Reklama
Reklama

Jakub Plíhal

1143 článků

Moje články

Dětský domov, Kuito, Angola
Dětský domov, Kuito, Angola
Dětský domov, Kuito, Angola

Foto: V dětském domově, kde nejde nikoho adoptovat. Navštívili jsme zařízení v Angole

Dlouhá občanská válka zanechala v Angole stále viditelné stopy. Často i na těch nejzranitelnějších - dětech. Jen čtvrtina jich má platné doklady a mnohé se protloukají životem bez rodičů. Některé však měly štěstí a našly útočiště v zařízeních podobných dětským domovům. Jeden takový ve městě Kuito, v němž dětem pomáhají i za podpory organizace Člověk v tísni, navštívili reportéři Aktuálně.cz.

Věznice Bory vytvořila prostor pro zaměstnávání vězňů s vysokou ostrahou
Věznice Bory vytvořila prostor pro zaměstnávání vězňů s vysokou ostrahou
Věznice Bory vytvořila prostor pro zaměstnávání vězňů s vysokou ostrahou

Foto: Sem se běžně nepodíváte. Vězni si v přísně střežené věznici vybudovali dílny

Odsouzení si v přísně střežené věznici v Borech postavili dílny, ve kterých najdou placené zaměstnání. Každý vězeň by totiž měl podle zákona pracovat, což je ale zejména pro věznice s vysokou ostrahou, jako je ta v Plzni, poněkud problematické. Zdejší vězni jsou nezřídka nuceni trávit veškerý svůj čas za zdmi věznice, je pro ně tudíž zakázané pracovat v dílnách mimo prostory zařízení, jako je to obvyklé u věznic s mírnějším režimem. Vytvoření čtyřiceti nových pracovních míst v dosud nevyužívaném suterénu největšího systému cel v zemi je proto pro ně vítanou příležitostí, jak si vydělat peníze a získat pracovní návyky. Jak to za zdmi a pod zemí věznice vypadá, se podívejte sami.

Jarmilky mi máma podšila kusem kabátu, vzpomíná Čech na únos v Angole
Jarmilky mi máma podšila kusem kabátu, vzpomíná Čech na únos v Angole
Jarmilky mi máma podšila kusem kabátu, vzpomíná Čech na únos v Angole

Jarmilky mi máma podšila kusem kabátu, vzpomíná Čech na angolský "pochod smrti"

V úterý uplynulo 36 let od největšího únosu v našich dějinách. Na drama v Angole vzpomíná Petr Kocian, jeden z 66 československých zajatců. Partyzáni z hnutí UNITA tehdy v městečku Alto Catumbela zajali 66 Čechoslováků a vláčeli je 1300 kilometrů na svou vojenskou základnu na druhém konci země. Zbídačení zajatci museli jít pěšky buší plnou jedovatých hadů, prosekávat si cestu křovinami a brodit se řekami.

Friday for future
Friday for future
Friday for future

Jsem tu, protože neumím plavat. Studenti stávkovali proti ignorování změn klimatu

Tisíce českých studentů se v pátek připojily k celosvětové protestní akci Fridays For Future, která má za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise. "Stávky studentů" se účastnili mladí lidé ve více než stovce zemí a protestují tak po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové, která se loni v srpnu rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí. S argumentem, nač chodit do školy, když není žádná budoucnost. Švédští levicoví poslanci ji za to nominovali na Nobelovu cenu míru. My se ptali českých účastníků protestu, proč je pro ně důležitější stávkovat, než být ve škole? Odpovědi i průběh akce najdete v aktualizované galerii.

Reklama
Strach ze sucha. Stát žádá po Polsku záruky, že jeho důl nevezme lidem u hranic vodu
Strach ze sucha. Stát žádá po Polsku záruky, že jeho důl nevezme lidem u hranic vodu
Strach ze sucha. Stát žádá po Polsku záruky, že jeho důl nevezme lidem u hranic vodu

Strach ze sucha. Stát žádá po Polsku záruky, že jeho důl nevezme lidem u hranic vodu

Severní cíp Česka se dlouhodobě potýká s následky těžby hnědého uhlí v sousedním Polsku. Nedaleko hranice leží hnědouhelná elektrárna Turów, zásobovaná uhlím z přilehlého povrchového dolu. Lidé na české straně hranic se bojí, že jim důl vezme vodu. Tomu se snaží zamezit ministerstvo, které žádá Polsko o záruky. Podívejte se, jak život v oblasti zachytil letos v březnu náš fotoreportér.

