Výběr z rozsáhlé sbírky filmových plakátů z let 1931 až 1948 vystavuje Muzeum hlavního města Prahy. Odborná veřejnost označovala někdejší barevné poutače na aktuální "bijáky" jako kýč, svou funkci ale plnily na výbornou. Součástí výstavy jsou i programy pražských a mimopražských sálů a také projekce několika filmů. Výstava potrvá do 11. března.
Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše. Podívejte se na momentky z hradního ceremoniálu očima našeho fotoreportéra.
Centrální dispečink v Praze 2 patří mezi nejvíce diskutované budovy v hlavním městě. Nesouhlas vyvolával už v době svého vzniku a podle architekta Petra Kučery je tomu tak dodnes. "Tato stavba vždy vyvolávala a také stále vyvolává spíš negativní reakce. Věřím tomu, že kdyby se mělo o jejím osudu rozhodnout v referendu, tak ji veřejnost nechá zbourat," řekl během obhlídky domu, který si kvůli svému vzhledu vysloužil přezdívku Mordor.
Několik desítek cyklistů sebou v pondělí praštilo na zem na rušném průjezdu u Karlova mostu. Chtěli upozornit na snahu Prahy 1 plošně zamezit jízdě na kole po pěších zónách centra. Ta to zdůvodňuje snahou vytlačit z centra elektrokoloběžky, s kterými ale musí zakázat i kola. Právě půjčovny koloběžek s motory (v podstatě malé motorky) nahradily v pěších zónách nedávno zakázané segwaye. Objížďky plošného zákazu kol by navíc měly vést po lehce absurdních místech, třeba skrze průchody domů. Záměr ale ještě musí schválit zastupitelstvo Prahy 1 na úterním zasedání.
Strana Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury si udělala sjezd, na který dorazil prezident Miloš Zeman. Chtěli jsme vám přinést fotografie přímo z akce, ale od orgánů strany - stěžující si na nezájem médií - jsme nedostali akreditaci. Jelikož jsme prý neobjektivní a dehonestujeme SPD. Dění před vstupem do hlídané budovy nicméně také stálo za to.
Nepřikrášlený život indiánů se nově snaží představit Náprstkovo muzeum v Praze. Prostřednictvím dvoupatrové výstavy návštěvníci projdou život indiánů od každodenních činností přes války a šamanské obřady až po pohřby. Cesta vede od severních ledových plání a tamní tvrdý život přes amazonské kmeny, které neznají ani keramiku až po nejjižnější kmen Mapučů z And. Muzeum ve dvou patrech vystavuje celkem 1200 předmětů, výstava potrvá do září 2018.
Na zámku v Děčíně se rozhodli, že oslabí trend, kdy spolu s venkovní teplotou padá i zájem návštěvníků o prohlídky. Přilákat je zpět zkouší neobvyklou výstavou, která nabízí exkurzi do historie pivních lahví. Nejde přitom jen o prezentaci dokola se opakujícího skla, jen s jinými etiketami. Ostatně, o tom se můžete sami přesvědčit v naší galerii.
Až při otevření se zjistilo, že na přestupní stanici metra na letištní autobusy chybí eskalátory. Šok vystřídali portýři, kteří nosili lidem kufry. Nyní, po dvou letech, pomocníci zmizeli a s nimi i nové schody, po kterých stoupali. Praha se totiž rozhodla, že místo nich postaví na Veleslavíně eskalátory. Cena? Přes 30 milionů. Hotovo bude, snad, v březnu. Do té doby si musí davy cestujících tahat kufry samy a poté si počkat pod malou stříškou mimo nádraží. Davy lidí cestujících do okolí Prahy navíc musí přebíhat plochu, kudy jezdí autobusy, protože tu není přechod. Ostatně, podívejte se sami, jak to na Veleslavíně momentálně vypadá.
V bývalém vojenském prostoru Ralsko začala demolice budov generálního štábu sovětské armády. Ta zde okupovala prostor 250 kilometrů čtverečních a zbyly po ní ruiny, nevybuchlá munice a do dneška 177 budov v dezolátním stavu. První tři jdou nyní řízeně k zemi dřív, než na někoho spadnou. Co tu bude místo nich? A jak bývalé velitelství sovětských vojsk vypadá těsně přes zhroucením? Podívejte se v galerii.
Nové soukromé Muzeum českého plakátu vzniká v Praze na rohu Malostranského náměstí a Karmelitské ulice v domě U Zlatého hroznu. Svou obsáhlou sbírku v něm bude postupně prezentovat Glenn Spicker, Američan usídlený už téměř tři desetiletí v Praze. První výstavy - Retro food porn (plakáty z dob první republiky a komunismu) a Nakupování za železné opony - představí od ledna desítky kusů na téma "jídlo a reklamy na něj" a "nakupování v době komunismu". Na výstavy naváže stálá expozice. Slavnostní otevření proběhlo včera.
