Rusové v průběhu války na Ukrajině cestují časem, od moderní chirurgické operace přešli až k zákopovému boji ve stylu první světové války, tvrdí historik Akademie věd České republiky Rudolf Kučera. Podle něj by Kreml mohl vést válku jinak, aby Kyjev odřízl od dodávek zbraní ze Západu. Zatím tak nečiní i kvůli tomu, že se jim vyplatí uprchlickou vlnou destabilizovat Evropu, soudí Kučera.
Americké protitankové střely Javelin se staly symbolem ukrajinské obrany před ruskou agresí. Invaze, která počítala s dobytím Kyjeva v řádu několika dní, nejde ani měsíc od jejího začátku podle plánu prezidenta Vladimira Putina, jeho vojska v posledních dnech hlavně bombardují civilní oblasti a postupují jen minimálně a za cenu obrovských ztrát. Západ mezitím Ukrajinu masivně vyzbrojuje.
Ukrajina naprosto výrazně vyhrává informační válku oproti Rusku. To se zdiskreditovalo už jen svými tvrzeními, že ji přece nenapadne. Ale těžko se porovnává narativ řízený Ukrajinou versus realita, kterou úplně neznáme. Veškeré zprávy o ztrátách na vojácích i technice tak musíme brát jednoznačně s rezervou, uvádí pro Aktuálně.cz rusista a politolog Karel Svoboda.
Dehumanizace protivníka byla ve válkách vždy hlavním nástrojem k páchání zvěrstev. V armádách diktátorských režimů, jako nyní v případě Vladimira Putina, jsou vojáci indoktrinováni tím, že u civilních cílů tam nejsou matky s dětmi, ale jen nějací narkomani a fašisté. Tím se u vojáků snižuje jejich tendence soucítit s druhými, uvádí pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Život Rusů z velkých měst se v posledních týdnech radikálně změnil. Západní životní styl je pro ně už minulostí. Pro chudší Rusy z venkova se ale tolik věcí nezměnilo. Postupně se sice zdražuje, ale míra inflace zatím není taková, aby si uvědomili, že něco není v pořádku, uvádí pro Aktuálně.cz Jiří Just, novinář žijící v Moskvě.
Prokremelský televizní kanál První ruský cílí svou propagandu i na malé děti. Ve spotu ukazuje, jak ruský chlapec ve škole usiluje o mír, zatímco jeho ukrajinský kamarád všechny mlátí klackem. "To, že se to takto polopaticky snaží vtlačit i do malých dětí, je pro mě i přesto, že ruské prostředí znám, šokující," míní šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku Josef Pazderka.
Je obtížné určit, jestli u ruského prezidenta Vladimira Putina došlo k psychickým změnám. Nikdy u jeho prohlášení nevíme, do jaké míry odrážejí jeho duševní stav či jsou spíše jen součástí jeho širší propagandy. Velmi riskantní rozhodnutí napadnout Ukrajinu ale mohl udělat proto, že se začíná bát politické konkurence a ztráty své moci, uvádí pro Aktuálně.cz politický psycholog Jan Šerek.
Nový film Betlémské světlo, který od čtvrtka promítají česká kina, je zřejmě posledním společným dílem tvůrčího tandemu Zdeňka a Jana Svěrákových. "Od Akumulátoru 1, což už je hodně dávno, nebyli Svěrákové nikdy hravější a určitým způsobem sebereflexivnější," tvrdí kritik Kamil Fila. "Velmi ale záleží na divácích, jestli jim na tuto hru přistoupí," dodává.
Rusko využívá při invazi na Ukrajinu zbraně v jiném poměru, než mnozí analytici očekávali. Dosud došlo k malému nasazení letectva i k méně intenzivnímu zapojení kybernetických útoků. V posledních dnech ale vidíme určitou změnu taktiky, která je pro civilisty brutálnější. Ta spočívá v nasazování dělostřelectva a raketometů vůči městům, uvádí pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
Očkování proti covidu pro děti od 5 do 11 let v Česku běží od poloviny loňského prosince. Podle analýzy Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) dostalo od té doby v nejmladší věkové skupině vakcínu pouze šest procent dětí. Za tak nízkým počtem stojí především nedostatečná komunikace a organizace ze strany státu, míní matematik a spoluautor analýzy Jakub Weiner.
Film Mnichov: Na prahu války, který lze nově vidět na Netflixu, vypráví fiktivní příběh založený na skutečné události. Autoři téměř nepracují s českými reáliemi, film je studený jako psí čumák, tvrdí kritik Kamil Fila. Čechy navíc může naštvat, dodává.
Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v minulém týdnu zveřejnila souhrn, v němž třídí nejčastější mýty a fakta o omikronu. Reaguje tím na nepřesné informace, které se v poslední době opakovaně šíří zejména na sociálních sítích. Jaké informace o omikronu považuje WHO za mylné? Pro Aktuálně.cz je představila Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku.
Varianta omikron se v Česku téměř vůbec nerozšířila mezi obyvatele starší 65 let. Nejvíce nakažených je mezi dětmi a poté dospělými ve věku od 30 až 45 let. Podle matematika Martina Šmída se ale dá očekávat, že nákaza omikronem se do rizikových věkových kategorií ještě dostane. "I přesto to ale spíš vypadá, že by se nejhorších scénářů v nemocnicích nemělo dosáhnout," uvádí Šmíd pro Aktuálně.cz.
V nemocnici máme u pacientů s omikronem první případy oboustranného zápalu plic. Na začátku se zdálo, že k němu u této varianty nebude docházet tak často. Osobně se ale domnívám, že klinické projevy při infekci omikronem nebudou příliš odlišné od těch, se kterými jsme již měli zkušenosti. Zatím k tomu ale nemáme dostatek informací, uvádí pro Aktuálně.cz lékař Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.
Současné mRNA vakcíny proti covidu-19 jsou stále účinnější, než bylo požadováno k jejich schválení. Jen jsme teď zklamaní z toho, že na začátku vypadaly ještě mnohem líp, než jsme od nich očekávali. Ukazuje se, že jejich účinnost s příchodem nových variant a s postupem času klesá, ale i přesto dvě dávky stále velmi účinně chrání před těžkým průběhem, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Daniel Dražan.
Osobně nejsem příznivcem dramatických lockdownů. Nová varianta omikron a i virus obecně se zkrátka šíří a šířit se budou. Na začátku pandemie, kdy populace byla ještě naivní, čili neměla protilátky a nebyla očkovaná, samozřejmě opatření směřovala k tomu, aby výbuch nakažených byl co nejmenší. Myslím si, že ale teď už v takové situaci nejsme, uvádí pro Aktuálně.cz primářka Hana Roháčová.
Na hranicích Ukrajiny s Ruskem se podle řady zahraničních pozorovatelů schyluje ke konfliktu. Nebylo by to ani zdaleka poprvé, co by vojska ovládaná Vladimirem Putinem vstoupila na území jiného státu.
Od 27. prosince si v Česku mohou pro posilující dávku očkování proti covidu-19 přijít lidé starší 30 let po pěti měsících. Dosud tuto možnost měli pouze obyvatelé nad 45 let. Mohou ale zájemci o třetí dávku jít na očkování hned po prodělání covidu? A mají se před aplikací vakcíny řídit podle naměřené hladiny protilátek? Na klíčové otázky o posilující dávce odpovídá primářka Hana Roháčová.
