Alexandr Beer, hrdina bojů od Sokolova, Kyjeva, Dukelského průsmyku či Ostravy, zemřel v poslední den roku 2015 v osmadevadesáti letech. Při vzpomínkách jeho přátel zaznívá nejčastěji: "Saša Beer? Statečný Žid." Válečný veterán celým svým životem, zejména však v letech nacistické hrůzovlády, vyvracel absurdní předsudek, že Židé šli do plynových komor bez odporu jako ovce na porážku.
Před rokem a půl začaly USA bombardovat pozice Islámského státu v Iráku. S množícími se útoky islamistů nejen na Blízkém východě se k nim začaly přidávat další země. Průvodce válkou s Islámským státem.
Islámský stát změnil svět. Útočil v Evropě i v Africe, jeho hlavní oběti jsou však Syřané a Iráčané. Miliony lidí před ním utekly ze svých domovů. Evropa jim ale neukázala jen přívětivou tvář.
Některé země NATO - včetně bývalých členů Varšavské smlouvy - se podílejí na vyzbrojování Islámského státu. Byť nepřímo. "Zbraně sice od západních zemí kupuje například Saúdská Arábie, ta je ale obratem přeprodává islamistickým bojůvkám," vysvětluje zbrojní analytik Dušan Rovenský.
Sestřel dopravního letounu se stovkami lidí na palubě nad Sinajem a celá série dalších leteckých katastrof - i to je smutná statistika roku 2015. Čtyřiadvacátý březen byl přesto v letecké dopravě zlomem. V ten den kopilot aerolinií Germanwings Andreas Lubitz namířil Airbus A320 se 150 lidmi na palubě na skalní stěnu francouzských Alp. "V historii letectví není tahle sebevražda pilota ani zdaleka první. Avšak Lubitz - to je velmi varovný předěl," upozorňuje Ladislav Keller z Úřadu pro civilní letectví. Právě on sestavil unikátní analýzu sebevražd dopravních pilotů - mnohdy i s jejich pasažéry. V Evropě až dosud žádná taková studie nevznikla.
Úmorná vedra a sucho, které jsme letos zažili, budou v Česku za 50 let zcela běžnou klimatickou normou. A to, že letos bylo nejtepleji od roku 1850, kdy lidé na více místech měří pravidelně teploty, také není náhoda. "Když si od oné hranice 1850 poskládáme nejteplejší roky podle pořadí, zjistíme, že na špici budou všechny po roce 2000," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Rok 2015 byl rokem uprchlíků. Lidí, kteří utekli před válkou a terorem. Hlavně jedna organizace rozpoutala peklo. Seznamte se.
Francouzský premiér Manuel Valls nedávno varoval, že islamisté mohou na Evropu zaútočit chemickými či biologickými zbraněmi. Jiří Gajdoš, ředitel aliančního Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení, si však něco takového dokáže jen těžko představit. Teroristé však mají jiné možnosti, upozorňuje. Nahradit je mohou například průmyslovými chemikáliemi - třeba chlorem. "Důsledky takového útoku, pokud by ho doprovázelo davové šílenství lidí, by byly tragické," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z předních aliančních expertů na zbraně hromadného ničení.
Je mu teprve osmadvacet, a přesto patří ke zkušeným válečným zpravodajům. Píše pro ruský list Novaja gazeta. Pavel Kanygin referoval o rusko-gruzínské válce v roce 2008 či nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Od počátku se věnuje i konfliktu na východní Ukrajině, kde byl dvakrát zatčen a týrán bojovníky Doněcké lidové republiky. V Praze vystoupil na mezinárodní vědecké konferenci "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou pořádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Aktuálně.cz poskytl rozhovor.
Ukrajinská krize je nepochybně událostí minulého roku. Aktuálně.cz jí proto věnovalo mimořádnou pozornost. To nejlepší vám nabízíme znovu: ve speciálu Válka o Ukrajinu 2014.
Evropa je až příliš zahleděna sama do sebe. A z toho možná vyplývá i její neschopnost reagovat na největší hrozby současnosti. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ministr obrany Martin Stropnický. EU podle něj jen svolává "summity pro summity, kde se jen dílčím způsobem vymyslí nějaké řešení, které se podobá spíše šidítku". "Ještě před dvěma měsíci byla 'schengenská hranice' málem sprostým slovem a Maďaři byli za největší pacholky v Evropě," připomíná. "A dnes? Některé evropské země mluví o svých vnitřních hranicích, což je přesně to, co nechceme," tvrdí.