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze, která je chráněna jako kulturní památka, byla až do konce letošního října centrem umělců a kreativců. Zázemí zde našla řada architektů, grafiků, ale i The Chemistry Gallery. Nyní je budova prázdná a má projít rekonstrukcí. Právě ta by měla být podle historika architektury Jakuba Potůčka vedena citlivým způsobem, který by stavbě vrátil zašlý lesk. "Jde o vskutku mimořádné dílo funkcionalistické architektury. Je to tak významná stavba, že její hodnotu lze srovnávat s těmi nejsmělejšími stavbami v kontextu celé evropské scény," vysvětluje s tím, že bez větších stavebních zásahů může fungovat jako moderní polyfunkční budova.
Před sochou maršála Koněva na Praze 6 organizovali komunisté protest proti plánu zdejší radnice umístit na čistě oslavnou sochu vysvětlující tabulku. Na ní by mělo stát, že kromě zásluh na osvobození Prahy měl velitel Rudé armády Koněv vinu i na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956, stavbě Berlínské zdi a okupaci Československa v roce 1968. Proti tomuto záměru se ale - zrovna v době návštěvy prezidenta Zemana v Rusku - sešla komunisty organizovaná demonstrace. Na níž vystoupil i Jaroslav Foldyna z ČSSD nebo předseda Českého svazu bojovníků za svobodu a bývalý spolupracovník komunistické policie Jaroslav Vodička. Všichni společně volali proti přepisování dějin.
Oslavy státního svátku 17. listopadu přinesly řadu paradoxů. Například, když bývalí členové komunistické strany a jejich přisluhovači řečnili a kladli květiny před pomníky demokratické revoluce. Na momenty z oslav jednoho z nejdůležitějších státních svátků se podívejte v reportáži Jakuba Plíhala.
Podívejte se na záběry z pražských ulic, kde si Češi 17. listopadu připomínali Den boje za svobodu a demokracii.
Na okřídleném lvu na Klárově je nově 2507 jmen Čechoslováků, kteří bojovali a sloužili ve službách britského letectva za druhé světové války. Slavnostnímu odhalení zasalutovali i přítomní veteráni. Mezi jmény najdeme i letce Josefa Koukala, kterému mělo být při nedávných oslavách vzniku republiky uděleno na návrh sněmovny i Senátu státní vyznamenání, ale prezident jej raději udělil jiným. Josef Koukal tak má - spolu s dalšími válečnými hrdiny - své jméno vyryté alespoň zde.
Internetový obchod Mall.cz se připravuje na nákupní vrchol roku. Aby před Vánoci stihl odbavovat až čtyřikrát více balíků než obyčejně, musí rychle přilákat nové zaměstnance. Vedle peněz se je snaží nalákat i na řízek v kantýně. Podívejte se, kde a co pak budou dělat.
Motel jako nový typologický druh se v české architektuře objevil v 60. letech. Nesl s sebou tehdy nádech exotiky a také náznaky budoucnosti. Řada motelů navíc vznikla i mimo hlavní dálniční tahy. Jedním z nich je bývalý motel Stop/Garni – v současnosti motel Golf.
Kdo šel nedávno večer po Václavském náměstí, asi se musel poměrně divit. Je totiž dost možné, že se kolem něho prořítila Červená karkulka na běžkách v závěsu s Deadpoolem, stíhaným děsivým klaunem a funícími tři čuníky. Nešlo ale o halucinace či zhmotnělou parafrázi povolebního veselí, nýbrž o tradiční studentskou oslavu Hydrosilvestru. Čili konce hydrologického roku a začátku nového, který připadá vždy na přelom října a listopadu. V ní jde už 23 let o to, seběhnout Václavské náměstí od shora dolu na běžkách v libovolném kostýmu a pokud možno se u toho nepřizabít. Podívejte se v galerii, jak to vypadá v praxi.
Výjimečnou příležitost mají lidé do sobotní páté odpolední. Pražský hrad zpřístupnil jinak uzavřené oficiální prostory, z nichž některé byly v létě zrekonstruovány. Každý tak může nahlédnout do Španělského sálu, Rudolfovy galerie a mnoha dalších sálů a chodeb jižního křídla Nového paláce. U Hradu se proto tvoří dlouhé fronty, které ještě umocňují kromě obvyklých návštěvníků i školní zájezdy z celé republiky. Každý, malé děti nevyjímaje, pak u vstupu musí projít bezpečnostními kontrolami a ukázat batoh, zda-li vedle řízku nenese i bombu nebo pistoli. Platit ale nic nemusíte, vstup je zdarma.
Historie šroubáren v Libčicích nad Vltavou se začala psát na konci 19.století. V dobách největší slávy zde pracovalo kolem tisícovky zaměstnanců a výrobky odsud mířily do celé Evropy. Po roce 1989 a povodních začal význam podniku upadat a z unikátních industriálních staveb se postupně staly ruiny. Do místa za Prahou na břehu Vltavy se ale zamiloval pražský architekt Patrik Hoffman, který se posledních sedm let snažil budově bývalého uhelného skladu a kotelny vrátit lesk. Jako první přišel na řadu uhelný mlýn, jehož revitalizaci ocenila i mezinárodní porota soutěže Grand Prix achitektů, a minulý týden byla otevřena i kotelna.
