Jste doma, hrajete videohry a nikdo to nepovažuje za podivnost. Na takový moment čekala spousta nadšenců do videoher. K takovému trávení volného času během pandemie koronaviru dokonce vyzvala i Světová zdravotnická organizace.
Remdesivir viru znemožňuje, aby se v buňce dál množil, vysvětluje funkci experimentálního léku proti koronaviru farmaceut Lukáš Dušek. Podle něj by při léčbě nemoci Covid-19 také mohly pomoci léky proti chřipce, HIV nebo artritidě. Problémem ale potom může být jejich celosvětový nedostatek. V dalším dílu cyklu Život v pandemii farmaceut Dušek také zdůrazňuje, že samotné léky pandemii nezachrání.
V Ústřední vojenské nemocnici v Praze je jedno z odběrových míst pro vzorky na testování nákazy Covid-19. Ve špičce, tedy ráno a kolem oběda, má fronta díky rozestupům až několik stovek metrů. Lidé rozestupy dodržují, výrazně víc je tu těch, které mají žádanky od hygienika, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Ve zvířecí říši koluje celá řada koronavirů, ví se o minimálně o desítkách. Mezi lidmi jich dosud vědci objevili 7, včetně nejnovějšího SARS-CoV-2, který způsobil globální pandemii. Co ale ty ostatní? Zjistěte o nich více v následujícím videu.
Riziko nákazy se může zvýšit, pokud si roušku budeme upravovat, sahat na ní a nemýt si ruce, tvrdí Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podle něj poskytují při správném zacházení větší ochranu látkové roušky. U nich ale není nutné mít několik vrstev látky.
Potřebujeme dárce krve, říká primář oddělení hematologie a krevní transfuze Miloš Bohoněk z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. I když spotřeba krve aktuálně klesla asi o 70 %, dárci jsou vítáni. Přestože nemocnice jsou teď obecně kvůli výskytu koronaviru rizikovým místem, odběrová pracoviště jsou ošetřena a připravena i na prvodárce.
Není jisté, jestli po prodělání nemoci Covid-19 na ni budeme mít protilátky, tvrdí imunolog Zdeněk Zadražil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj může být potom člověk vůči novému typu koronaviru imunní jen pár měsíců. V dalším dílu cyklu Život v pandemii imunolog Zadražil odpovídá i na to, jestli mohou mít pacienti, kteří prodělají onemocnění Covid-19, trvalé následky.
O novém typu koronaviru SARS CoV-2 vědci stále mnoho nevědí. Virus napadá buňky hostitele a využívá je k množení a šíření. Může způsobovat řadu zdravotních problémů, vedoucích ve vážných případech až ke smrti. Klíčovým pro jeho postup v lidském těle je receptor ACE-2. Podívejte se, co přesně se v lidském těle po nákaze děje.
Jestli jste venku, tak si na nos, ústa a uši raději vůbec nesahejte. Pokud dodržujete bezpečnou vzdálenost, je teď přenos dotykem nebezpečnější, na některých površích vydrží viry desítky hodin, varuje ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Kolikrát si člověk sáhne na obličej během dne? A jaké povrchy jsou nejnebezpečnější? Podívejte se na video z cyklu Život v pandemii.
Není potřeba se hned obávat prvních příznaků a volat záchrannou službu, důležité je v tuto chvíli především nenakazit ostatní, tvrdí primář I. interní kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Lékaře podle něj potřebují především rizikoví pacienti se těžkými příznaky. Jak je poznat? Jak se uklidnit? A jak jednoduše zjistit, jestli třeba nepatříte mezi lidi, které by virus mohl ohrozit?
Přijměte šok z karantény a nastavte raději tvrdší režim, radí psycholog Dalibor Špok. Při pobytu doma v režimu home office doporučuje nedělat to, co doma děláte obvykle. Vystavovat se mírnému stresu je v pořádku, cestou do pekel je naopak pití nadměrného množství alkoholu. Špok zároveň apeluje na příbuzné seniorů, aby jim volali a povídali si s nimi - i o zdánlivých banalitách.
Čím déle jste v prostoru s nakaženým člověkem, tím je pravděpodobnost nákazy vyšší, říká Ruth Tachezy, viroložka a vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ohroženější skupinou jsou podle ní kuřáci. "Záleží také na imunitním systému," podotýká Tachezy pro Aktuálně.cz. Podívejte se na rozhovor, kde viroložka odpovídá na základní otázky k nákaze Covid-19.
Byla to jedna z nejdůležitějších světových zpráv o novém typu koronaviru tohoto týdne: Může se přenášet na vzdálenost až 4 a půl metru a ve vzduchu vydrží i 30 minut. Čínští epidemiologové to uvedli ve studii, o níž informoval hongkongský list South China Morning Post. Studie byla nicméně o pár dní později stažena bez udání důvodu.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) zakázal kvůli šíření koronaviru vývoz dezinfekčních přípravků na ruce do zahraničí. Chce zajistit jejich dostatek na území Česka a zamezit spekulacím s těmito výrobky.
Šíření epidemie koronaviru v Itálii se i přes nasazení úřadů nedaří zastavit. Narůstá i počet nemocných v dalších částech Evropy včetně Česka. Primářka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková ovšem upozorňuje na to, že vzniklá panika zastiňuje fakta o chřipce. Právě Itálie kvůli koronaviru přestala dle WHO případy této nemoci evidovat. Připomeňte si základní statistiky ve videu.
Svět 12. února překvapila zpráva o tom, že za pouhý den vzrostl v Číně počet nakažených koronavirem o téměř 15 tisíc. Byl to mimořádný výkyv, do té doby denně přibývaly stovky případů. Nešlo ale o to, že by se vir začal rychleji šířit. Zjednodušeně řečeno: Čína zahrnula do statistiky i lidi s méně vážnými projevy nemoci. Pak ale Peking zase otočil.
Příběh Michelle Carterové a Conrada Roye už roky hýbe americkou veřejností. To, co začalo jako nevinná romance dvou mladých lidí po esemeskách, skončilo sebevraždou 18letého mladíka a odsouzením dívky k 15 měsícům vězení za neúmyslné zabití. Opětovnou publicitu kauze přineslo předčasné propuštění Carterové na konci ledna. Odseděla si 11 měsíců místo patnácti. Věznici opustila díky dobrému chování.
Lidé se samořídících aut bojí, nadšení z elektromobilů nevěří. Speciál časopisu Studenta je tentokrát věnován možná až moc rychlé revoluci v dopravě.
Je to jeden z nejpozoruhodnějších příběhů slovenských voleb. Osmnáctiletá studentka gymnázia Lívia Garčalová vystupuje jako nejvýraznější podporovatelka kotlebovců (Lidová strana Naše Slovensko, jejímž je Marian Kotleba předsedou) z řad prvovoličů. Ačkoliv není členkou strany, hlásí se k její mládežnické organizaci a sympatizuje i s těmi nejkontroverznějšími představiteli. A je to úspěšná mise.
Je to jeden z nejpozoruhodnějších příběhů slovenských voleb. Osmnáctiletá studentka gymnázia Lívia Garčalová vystupuje jako nejvýraznější podporovatelka kotlebovců (Lidová strana Naše Slovensko, jejímž je Marian Kotleba předsedou) z řad prvovoličů. Ačkoliv není členkou strany, hlásí se k její mládežnické organizaci a sympatizuje i s těmi nejkontroverznějšími představiteli. A je to úspěšná mise.
