Přetrpět, správně si povzdechnout a mít to rychle za sebou. Tak vypadá sexuální realita mnoha žen. Certifikovaná sexuální koučka Zuzana Kacvinská, známá díky projektu Hračky podle Kačky, to chce změnit. V rozhovoru popisuje, proč se ženy stydí mluvit o tom, co chtějí, jak přestat předstírat orgasmus a proč je znalost vlastního těla klíčem k duševní pohodě.
Dronová show s pěti sty svítícími stroji přilákala na konci srpna do Hradce Králové 20 tisíc diváků a stala se dosavadním vrcholem oslav 800 let města. Podle pořadatele Ivana Kurteva šlo o mimořádný zážitek, který probudil hrdost Hradečáků. Oslavy ale zdaleka nekončí – čekají je ještě desítky kulturních akcí a závěr roku tradičně ozdobí vánoční trhy s kluzištěm kolem morového sloupu.
Janek Novák je instruktorem rozličných sportů a tráví s dětmi většinu roku. Běžně se mu stává, že dívky na táborech dostanou první periodu nebo měsíčky přijdou nečekaně. Nelíbilo se mu, jak takové situace okolí řeší, a tak si našel vlastní způsob.
Markéta se nad vodou drží jen díky základní péči o sebe samu. A také zahání myšlenky na budoucnost. "Kdyby přišel nečekaný výdaj nebo nějaká nemoc, nevím, co bych dělala," přiznává. "Asi bych se obrátila na rodinu a kamarády." Jak zvládá organizačně a finančně léto, které mnozí prožívají radovánkami na dovolených? Markéta vystupuje v článku pod pseudonymem, redakce její identitu zná.
Náušnice u dětí jsou v české společnosti vnímány jako samozřejmost. Vlastně ne u dětí obecně, ale u holčiček. Uši jim propichujeme co nejdříve, někdy hned po porodu, jindy po prvním očkování. Málokdo se však pozastaví nad tím, co tím dítěti sdělujeme o něm, jeho těle i o světě.
Nechat si odnosit dítě náhradní matkou je v podstatě medicínskou léčbou neplodnosti. Ve světě se k této metodě leckde přistupuje otevřeně a svědomitě. U nás jde o praktiku, kterou obstupuje šedá zóna. S čím se musí všechny zúčastněné strany u náhradního mateřství vyrovnávat, vysvětluje v rozhovoru advokát Lukáš Mach.
Dominika je zkušená náhradní matka. Mirka naopak vlastní děti mít nemůže. Aktuálně.cz mapuje příběhy dvou žen, které mají zkušenosti s takzvaným surogátním mateřstvím. V Česku je náhradní mateřství skryté v šedé zóně, není zakázané, ale ani není právně ukotvené, což přináší nejistotu. Pro všechny.
Když se Gabriela Pánková stala v roce 2010 manažerkou Wohnoutů, jejím prvním úkolem bylo vydat výběr největších hitů. „Zjistila jsem, že kapela na písničky nemá práva. Ty nejoblíbenější jsme tak přetočili a od té doby nahráváme desky sami,“ vypráví žena, která se podílela i na vzniku alba Našim klientům se songem Svaz českých bohémů. Ten skupinu vystřelil mezi největší kapely Česka.
Když jsem nakoukla dveřmi do brněnského bytu, zvědavě mě pozdravila pětiletá holčička Natálie. Ukázala mi rybičky a dovedla mě k půlroční sestře Štěpánce v obýváku, o kterou zrovna pečoval otec Petr. Vypadal trpělivě, a to navzdory zápřahu, který celé dny prožívá. Kromě potomků totiž pečuje také o jejich maminku s mozkovou obrnou.
Čtyři roky se Jana a David Bukvovi marně snažili počít dítě, a to i pomocí hormonální léčby, než je cesty osudu dovedly k adopci. Osvojili vysněné miminko, po necelém roce přijali jeho sourozence a po pár měsících přibyl potomek třetí, biologický.