"Praha pro mě není hřiště, na němž se chci prioritně realizovat," vysvětluje v druhé části rozhovoru ministr obrany a čerstvě též šéf pražského ANO Martin Stropnický. "Když mě s tím pan předseda (Andrej Babiš) oslovil, tak jsem se zpočátku dost kroutil, protože toho mám i tak dost. Ale beru to jako povinnost," vysvětluje.
Ruku v ruce s konfliktem na Ukrajině jde jiná válka. Skrytá, zato mnohem rafinovanější: válka slov, řízená Kremlem. Aktuálně.cz sesbíralo unikátní svědectví těch, kteří se jí účastní (Rusů, Ukrajinců, americké novinářky i českého reportéra). Ruskou propagandu detailně popsalo v souvislostech a kontextu, doplnilo daty. To vše v době, kdy se na válku o Ukrajinu – kvůli uprchlíkům a konfliktu v Sýrii – už téměř zapomnělo.
Každý pátek se Sergej Parchomenko, komentátor rozhlasové stanice Echo Moskvy, se svými posluchači loučí slovy: "Tak příště možná opět na shledanou." Pro jistotu. "Je mi samozřejmě jasné, že kvůli mým stanoviskům nemusí žádné příště jednoho dne přijít," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vládci Kremlu si omotali Rusy kolem prstu. S pomocí diktátora Stalina. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí přední ruský komentátor a analytik rozhlasové stanice Echo Moskvy Sergej Parchomenko. Vlastní historii se snaží Rusům připomínat nejen ve vysílání, ale i ojedinělým projektem "Poslední adresa". Na průčelí domů v Rusku vyvěšuje kovové destičky, které připomínají poslední adresy lidí, co byli nezákonně popraveni anebo zahynuli v gulazích. Minulostí Ruska a její projekcí do současnosti se zabývá i mezinárodní konference "Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku", kterou ve středu a ve čtvrtek pořádá v Praze Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Pentagon oznámil, že umožní ženám působit na všech pozicích v americké armádě včetně elitních bojových jednotek. V Česku je na něco takového pohlíženo skepticky. Nasazení žen v úderných bojových skupinách si velitelé většinou nedovedou představit. Hlavně kvůli jejich fyzickým předpokladům.
Britové odmítají, aby součástí dodávky českých bitevních letounů L-159 do Iráku bylo zařízení RWR. "Z vážných bezpečnostních důvodů" trvají na tom, aby bylo z letounů vymontováno. Radarový výstražný přijímač RWR je ale důležitou součástí letadel z Aera Vodochody. Varuje pilota při zaměření protivníkovým radarem.
Křižník, připravený zničit nebezpečné vzdušné cíle, a rakety S-400, které zasáhnou i rychle letící bojové letouny ve výšce až 30 kilometrů. Taková je první vojenská odpověď Ruska na sestřelení jeho bombardéru u syrsko-turecké hranice. Zcela jistě však nejde o odpověď poslední. Rusové mají i další možnosti - třeba zaslepit radary turecké protivzdušné obrany.
S ruským letectvem má velitel 21. čáslavského křídla Jaroslav Míka bohaté zkušenosti. Například z Pobaltí, kde byly české gripeny dvakrát nasazeny, aby ho chránily. Elitní pilot poskytl Aktuálně.cz bezprostředně po sestřelení ruského letounu Su-24 rozhovor.
Kapitán Marek Štěpánek, výsadkář 43. praporu brigády rychlého nasazení, se v čele svých mužů připravuje do Afghánistánu. Počítá však i s tím, že obnovené útoky teroristů v Mali mohou změnit jeho plány. "Jsem voják, a tím spíše výsadkář, jenž se na podobné zvraty připravuje a počítá s nimi. Pokud nás tedy česká vláda pošle do Mali, pojedeme znovu do této země," říká. Marek Štěpánek velel českým výsadkářům v Mali před dvěma roky. Situace v africké zemi se zdramatizovala dnes, když skupina teroristů přepadla luxusní hotel Radisson Blu v metropoli Bamaku.
