Západ nadále špatně chápe to, na co Kreml doopravdy míří. „Nejde mu o území, má úplně jiný plán,“ tvrdí Michał Kujawski, polský novinář zaměřující se na region střední a východní Evropy. V komentáři pro Kyiv Post tvrdí, že Rusko válčí o politické podmanění Ukrajiny a kvůli obnovení vlivu ve východní Evropě.
Poměřování Ruska a Ukrajiny, kdo ovládne vzdušný prostor, nabírá opět nový směr. Agresor většinou pěchuje sebevražedné drony Šahíd výbušninou a posílá je na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Modifikace tohoto typu nyní už ale řídí operátoři. Útočí s nimi na frontě, a dokonce se jimi mají pokoušet lovit ukrajinská letadla.
Americký prezident Donald Trump uvalil v říjnu nové sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil. Naznačoval tím touhu dotlačit Kreml k vyjednávání o míru na Ukrajině. Jak velkou škodu mohou sankce způsobit, teď závisí na Pekingu, píše Foreign Affairs.
Po druhé světové válce Německo přijalo pacifismus jako formu pokání. Po té studené se stal známkou víry v globální systém pravidel a smluv. Umožnila to moc Spojených států, které v Německu vybudovaly vojenské základny, rozmístily jednotky a umístily jaderné zbraně.
Půl roku po operaci Pavučina ruskému letectvu otrnulo. Začalo přemisťovat své strategické bombardéry opět blíž k Ukrajině. Se sílící zimou a přetěžovanou ukrajinskou protivzdušnou obranou by mohly představovat pro napadenou zemi novou hrozbu.
Má to být přelomová zbraň, která bude pravidelně tvrdě zasahovat cíle v ruském vnitrozemí. Korupční skandál spojence ukrajinského prezidenta a prozatím malé využití střely v boji vzbuzují obavy, zda nejde o podvod. Jeho obětí by mohla být i česká iniciativa Dárek pro Putina.
Rusové přitvrdili v hybridní válce proti Evropě. Ta nyní hledá způsob, jak jim odpovědět. „Vracejme jim to podobně,“ navrhují někteří.
Vojenští analytici vůbec nechápou jednání nejvyššího ukrajinského velení. V ruinách Pokrovsku, které už téměř celé ovládají Rusové, nechává dál své jednotky. Do světa navíc hlásá, že bitva o toto město stále pokračuje.
Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
V Česku se investoři začínají masově zajímat o velká bateriová úložiště. Jejich boom spustila novela energetického zákona známá jako lex OZE III, která od 1. října umožňuje připojování samostatně stojících velkokapacitních baterií do sítě. Do té doby to šlo jen v kombinaci s výrobou elektřiny.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Pozemní výstavba včetně výstavby pro bydlení je stále spíše na papíře, vázne a jedním z důvodů je nefunkční stavební legislativa. I proto chce budoucí vláda ANO, SPD a Motoristů změnit nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Jeho nová podoba je podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka už hotová. Zásadní změny nového stavebního zákona chce koalice prosadit ve zrychleném řízení.
Víc než čtyřicet procent českých firem už podle České asociace umělé inteligence využívá AI ve svém provozu. Na co při tom narážejí a co jim stojí v cestě k ještě větší efektivitě a konkurenceschopnosti? O tom diskutovali ve studiu Hospodářských novin ředitel divize Data & AI ve skupině BIQ Ján Zajic a CEO společnosti Hyverr Jaroslav Vostárek.
Přechod na elektromobilitu a udržitelná paliva ve firmách není otázkou několika měsíců. Firmy dnes postupují spíše krok za krokem. Většina využívá tradiční palivové karty, ale s postupným zaváděním elektrických vozidel, zejména na městských a regionálních trasách, je vyměňují za karty, se kterými mohou tankovat i dobíjet.
Styl vyjednávání současného ruského ministra zahraničí byl jedním z důvodů, proč nedošlo k summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti. Sergej Lavrov se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy řídil tvrdou školou sovětského šéfa diplomacie Andreje Gromyka, které ale Američané nepodlehli.
Po několika měsících od přímých ukrajinsko-ruských rozhovorů vyplouvají na povrch způsoby, jakými se kremelští vyjednavači pokoušeli rozhodit protistranu a zmařit jednání. Ukrajinci nakonec o tento formát přestali usilovat.
Přichází to v nejméně vhodný čas. V době, kdy analytici nabádají, aby pomoc napadené Ukrajině byla vytrvalá, eroduje podpora v zemi, která je klíčovým hubem pro dodávky Západu.
Každý týden útočí Rusové na ukrajinská města a elektrárny, aby obyvatelům s příchodem zimy působili co největší utrpení. Jednou z nejobávanějších střel, kterou k tomu agresor využívá, je Kinžal. Ukrajinci našli její slabinu.
Nastal konec červených linií, které strašily bývalého amerického prezidenta Joea Bidena. Současný vládce Bílého domu se podle historika Serhie Plokhyho jaderných hrozeb ze strany Rusů nebojí.
Ukázkou toho, jak Kreml dělá z Rusů hlupáky, je předtáčení záběrů s Vladimirem Putinem. Záznamy se vydávají za aktuální i po měsících. Investigativní projekt Systema se zaměřil na tři vysoké státní úředníky, kteří s vůdcem letos jednali.
