Safari Park Dvůr Králové nad Labem otevírá expozici zaměřenou na jihozápadní Afriku zvanou West Cape. Stála 140 milionů korun, což z ní činí největší investici v novodobé historii zoo. Expozice se rozkládá na ploše 1,5 hektaru. Hlavním tahákem je loni v létě otevřený pavilon tučňáků brýlových, uvedli představitelé zoo.
Muzikálový film s prvky hororu a sci-fi Rocky Horror Picture Show roku 1975 málem zmizel v propadlišti dějin. Udržel se ale v jednom newyorském kině, kde na něj lidé začali chodit v převleku za hlavní postavy a například házet na plátno toaletní papír. Dnes je o interaktivní projekce s divadelními prvky a živými herci zájem po celém světě. Jednu takovou opět uspořádalo pražské kino Aero.
Táboří tu trampové a na místní skály se sjíždí lezci. Posázavský lom Doubí považují lidé z okolí za jedno z nejromantičtějších míst v regionu. Teď ale hrozí, že o něj přijdou. Doubí mají těžaři zasypat materiálem z nedalekého aktivního lomu. Místní se tomu snaží zabránit peticí, kterou podepsal i olympionik Adam Ondra. Zodpovědná firma namítá, že jen vykonává plány báňského úřadu.
Obrovský boom zažil Zlín hlavně ve dvacátých letech za éry Tomáše Bati. Zakladatel světového obuvnického impéria sem sezval renomované architekty, kteří postavili špičkové funkcionalistické domy. Počet obyvatel nově zmodernizovaného města se více než zdvojnásobil. Porovnejte si historické snímky Zlína či komunistického Gottwaldova s těmi současnými.
Ukrajinské město Marhanec leží poblíž řeky Dněpr a Kachovské přehrady, která se v úterý po výbuchu protrhla. Obyvatelé ale mají v tomto případě štěstí, záplavy se k nim nedostanou. Život tu ale nijak zvlášť radostný není - lidé opakovaně čelí ruskému ostřelování, protože jejich město je na dohled od Záporožské jaderné elektrárny. Marhanec navštívili v květnu reportéři Aktuálně.cz.
Výtržnostmi fanoušků Fiorentiny v centru Prahy se obyvatelům a návštěvníkům připomnělo večerní finále Konferenční ligy s West Hamem, které pro sebe v dramatickém závěru v Edenu rozhodl anglický celek.
Před Rudolfinem v Praze odhalil v úterý dopoledne bývalý fotbalista Tomáš Ujfaluši originální pohár pro vítěze Evropské konferenční ligy. Fanoušci se s ním mohou vyfotit až do středečních 18 hodin. Poté ho dostane vítěz utkání v Edenu mezi West Hamem a Fiorentinou. Příležitosti k fotce už využívají fanoušci obou klubů. Před Prašnou bránou je navíc umístěna i zvětšenina trofeje.
Přijíždějí na měsíc a učí se, jak správně cvičit, jíst a zbavit se bažení po jídle. Ve špičkové léčebně v jihomoravském Křetíně ale není cílem, aby obézní děti okamžitě zhubly o desítky kil. Během pobytu si dají i moučník a špekáček. "Jen musí vědět, že si nemohou dát dva," vysvětluje vedoucí lékařka Kateřina Bednaříková.
Každý den na Orichiv na jihovýchodě Ukrajiny padají ruské granáty, rakety a bomby. Vše trvá už více než rok. Nefunguje tu elektřina ani plyn, neteče pitná voda. V pondělí ruský letoun shodil bombu na školu, která fungovala jako jídelna, centrum humanitární pomoci i jako noclehárna. Na konci května Orichiv navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Varovným sirénám, které ohlašují hrozbu ruského náletu nebo raketového útoku, se na Ukrajině nelze vyhnout skoro nikde. Zní v noci, ráno, někdy odpoledne. Proto nás nepřekvapilo, když se rozezněly i během našeho příjezdu do města Marhanec, které leží nedaleko Záporoží na pravém břehu Dněpru.
