neporaženém husitském vojevůdci i takzvaná čáslavská kalva. Část lebky, která podle indicií náleží Janu Žižkovi, umožnila badatelům vymodelovat předpokládanou hejtmanovu podobu.
Svatováclavskou korunu obestírají záhady. Neví se, kam z ní zmizel jedinečný safír
Není na světě mnoho tak vzácných, a přitom stále záhadami opředených klenotů, jako je Svatováclavská koruna. Ozdobena je jedněmi z největších a nejdražších kamenů, jaké zatím lidstvo dokázalo najít. Než ji Karel IV. nechal na sklonku života upravit téměř do dnešní podoby, vypadala však zcela jinak. Nyní se na pravděpodobný vzhled původní koruny může veřejnost poprvé podívat.
Vědci do sebe spojili záhadné prsteny Rožmberků. Mají kvalitu žezla českých králů
Ten prsten se v bájné hrobce Petra Voka v podzemí kláštera ve Vyšším Brodě objevil zázrakem v roce 2011. Patřil Vokově ženě, Kateřině z Ludanic, a není to obyčejný šperk. Druhý má na ruce sám Petr Vok. Oba se dají k sobě přesně přiložit a tvoří jedinečný celek. Odborníci nyní zrekonstruovali podobu obou šperků a vytvořili jejich kopie.
Vrací tváře mrtvým i živým. Program pro chirurgy pomáhají vylepšit i Češi
Pomohl vrátit tvář prvním Přemyslovcům, zmapovat Koněpruské jeskyně a nově zachraňuje životy těžce postiženým pacientům i zvířatům. Volně dostupný program brazilského specialisty je nyní dostupný i v češtině. Už na jeho tvorbě se ale Češi podíleli.
Poklad s "falešnou" mincí. Říčany vystaví 600 let starý nález z nejstaršího sklepa
Ten hrneček se schová v dlaních, ale jeho obsah ve své době představoval slušné jmění. V říčanském muzeu bude poprvé k vidění největší městský poklad čítající 348 pražských grošů. Jejich majitel je před příchodem husitských vojsk ukryl v nejstarším dochovaném sklepě.
Do rožmberské hrobky očima objevitelů. Lidé dostanou šanci pomoct vědcům se záhadou
Celá staletí nikdo netušil, kde se doopravdy nachází. Badatelé existenci rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě potvrdili až v roce 2011. Místo odpočinku Petra Voka, dosud nerozluštěnou nápisovou kartuš i nalezený záhadný prsten si budou moci zcela výjimečně virtuálně prohlédnout návštěvníci kláštera. Jedinečná akce má pro zájemce jen omezený počet míst.
Poprvé k vidění. Klenotník zhmotnil záhadný prsten z rožmberské hrobky
V cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě si mohou lidé poprvé prohlédnout věrnou kopii záhadného snubního prstenu Kateřiny z Ludanic, ženy posledního Rožmberka Petra Voka. Prsten ze čtrnáctikarátového zlata je osazený smaragdy a rubíny. Originál leží ve stejném klášteře, na Vokově cínovém sarkofágu v rožmberské hrobce, kde se objevil před necelými 15 lety.
Vstupte do hrobky majitele Schwarzenberského paláce. Badatelé ji právě objevili
V polovině 16. století byl Jan IV. Popel z Lobkowicz nejvýznamnějším šlechticem českého království na dvoře Ferdinanda I. V případě nepřítomnosti panovníka jej zastupoval. Jeho hrobku sice objevili už v roce 1911, zapomněli však zaznamenat, kde přesně leží. Při rekonstrukci podlahy byl vchod do podzemí zazděn. Až letos v únoru ji archeologové znovu objevili. V pondělí začal její podrobný průzkum.
Zázrak v Písku. Začíná výstava hřebu, kterým mohl být Kristus přibit ke kříži
Na Velký pátek začíná v Prácheňském muzeu v Písku mimořádná výstava svatého hřebu. Vzácná relikvie byla objevena před třemi lety v Milevském klášteře. Ve středověku ji lidé považovali za hřebík, kterým byl Ježíš Kristus přibit ke kříži. Vystavený bude vůbec poprvé a pouze do 16. dubna.
Záhada rozluštěna. Středověkého obra objevili jen pár centimetrů pod prvním nálezem
Po ostatcích Jindřicha Libraria, významné osobnosti Českého království 13. století a údajně i důvěrníka krále, pátrali archeologové v kostele v Českých Budějovicích přes dva roky. Na místo se ale museli opakovaně vracet. Prvně nalezený relikviář totiž obsahoval kosti někoho jiného. Výzkum nyní odborníci uzavírají.
Tajemný hrob na Hradě. Tisíciletá kostra patří kněžně, nebo záhadnému Přemyslovci
Její hrob lidé neúspěšně hledají už 350 let. Kněžna Mlada byla v 10. století významnou osobností vládnoucího rodu Přemyslovců. Stála u zrodu pražského biskupství a byla i první představenou kláštera u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě. Archeologům se nyní podařilo s velkou pravděpodobností konečně odhalit místo jejího posledního odpočinku.