Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Filmová adaptace románu Jaroslava Rudiše Národní třída ukazuje naštvanost lidí, pro které nebyl polistopadový režim přínosem. Hynek Čermák se podle kritika Kamila Fily pro hlavní roli narodil, nicméně ze snímku je kritik rozpačitý. Diváci, kteří by podle Fily chtěli pochopit členy společnosti, kterým se vede špatně, mají smůlu. A ti, o nichž film pojednává, se s ním budou zbytečně ztotožňovat.
Román pro pokročilé představuje pro kritika Kamila Filu parazitování na názvech jiných filmů. Zápletka snímku režisérky Zity Marinovové by vystačila pouze na jeden díl sitcomu. Film je jako celek nevkusný a nevtipný. Největší problém představuje podle Fily ale to, že film vznikl jen kvůli tzv. product placement (umístění produktu, forma skryté reklamy). Jde o podnikatelský podvod, tvrdí Fila.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
John Rambo v podání Sylvestera Stalloneho reflektuje své stáří. Větší část zřejmě posledního filmu s tímto akčním hrdinou se bývalý voják pomalu rozhoupává k pomstě a Stallone se snaží o dramatický výkon. Potom se ale ve snímku Rambo: Poslední krev stává z hlavní postavy monstrum z hororu, popisuje snímek filmový kritik Kamil Fila.
"Václav Marhoul se ve filmu Nabarvené ptáče snažil podat brutalitu v poetickém hávu. Ten ale ubíjí tempo snímku, navíc je hlavní hrdina celou dobu bez výrazu," hodnotí kritik Kamil Fila. Na povedenou adaptaci knižního bestselleru je podle Fily možná potřeba velký režisérský talent a vizionářství. Fila si není jist, zda tím Marhoul disponuje.
Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko už pátým rokem, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. Česko ale zatím doly a uhelné elektrárny neomezuje, spíše jim vychází vstříc. Například lom Bílina se přiblíží k obci Mariánské Radčice na 500 metrů. Stát za to lidem postavil protihlukovou a protiprašnou stěnu, tenisový kurt a koupaliště. O dvacet kilometrů jižně zase leží nejstarší a největší uhelná elektrárna v zemi, Počerady. Stát přemýšlí, zda ji prodá. Zájem má finančník Pavel Tykač, který chce provoz rozjet naplno. To se nelíbí zástupcům z okolních obcí.
Výstavba obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic, souvisí podle odborníků se suchem, které Česko sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. Navíc orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Jedním z důvodů je také právě výstavba hal. Lidé žijící u dálnice D8 se rozhodli proti podobným stavbám bojovat. Současný příklad, kdy výstavba hal zabere pole, mají u dálnice D11 poblíž obce Mstětice.
Šlechtovu restauraci ve Stromovce bude provozovat Vinohradský pivovar. Vybral ho jako nejvhodnějšího kandidáta magistrát spolu s budoucím správcem objektu městskou společností Obecní dům. Vinohradský pivovar bude mít za úkol zajistit na místě nejen kvalitní občerstvení, ale prostory původně barokního letohrádku oživit také kulturními akcemi. "Chceme, aby se Šlechtova restaurace stala vyhledávaným cílem, nejen zastávkou na výletě," uvedl jeden ze spolumajitelů Vinohradského pivovaru Jan Korselt.
Tenkrát v Hollywoodu staví na obrovské atmosféře, na vytvoření světa, ve kterém vás jako diváka baví pobývat, tvrdí o devátém filmu Quentina Tarantina filmový kritik Kamil Fila. Herci Brad Pitt a Leonardo DiCaprio podle Fily vytvořili jednu z nejhezčích dvojic v dějinách filmu, která zobrazuje přátelství mezi dvěma muži.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
Někteří lesníci v Česku dokázali les na kůrovcovou kalamitu připravit lépe než jiní. Například Libor Janda ze Správy městských lesů Jihlava hospodaří už 25 let poblíž vsi Stonařov. Janda vždy odmítal pěstování smrků jednoho stáří. "Snažím se od začátku hospodařit v souladu s přírodou, nedělat holiny, sázet pod smrky buk, javor, jedli, které jsou pod ochranou mateřského porostu," říká při prohlídce lokality Sokolíčko. "Až vzrostlé smrky odejdou, což se stane, máme slušný základ nového lesa," říká Janda. Za velkého nepřítele lesa považuje Janda přemnoženou zvěř, která žere semenáčky stromů.