Obrovská díra jako memento připomíná v Dnipru útok ruských okupantů, při kterém v lednu zemřelo 46 lidí včetně dětí. Raketa rozmetala část paneláku na nábřeží, kam lidé dodnes nosí plyšáky. Čtvrté největší ukrajinské město, které leží na jihovýchodě země, Rusové dál ostřelují. Nyní jej navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Už rok nemá Orichiv na jihovýchodě Ukrajiny elektřinu ani plyn. Z patnácti tisíc obyvatel jich tu zůstalo pět stovek, skrývají se v podzemí a ve sklepích. Orichiv leží na frontové linii v Záporožské oblasti v dosahu ruského dělostřelectva. A podle toho město také vypadá.
Cherson sice loni v listopadu osvobodila ukrajinská armáda, ale nebezpečí je tu pořád všudypřítomné. Rusové drží protější břeh Dněpru, město ostřelují každou noc. V zarostlých parcích, rozlehlých pláních nebo třeba na benzinových pumpách zase hrozí zmrzačení nebo smrt od rozesetých ruských min. I proto se sem život vrací pomalu, hlásí přímo z místa reportéři deníku Aktuálně.cz.
Dům číslo 118 na ulici Nábřeží Vítězství v ukrajinském Dnipru vypadá ve skutečnosti a zblízka hrozivěji než na fotografiích nebo videozáznamech. Vysoká budova - nebo spíš její zbytky - vypadá jako rozšlápnutá a rozervaná obrovskou nelidskou silou.
Kardiologické centrum v Chersonu leží na pravém břehu Dněpru, blízko řeky. Na druhé straně je nepřítel - ruská armáda. Na město denně střílí rakety a dělostřelecké granáty. Nemocnici, kde se léčí pacienti s nemocným srdcem, okupanti zasáhli od poloviny listopadu už šestkrát.
Dominanta Rychnova nad Kněžnou a jeden z největších a nejkrásnějších barokních zámků východních Čech se od 6. června kompletně otevře veřejnosti. Návštěvníci v jeho areálu budou moct po třech letech oprav obdivovat i kostel Nejsvětější Trojice. Práce stály přes sto milionů korun, většinu platila Evropská unie.
Budova vlakového nádraží v Chersonu je opuštěná a potemnělá, všude se válí úlomky skla a roztržené pytle s pískem. Rusové tady nedávno zasáhli vagony. O několik desítek metrů dál je ale živo. Zaměstnanci pivovaru Drofa vyřizují objednávky ve firemní prodejně, plní lahve z píp a přenášejí pytle se sladem.
Poslední díl seriálu Modrá krev o české šlechtě odvysílala Česká televize na jaře. Pro Františka Kinského, který jím provázel, to ale neznamená oddech. Zastupitel a donedávna i starosta Kostelce nad Orlicí pracuje na tom, aby místní rodový zámek co nejvíce zpřístupnil lidem. Pořádá tu výstavy a koncerty. "Aby žil současností a kulturou," jak říká. Reportéři Aktuálně.cz tu s Kinským strávili den.
Černínský palác na pražských Hradčanech se v sobotu 20. května výjimečně otevře veřejnosti. V jinak uzavřené barokní budově ze 17. století, kde nyní sídlí ministerstvo zahraničí, se nachází množství cenných uměleckých děl. Fotoreportér deníku Aktuálně.cz měl možnost do ní nahlédnout spolu s jejím znalcem Ivanem Dubovickým.
Nejprve místním v šumavských lesích bránili v pohybu vojáci, ostnaté dráty a přísný režim u hranic. Dnes se lesům vyhýbají kvůli davům turistů. Třicet let od pádu železné opony se šumavské obce změnily v turistická centra, kde v létě není téměř k hnutí. Místní z toho mají peníze, přišli však o klid a soukromí. "Bývalo to lepší, doba se ale změnila," prohlašují s větším či menším nádechem hořkosti.