Angolané vzpomínají na Česko a popisují život v jednom z nejdražších měst světa
Angolané vzpomínají na Česko a popisují život v jednom z nejdražších měst světa
Angolané vzpomínají na Česko a popisují život v jednom z nejdražších měst světa

Za komunismu studovali u nás, dodnes umí česky. Angolané vzpomínají na Prahu

Ačkoliv Emanuel Sousa a Manuel Martins da Cruz žijí v daleké Angole na jihozápadě Afriky, umí dokonale česky. Za socialismu studovali ve spřáteleném Československu, dodnes si pamatují jazyk a na Prahu si uchovali intenzivní vzpomínky. Oba bydlí v Luandě, angolské metropoli, která je podle statistik nejdražším městem světa pro cizince. V žebříčku pravidelně předbíhá New York i Hongkong. Město se potýká s propastnými rozdíly mezi chudými a elitou, nefunguje tu městská doprava, ovzduší je znečištěné. Cizinci žijící ve městě za západní standardy proto platí enormní sumy. Chybí Angolanům Česko? A jak se jim v Luandě žije? Přímo v africké zemi natáčeli reportéři Aktuálně.cz.

Reklama
360 Kostol PanoGallery
360 Kostol PanoGallery
360 Kostol PanoGallery

Přesunutý kostel v Mostě měl štěstí. Desítky chrámů ustoupily těžbě či dál chátrají

Řada kostelů v severních Čechách chytá po desetiletích devastace druhý dech, pokud tedy ještě stojí. Mnoho z nich již dříve totiž například padlo za oběť těžbě uhlí. Kromě bohoslužeb často slouží i pro jiné události. Němečtí Rammstein v jednom z nich rozezněly své kytary, obce zde pořádají plesy a výstavy, konají se zde svatby i pohřby, točí v nich filmaři. Nyní se objevil slavný kostel Nanebevzetí Panny Marie v oblíbeném seriálu Most!. Chrám světově proslul díky unikátní akci, během níž byl z lokality odsouzené ke zkáze přesunut po kolejích na okraj města Most. Podívali jsme se do sedmi sakrálních staveb, které zkáze unikly nebo s ní dodnes bojují, a to i díky velké snaze místních obyvatel.

Demonstrace proti demolici budovy Transgasu, 20. 2. 2019
Demonstrace proti demolici budovy Transgasu, 20. 2. 2019
Demonstrace proti demolici budovy Transgasu, 20. 2. 2019

Foto: Protestu proti bourání Transgasu se zúčastnili i zástupci Prahy, volají o pomoc

Víc jak dvě stovky lidí se sešli před brutalistními budovami Transgasu v Praze, aby protestovali proti jejich započatému bourání. Na demonstraci přišli mimo jiné i zástupci Prahy, jejíž nové vedení chce komplex zachránit a nabídlo developerovi vykoupení budov. Vlastník komplexu, firma HB Reavis, však nabídku hlavního města odmítl a Praha už prý dle svých zástupců vyšší cenu zaplatit nemůže. Vyzývá proto soukromé společnosti k pomoci s výkupem budov.

Reklama
Život na zámku - reportáže z využívání zámků jako dětských a jiných domovů
Život na zámku - reportáže z využívání zámků jako dětských a jiných domovů
Život na zámku - reportáže z využívání zámků jako dětských a jiných domovů

Foto: Život na zámku v 21. století. Pod vzácnými malbami mají postele děti i senioři

V komnatách, v nichž v dobách dávno minulý pobývali šlechtici, dnes žijí senioři, zdravotně postižení i opuštěné děti. Jde o relikt minulého režimu, který se ani třicet let od sametové revoluce nedaří zcela vymýtit. Péče o nejslabší jedince společnosti se přitom už léta u nás i ve světě ubírá jiným směrem – namísto velkokapacitních institucí by lidé měli žít v komunitnějších zařízeních či ještě lépe doma. Podívejte se, jak zámecké ústavy a domovy vypadají.

Taneční happening proti násilí na ženách - One Billion Rising - Praha, 14. 2. 2019
Taneční happening proti násilí na ženách - One Billion Rising - Praha, 14. 2. 2019
Taneční happening proti násilí na ženách - One Billion Rising - Praha, 14. 2. 2019

Foto: Lidé v centru Prahy tančili proti násilí na ženách. Zažila ho každá třetí

Každá třetí žena na světě za svůj život alespoň jednou čelila nějakému druhu násilí ze strany mužů. Taneční happening One Billion Rising (Jedna miliarda povstává) už víc než pět let upozorňuje na tento dlouho ignorovaný problém formou tance. "Povstáváme skrze tanec, abychom projevily radost a soudržnost a oslavily tak skutečnost, že jsme tímto násilím nebyly poraženy," píše se v úvodním prohlášení. Celosvětový trend pronikl i do Čech skrze několik desítek žen a několik mužů, kteří se sešli na Palackého náměstí a společně zatančili.

