Za měsíc od začátku ruské invaze přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes dvě miliardy korun. I díky penězům od dárců mohou záchranáři z Medical Service Davepo na Ukrajinu vozit zdravotnickou výbavu. Kromě toho se jim daří evakuovat ukrajinské děti i školit místní. "Učíme je bojovou první pomoc, stav ukrajinského zdravotnictví je neudržitelný," říká šéf společnosti David Veselý.
Uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny budí nejen vlnu solidarity, ale přitahují také podvodníky, kteří se na situaci snaží přiživit. Často jde přitom o Ukrajince, kteří v Česku delší dobu žijí a lákají své krajany na pololegální práci. Nebo o neseriózní pracovní agentury. Podle policie a neziskových organizací se objevily i případy zneužívání Ukrajinek jako sexuálních otrokyň.
Ruska Ksenia Vaykhel žije v Česku devět let a živí se jako tatérka. Hned po ruském vpádu na Ukrajinu začala pořádat sbírky na pomoc zasažené zemi. Posílá tam oblečení či výživu do porodnic nebo nemocnic, ačkoliv jí za to v rodném Rusku hrozí vězení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje strach, který panuje mezi Rusy žijícími v Česku v situaci, kdy jejich země razantně omezuje svobodu projevu.
Slováci se v průzkumech veřejného mínění po začátku ruské invaze přiklonili na stranu Ukrajiny. Podle novináře ze slovenského deníku SME Lukáše Onderčanina však zatím prožívají šok a za pár týdnů se do společnosti vrátí proruské postoje. "Válka je za rohem a lidé se bojí. Většina však nechce být ani s USA, ani s Ruskem. S Ukrajinci jsme solidární, protože jde o bílé křesťany," říká v rozhovoru.
Novináři z Běloruska, Moldavska či Slovenska pro Aktuálně.cz popisují šok, který zažili 24. února, když Vladimir Putin vpadl na Ukrajinu. "My to zažili v roce 2008, bolí to dvojnásob," říká gruzínský televizní reportér Georgi Chuchia. Novináři zdůrazňují, že je v krizi důležité přinášet osobní příběhy lidí, aby veřejnost pochopila hrůzy války. Zásadní je také bojovat s ruskými dezinformacemi.
Je to vyprávění jen deseti lidí. Zároveň je to však deset svědectví o tom, co je v Evropě v roce 2022 stále ještě možné. Ruští okupanti již vyhnali z Ukrajiny přes dva miliony lidí. Desetitisíce z nich přitom hledají bezpečí v Česku. Netuší, co bude dál. Aktuálně.cz přináší příběhy titěrného zlomku z nich, ale i ty dokreslují, o jak nesmírně krutou situaci jde. A že je nutné pomoci.
Pokud chcete pomáhat ukrajinským uprchlíkům, můžete se jako dobrovolníci zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Oblastní spolek ČČK Praha 1, organizace Meta, Integrační centrum Praha či Armáda spásy ve spolupráci s Aktuálně.cz. Registraci dobrovolníků lze učinit v mapě níže.
V Česku našlo podle ministerstva vnitra útočiště už přes 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zhruba 160 jich ubytovala Československá obec legionářská, ve svém pražském hotelu jim zajišťuje jídlo i zábavu. Jsou mezi nimi také volyňští Češi. "Vzbudili nás, že je tu bombardování. Nakrmili jste nás, oblékli, dali nám střechu nad hlavou. Cítíme se jako doma," reagují na solidaritu Čechů s Ukrajinci.
Dvaatřicet let od pádu komunismu se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL chystá snížit důchody představitelům tehdejší moci. S odborníky nyní konzultuje, koho přesně by se měla důchodová novela týkat. O peníze by měli přijít členové tehdejší vlády, funkcionáři KSČ či důstojníci StB. Komunistický režim je od roku 1993 prohlášený zákonem za zločinný.
Už čtvrtý humanitární vlak iniciativy Železnice pomáhá se ve středu vydal z Česka do válkou zasažené Ukrajiny. Dováží tam oblečení či jídlo, zpět se vrací plný lidí, kteří ze země utíkají. "Železnice je lepší způsob, než věci vozit dodávkou, vyhneme se tak kolonám a materiál přepravíme přímo za hranice," říkají členové iniciativy.
