"Od Putina jsem čekal, že bude v lepší kondici. Z jeho proslovu jde vidět, že je ve slepé uličce a hledá, jak z toho ven. Doufejme, že se svět konečně poučí, že se zločinci se nedá ani vyjednávat, ani obchodovat," říká historik Alexej Kelin. "Z Putina je troska. Dnes už chápe, že na cara nemá, a odhalil svoji pravou tvář. Chtěl bych se dožít dne, kdy se za Rusko nebudu muset stydět," dodává.
Hosty DVTV jsou historik Alexej Kelin, starosta Prahy 7 Jan Čižinský a šéfkuchař Roman Paulus, člen RVZRM, zakladatelka organizace Migrena Help Rýza Blažejovská a hudebnice Lucie Redlová.
Kateřina Tučková, autorka bestselleru Žítkovské bohyně, vydala román Bílá Voda. Na příběhu o řeholnicích, které v 50. letech minulého století čelily totalitnímu bezpráví, pracovala deset roků. „Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí autorka.
„V průběhu let jsem rozkrývala další vrstvy toho, co se tehdy v Československu dělo. Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí spisovatelka Kateřina Tučková, která vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Pracovala na něm deset let.
"Desetině rodičů nepřijde radler jakkoliv rizikový, i když v sobě má dvě procenta alkoholu. I půl procenta je ale pro dítě problém, protože nemá organismus vyvinutý tak, aby dokázal alkohol zpracovat," říká Petr Freimann ke kampani Nechmel děti, která upozorňuje na rizika spojená s podáváním pivních limonád a nealko piv dětem. "Nechceme prohibici, je to čistě osvětová záležitost," dodává.
"Kardinál zlo jasně pojmenoval. Znásilnění nazval zločinem proti lidskosti, které je potřeba potrestat. Ale vojáci nejsou často ti, kdo rozhodují, co budou ve válce dělat. To dělají velitelé," obhajuje generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík kontroverzní text Dominika Duky o znásilněných ukrajinských ženách.
„Umím si představit, co se ženám na Ukrajině dělo. Duku beru jako částečného spoluviníka toho všeho a urazilo mě, že něco takového napsal člověk, který má velmi přátelské vztahy s proruskými osobami,” říká spisovatelka a ilustrátorka Lucie Barošová v reakci na kontroverzní kardinálův text o znásilněných ukrajinských ženách. Sama ve svých 19 letech zažila znásilnění.
Hosty jsou generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík, spisovatelka Lucie Barošová, Petr Freimann z kampaně Nechmel děti a zpěvačka Annabelle.
Hosty vysílání jsou katolický kněz Tomáš Halík, industriální fotograf Viktor Mácha, divadelní režisér Petr Zelenka a spisovatelka Kateřina Tučková.
„Je naší povinností pomoci prchajícím ženám a dětem. Dlouhodobě se to může naší společnosti vrátit. Kdyby Putin nevedl válku, jsem si jistý, že bychom původní rozpočet dodrželi. Teď ale očekáváme největší inflaci za 25 let,” říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Dalšími hosty jsou student Andrej Poleščuk, režisér a lektor FAMU Ondřej Javora a primářka neurorehabilitační kliniky Jarmila Zipserová.
„Vezli jsme hodně lidí z východní Ukrajiny, co žili ve sklepě a utíkali několik dní. Vezli jsme i matku s dvouměsíčním miminkem. Nezlobte se na mě, ale to je na poblití,” říká Vít Samek, který už dva měsíce spolu s kolegy pomáhá lidem zasaženým válkou a jezdí i přímo na Ukrajinu. „Pořád je to punk, nejsme Člověk v tísni, ale získali jsme kontakty a spolupracuje s námi hodně firem,” dodává.
„Nela věřila tomu, že by její příběh mohl mít šťastný konec. Rozjížděla teď spoustu zajímavých projektů. Byla to velká bojovnice,” říká novinářka Lucie Klímová k osudu Nely Moravcové, která přežila brutální znásilnění i pokus o sebevraždu a rozhodla se o tom otevřeně mluvit. Minulý týden po krátké nemoci zemřela.
Hosty vysílání jsou dobrovolník Vít Samek, novinářka Lucie Klímová a herečka Hana Holišová.
„Základní motivací, proč lidé podstupují tělesné modifikace, je estetičnost. Prostě se jim to líbí. Dnes už jsou běžné a snadno dostupné. Mohou mít ale i terapeutické účinky,” říká odbornice na tělesné modifikace Marie König Dudziaková. „Některým ženám, které zažily náročný porod, nebo znásilnění, pomohl genitální piercing vyrovnat se s prožitým traumatem. Znovu přijmout vlastní tělo,” dodává.
„Vyjet na Ukrajinu jsem se nebál, byli jsme v oblastech, kde se nebojovalo. Válka tam doléhá přes příběhy lidí. Také tam nebyli téměř žádní muži. Byla to velmi zvláštní, ale pohostinná atmosféra,” říká loutkář Jakub Folvarčný. „Pandemie i válka extrémním způsobem mění podobu kultury. Právě v těchto situacích je nejvíc potřebná, musí potěšit i pobavit v nelehkých časech,” říká režisér Vít Neznal.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
„Vyjet na Ukrajinu jsem se nebál, byli jsme v oblastech, kde se nebojovalo. Válka tam doléhá přes příběhy lidí. Také tam nebyli téměř žádní muži. Byla to velmi zvláštní, ale pohostinná atmosféra,” říká loutkář Jakub Folvarčný. „Pandemie i válka extrémním způsobem mění podobu kultury. Právě v těchto situacích je nejvíc potřebná, musí potěšit i pobavit v nelehkých časech,” říká režisér Vít Neznal.
„Německá společnost s sebou ještě pořád nese následky toho, co se stalo před sedmdesáti lety. Je přirozené, že Němci i dnes mají zábrany. Také vybavení německé armády je podprůměrné. Zbraně se ale na Ukrajinu měly výměnnou cestou posílat mnohem dřív,” říká bývalý europoslanec Milan Horáček a dodává: „Scholz se snaží lavírovat. Otázka je, jestli je schopen vyrovnat nálady ve společnosti."
„Nejhorší pro mě byl druhý den války v Kyjevě. Nikdo nevěděl, co se děje, lidé se báli, že Rusové už obsadili město, všichni se snažili dostat pryč,” říká novinář Tomáš Vlach, který byl na Ukrajině zhruba dva měsíce. „Z počátku nás místní měli za diverzanty a v jedné chvíli nás dokonce chtěli věšet na stromy. Časem si to sedlo, pochopili, že novináři jim mohou pomoci,” dodává.
