Český kosmický průmysl má krátkou historii, ale velkou přidanou hodnotu a úspěšné postavení v evropském kontextu, podílí se i na těch nejambicióznějších vesmírných projektech. Pro další rozvoj tohoto odvětví je klíčová podpora státu a také rozšíření akademických oborů se zaměřením na vesmírné technologie. Brněnské VUT proto před třemi lety otevřelo nový studijní program Space Applications.
Lidé v Česku vědí, že mají skvělou zdravotní péči. Ale také si uvědomují, že tento sektor nutně potřebuje reformu. Ukázal to letošní výzkum agentury Ipsos, který mimo jiné potvrdil, že většina obyvatel chápe význam prevence a nebránila by se odměnám a penalizacím za péči o své zdraví.
Poslanecká sněmovna nyní projednává nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje evropskou bezpečnostní směrnici NIS2. Rozsah regulovaných odvětví a služeb směrnice výrazně rozšiřuje, nový zákon se tak dotkne nejen velkých, ale nově i středních a malých podniků včetně jejich subdodavatelů. „Zákon už měl být přijat v říjnu loňského roku, musí se ale vypořádat s řadou připomínek.
Tlak na firmy, aby snižovaly uhlíkovou stopu, neustále roste. Nejde však jen o regulaci, hlavní motivací jsou peníze. První kroky k účinnému šetření energií mohou být ve firmách překvapivě jednoduché. „Začít můžete výměnou žárovek, minimalizací noční spotřeby nebo lepším časováním náročnějších procesů,“ říká v úvodu debaty HN o energetické efektivitě firem Ivo Apfel z Tesla Energy Group.
Tlak na nižší vypouštění skleníkových plynů do ovzduší nutí k přechodům na jiné zdroje tepla. Teplárny tak z uhlí přechází na biomasu a zemní plyn. Významnou část těchto nových zdrojů postaví energetická společnost ČEZ, a to i v regionech, které byly tradičně uhelné, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.
Nedostatek lidí na pracovním trhu trápí většinu českých firem. Flexi novela může situaci trochu zlepšit, zaměstnavatelé se ale nadále budou potýkat s limity zákoníku práce, který je pro ně brzdou. Podle odborníků na HR budou mít v nadcházejících letech náskok společnosti, které se zaměří na osobní přístup k zaměstnancům a nabídnou jim podporu nejen v pracovním, ale i osobním životě.
Když český investor přemýšlí nad tím, z čeho postavit konzervativnější část portfolia, budou na jeho seznamu potenciálních investic jistě nemovitostní fondy. Klesají úrokové sazby, rostou nájmy, jinak řečeno přichází pro tyto fondy příhodné období. Jenže podle čeho takový fond vybrat? Co všechno má vliv na výnos a riziko a kdo vůbec určuje, jakou hodnotu mají budovy, které fondy drží?
Firmy i státní instituce čelí palbě kybernetických útoků, které jsou kvůli zapojení umělé inteligence stále sofistikovanější a častější. Za získání svých odcizených dat zpět nezřídka zaplatí milionové částky. Ve hře jsou ale i geopolitické hrozby, kterým se Evropská unie snaží čelit mimo jiné pomocí nové směrnice NIS2.
Jen v prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno na 24 tisíc nových solárních elektráren. Jde sice o meziroční pokles téměř na polovinu, ale stále je to hodně. Drtivá většina fotovoltaik je na střechách rodinných domů, solární boom se letos ale přesouvá na střechy firem, shodli se dodavatelé elektráren v říjnové debatě Hospodářských novin.
Přibývá lidí, kteří i v důchodovém věku chtějí zůstat alespoň jednou nohou v práci. Vyplatí se to nejen jim samotným, ale také jejich zaměstnavatelům a státu. Vzhledem k demografickému vývoji bude pro firmy stále důležitější umět si udržet motivované zaměstnance 55+ a nabízet jim optimální pracovní podmínky, například zkrácené úvazky a podporu v používání nových technologií.