Biotop Lhotka se nachází v místech bývalého tradičního koupaliště ze 70. let. Městská část Praha 4 areál vykoupila a postavila v něm přírodní koupaliště, ve kterém se čistí voda pomocí dvou oddělených jezírek s kameny a rostlinami. Biotop začal fungovat v roce 2018, po radotínském je druhým v metropoli. Pořizovací i provozní náklady jsou nižší než u klasické plovárny, navíc jsme měli v loňské náročné sezoně nejlepší vodu z přírodních koupališť v Praze, chválí si stavbu zastupitel a bývalý starosta Petr Štěpánek (Zelení a NK), za jehož úřadování se biotop zprovoznil.
V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit koryta řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní, místo, aby v době sucha vyprahlé krajině pomohla, proteče rychle pryč. Hydroložka Milada Matoušková ukázala tento stav na příkladu Lišanského potoka na Rakovnicku. Jak by náprava mohla vypadat, je podle hydroložky vidět u Litovického potoka v Hostivici u Prahy. Podle Matouškové byly upraveny a změněny toky 25 až 30 procent všech potoků a řek v Česku. "Jsme na střeše Evropy, potřebovali bychom vodu zadržet, mít přírodě blízké toky, popřípadě malé nádrže, a my ji zatím rychle odvádíme pryč," dodává Matoušková.
Pramen poblíž vsi Želechy u Lomnice nad Popelkou poslední dobou každoročně vysychá na několik měsíců. Čím dál smutnější zprávy hydrologům hlásí i mnoho dalších z 320 sledovaných pramenů a 1500 vrtů rozsáhlé pozorovací sítě. Právě mělčí zdroje podzemní vody, ať už prameny, studny nebo vrty, které dosahují jen ke skalnímu podloží, jsou na tom nejhůře. "Sníh na jaře zadotoval řeky, doplnily se nádrže na normální stav, ale do podzemí bohužel voda nedoputovala," vysvětlil hydrolog Jak Zrzavecký. Ani letní deště prý mnoho nepomohou. Vláhu odebírá vegetace, která je v plném růstu, navíc panují vysoké teploty, kvůli nimž se velká část vody odpaří.
Vynikající dokument o vzestupu a pádu legendárního fotbalisty Diega Maradony působí jako hraný snímek. Film je napínavý, zažil jsem v kině, jak při něm lidé projevovali emoce, tvrdí kritik Kamil Fila. Celovečerní snímek o fotbalistovi, který tuto středu podlehl srdečnímu selhání, je jedním z nejoceňovanějších dokumentů minulého roku.
Místa, kde ornice mizí kvůli nevhodnému pěstování kukuřice, ale i brambor a slunečnic, jsou po celé zemi a přibývá jich. Půda tím přichází nejen o svoji úrodnost, ale i o schopnost zadržet vodu. V kopcovitém terénu Žďárských vrchů je pak voda schopná za sezonu z některých míst odplavit i veškerou ornou půdu. Podle expertů by pomohla protierozní vyhláška. Stanovila by, kolik půdy může za rok zmizet z hektaru pozemku, a úředníci by měli dostat jasné pravomoci to kontrolovat a pokutovat. Narazila však na odpor vlivných zemědělských podniků.
Anatomii prasete je dobré znát především pro účel zabijačky. Na některých částích vepřového si lidé pochutnávají i při letním grilování. Bleskurychlou lekci provedl řezník Tomáš Mareš z La Gare Restaurant.
Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělec Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy zkouší novou metodu, která spočívá v setí širokořádkové kukuřice mezi řádky sklizeného, ale nezaoraného žita, takzvaný žitný drn. Technologii, které se říká strip-till, úspěšně vyzkoušelo v Česku už několik podniků.
Vyplatí se na dovolenou do Chorvatska vézt si basu s českými pivy? Vybrali jsme osm značek, které pořídíte téměř v každém obchodě nebo restauraci na Jadranu, a dali je ochutnat běžnému pivaři Alešovi a sládkovi pražského pivovaru Cobolis Pavlu Paloušovi. Tomu chutnaly čtyři značky, mezi nimiž nechyběl licencovaný Staropramen, Karlovačko či slovinské Laško. „Krásně vychlazené na pláži bych si je dal bez větších problémů, zbytku bych se radši vyhnul,“ říká v pivním testu Aktuálně.cz. Podívejte se, která místní piva jsou pitelná a na která si dát raději pozor.