Kampaň s názvem Chce to souhlas se přesně rok zasazuje o nápravu definice znásilnění v Česku. K příležitosti jejího výročí se před sněmovnou sešli zástupci organizací věnující se prevenci sexuálního násilí, aby politikům připomněli, že sex bez vzájemného souhlasu je znásilnění. "Před volbami nám slíbili, že se nápravě budou věnovat. Jde nám o to, aby to pouze u slibů nezůstalo," říkají.
Napětí způsobené hromaděním ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou se stupňuje a sleduje ho celý svět. Krize se začala rovněž významně promítat do dezinformací, které se objevují na českém internetu. Soustředí se masivně na podporu Ruska v konfliktu a v posledním měsíci převažují i nad hoaxy o covidu-19. Na velký nárůst proruských dezinformací ukazují ve své zprávě Čeští elfové.
Předcházejícímu kabinetu vytýkala současná koalice úpadek politické kultury. Za dva měsíce ve funkci se však ani vládě Petra Fialy z ODS nevyhnuly problémy. Kritiku vyvolali někteří ministerští kandidáti a také financování Starostů a nezávislých. “Podobné kauzy mohou ve voličích vzbuzovat pocit, že je jedno, kdo vládne, protože se skandály týkají všech politiků,” upozorňují odborníci.
Ukrajinci žijící v Česku, které Aktuálně.cz oslovilo přes Facebook, se bojí o své rodiny a známé, popisují všudypřítomné "čekání na válku". Připouštějí, že Rusko může jejich zemi napadnout, ale myslí si, že je oproti roku 2014 lépe připravena. Oslovení Rusové si naopak stěžují na nepochopení. "Jednou z hlavních obětí Putina jsou především obyvatelé Ruska, snažíme se to Čechům vysvětlit," říkají.
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo do svého názvu dostat také termín rodina. Právě na tuto oblast se chce nový ministr Marian Jurečka soustředit. Plánuje například zatraktivnění částečných úvazků. Naopak nechce po vzoru jiných států zákonem výslovně zakázat fyzické trestání dětí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že sám je rád, že od rodičů v pravý okamžik facku dostal.
Od chvíle, kdy československá armáda začala přijímat do svých řad i ženy, uplynulo osmdesát let. Čechoslovačky přitom za druhé světové války sehrály důležitou roli v armádách hned na několika frontách. Jejich příběhy jsou však většinou dosud téměř neznámé. Na východní frontě v SSSR se přitom často dostaly přímo k boji a svoji statečnost projevovaly třeba jako zdravotnice či dělostřelkyně.
Více než 1700 lékařů se podepsalo pod internetovou petici proti povinnému očkování, které prosazuje dosluhující vláda Andreje Babiše a Česká lékařská komora, jejímiž členy jsou ze zákona všichni lékaři. V petici apelují na svobodnou diskuzi a staví se jak proti celoplošné vakcinaci, tak proti očkování vybraných profesních skupin i očkování dětí.
Tomki Němec fotil Václava Havla dohromady devět let, nejintenzivněji však první tři roky po revoluci, kdy se z disidenta stal prezidentem. Ze snímků, které často zachycují i soukromé momenty, Němec před pěti lety vytvořil knihu, kterou chtěl svoji etapu s Havlem uzavřít. Dnes však přiznává, že to nejde, a na jaro chystá její dotisk. "Jsem s Havlem spojen navždy, změnil mi život k lepšímu," říká.
V nemocnicích se podle dat odehrává epidemie neočkovaných. Ve věkové skupině 80+ vyžaduje v přepočtu na 100 tisíc obyvatel intenzivní péči 3,5krát více neočkovaných než očkovaných a mezi lidmi 70-79 let dokonce téměř sedmkrát víc. I v samotném boji proti nákaze mají větší šanci očkovaní, podle odborníků jsou na tom až šestkrát lépe než ti, kteří si vakcínu nenechali dát.
V boji s totalitním režimem se v roce 1939 i 1989 vyznamenali velkou měrou studenti. V těchto dnech se mnoho z nich zase schází na památných místech a vzpomínají na předešlé generace, jež jim svobodu vybojovaly. Nechtějí však, aby se oslavy zúžily jen na utápění se v minulosti. "Ptáme se, zda máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná," říkají mladí.