Žebráci, alkoholici nebo ženy, které měly až příliš rády sex - to byli lidé, kteří se v raném novověku objevovali na okraji společnosti. I přesto se ale některé z žen dokázaly vyšplhat po “společenském žebříčku” nahoru. “Třeba jedna svobodná matka se třemi dětmi, která byla vysloveně trpěna, si vzala sedmdesátiletého rychtáře a stala se součástí téměř honorace,” popsal mikrohistorik Jaroslav Čech
Čím dříve firmy začnou zavádět umělou inteligenci, tím rychleji mohou získat náskok před konkurencí. Z každé investované koruny přitom mohou očekávat návratnost dvě až pět korun. Musí se ale připravit na to, že největší překážkou při zavádění umělé inteligence nebudou její případné halucinace, ale obavy zaměstnanců, že kvůli ní přijdou o práci, vyplývá z debaty HN.
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců téměř ve všech odvětvích, tradičně nízká ochota Čechů měnit práci a rostoucí tlak na zvyšování mezd kvůli vysoké inflaci z předchozích let, která vedla k poklesu životní úrovně řady lidí. To je kombinace, s níž si musí na tuzemském pracovním trhu poradit všichni profesionálové, kteří mají co do činění s náborem zaměstnanců a také následnou péčí o ně.
V Polsku je deset měst, které mají více než 300 tisíc obyvatel a 87 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V Česku první hranici překračují jen Praha a Brno a druhou jen osmnáct tuzemských měst. Jde o výřečnou ilustraci, proč je pro české firmy polský trh tolik lákavý. Nejde jen o jeho velikost, ale také třeba pružný trh práce nebo i rychlejší stavební povolovací procesy.
V roce 1991 se v Česku začalo s odstraňováním starých ekologických zátěží. Ani po 33 letech není hotovo. Přestože měly být už dávno zlikvidované, jejich sanace se stále jen oddalují. Pro stát to není priorita. Počítá s tím, že je bude řešit nejméně do roku 2042. Podle odborníků ale i tento letopočet zůstane jen číslem na papíře a toxickými látkami znečištěné lokality budou Česko trápit ještě déle.
Populace stárne, kapacity lékařů jsou omezené. České zdravotnictví stojí před novými výzvami a jednou z cest, jak jim čelit, je telemedicína. O tom, jaký je její potenciál a co přinese její chystané ukotvení v zákoně, diskutují v debatě HN zástupci poskytovatelů telemedicínských služeb, pojišťoven, Aliance pro digitalizaci zdravotnictví i zdravotnických firem.
Vláda zanedlouho ohlásí, kdo z dvojice finalistů postaví nové jaderné bloky v Dukovanech. Ve hře jsou francouzská EDF a korejská KHNP. Podle českých firem je nejvyšší čas, aby ministři současně začali dohadovat i závazný podíl zapojení domácího průmyslu do výstavby. Shodli se na tom zástupci českého průmyslu a stavebnictví v debatě Ekonomu.
Do Evropské unie každoročně proudí miliony lidí, z nichž mnozí tu chtějí zůstat. V roce 2022 tvořili cizinci ze zemí mimo EU pět procent všech obyvatel sedmadvacítky, celkem jich bylo 24 milionů. Unie se snaží zaměřit na talentované mladé lidi a jejich kvalifikaci dále zvyšovat, aby se mohli rychle zapojit do pracovního života. I tak se ale migranti potýkají s chudobou a vyšší nezaměstnaností.
Většina Čechů vnímá evropský Green Deal jen jako zákaz spalovacích motorů. Otázka spalovacích motorů přitom představuje jen zlomek obsahu této dohody. Ta se týká především obnovitelných zdrojů, energetické soběstačnosti a bezpečnosti nebo dekarbonizace průmyslu. Diskutující v debatě Hospodářských novin mluvili o tom, jakou má Green Deal v Česku podporu a zda je těchto cílů u nás možné dosáhnout.
Technologie založené na umělé inteligenci se ve výrobě a průmyslu používají už dlouho, v poslední době se ale rychle rozšiřují generativní modely, které usnadňují práci s velkým množstvím textu nebo audiovizuálních dat. To zrychluje a zefektivňuje procesy ve všech odvětvích a přináší nové příležitosti hrozby také do oblasti řízení firem.