Pohřeb režiséra Václava Vorlíčka, krematorium Strašnice, Praha, 12. 2. 2019
Pohřeb režiséra Václava Vorlíčka, krematorium Strašnice, Praha, 12. 2. 2019
Pohřeb režiséra Václava Vorlíčka, krematorium Strašnice, Praha, 12. 2. 2019

Foto: Poslední sbohem Václavu Vorlíčkovi. S režisérem se rozloučila rodina i kolegové

Potlesk asi stovky lidí, včetně rodiny a několika filmařských kolegů, doprovodil režiséra Václava Vorlíčka na jeho poslední cestě. Pohřeb filmaře, který zemřel 5. února ve věku 88 let, trval pouze asi dvacet minut a jako poslední zazněla píseň z režisérovy kultovní pohádky Tři oříšky pro Popelku. Vorlíčkovy filmy i seriály mají dodnes své publikum, namátkou například film, Pane, vy jste vdova!, Kdo chce zabít Jessii?, Létající Čestmír, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách či seriál Arabela.

Reklama v městské památkové zóně v centru Prahy, vizuální smog
Reklama v městské památkové zóně v centru Prahy, vizuální smog
Reklama v městské památkové zóně v centru Prahy, vizuální smog

Foto: Obří medvědi v centru Prahy jsou ostuda, říká starosta. Vyhnat je zatím neumí

Pražský magistrát zakazuje vyhláškou v památkových zónách různé druhy reklamy - od přelepů a plachet přes rozdávání letáků až po reklamní převleky. Ještě přísnější je manuál památkářů. Přebujelou a rušivou reklamu v historickém centru hlavního města kritizuje i nový starosta Prahy 1, podle něhož jsou některé reklamy v centru Prahy ostudné, vymýtit je však prakticky nejde.

Reklama
Pohřeb herce Luďka Munzara, Národní divadlo, 1. 2. 2019
Pohřeb herce Luďka Munzara, Národní divadlo, 1. 2. 2019
Pohřeb herce Luďka Munzara, Národní divadlo, 1. 2. 2019

Obrazem: Herce Luďka Munzara vyprovodilo zaplněné a aplaudující Národní divadlo

Dlouhotrvajícím potleskem dnes na poslední cestu doprovodili Luďka Munzara jeho herečtí kolegové, letci, motoristé i veřejnost, kteří zaplnili historickou budovu Národního divadla v Praze. Již před oficiálním zahájením pietního aktu stály před dveřmi divadla stovky lidí. Filmový a divadelní herec Munzar zemřel 26. ledna po dlouhé těžké nemoci. Bylo mu 85 let.

Bezdomovci v Praze, život na ulici v mrazech
Bezdomovci v Praze, život na ulici v mrazech
Bezdomovci v Praze, život na ulici v mrazech

Foto: Život v mrazech na ulici. V noci obchází potkani, zloději i policie s pokutami

"Žiju tady sám, kamarádi mi umřeli před dvěma lety. Jeden umřel ve spánku, druhého ten samý rok zabili," popisuje Michal, celé jméno si uvést nepřál. Dny i noci tráví na ulici v Praze, stejně jako bezmála deset tisíc dalších lidí. Celorepublikově pak žije podobně jako on sedmdesát tisíc lidí a dalším 120 tisícům lidí ztráta bydlení hrozí, alespoň dle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí. Michal a několik dalších lidí na ulici nebo pod ní nám umožnilo nahlédnout, jak takové bytí a každodenní život bez domova vypadá. Zvlášť, když udeří mrazy.

Výcvik policejních psů na hledání výbušnin, tzv. pyropsů
Výcvik policejních psů na hledání výbušnin, tzv. pyropsů
Výcvik policejních psů na hledání výbušnin, tzv. pyropsů

Neříkáme pyropes, ale bombočuch. Hledače výbušnin nesmí zmást ani továrna na granule

Hitem sociálních sítí se stal zvířecí hledač výbušnin přezdívaný pyropes. Zajeli jsme se proto podívat do výcvikového střediska v Býchorech, kde nám Agy, Twix a Máša předvedli, co musí správný "bombočuch" - jak své druhy nazývají sami psovodi - zvládnout. Jejich práce přitom není jednoduchá - musí rozeznat na třicet druhů nebezpečných látek a udržet pozornost i v továrně na granule.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama