Rekonstrukce průmyslových budov obvykle nebývá tématem, které by přitahovalo pozornost. Výsledkem většinou bývá funkční objekt, u kterého hrají hlavní roli nízké náklady a rychlá realizace. V Paskově se ale architektům podařilo najít cestu, jak skloubit požadavky průmyslu s principy udržitelnosti – bez přehnaných gest nebo experimentů.
Když výtvarník Jan Bárta zdědil po rodičích malý byt v proseckém paneláku, netušil, že se z něj jednou stane moderní a promyšlený prostor. Nemovitost nyní odráží nejen umělcovy vlastní potřeby, ale i lásku a kreativitu jeho syna, který mu vytvořil nový domov na míru. Ještě aby ne, když je ostříleným architektem. A co v interiéru, kromě rodinné pohody, hraje prim? Recyklovatelné desky.
Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou láhev na pití.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) po měsících bojů o prosazení zákona, který by přinesl zálohování PET lahví a plechovek, nyní přiznal, že do voleb to už nestihne. Paradoxně mu v tom zabránili někteří "jeho" vládní poslanci ze STAN a ODS, které marně přesvědčoval. "Bohužel už to není do voleb reálné, aby sněmovna tento zákon projednala. Já jsem z toho smutný," přiznal Aktuálně.cz
Češi mohou nově třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty. Doposud kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídících firem a sdružení obcí.
Na Slovensku zvládl to, s čím nyní zatím marně bojuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Michal Bakyta vedl skupinu, která před třemi lety prosadila zálohový systém PET lahví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz radí ministrovi, jak o změně, která se dotkne každého Čecha, přesvědčit politiky i veřejnost. "Řešíte ale jen třešinku na dortu. Opravit je třeba celý systém," zdůrazňuje.
Pro ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o věc nejvyšší důležitosti. Než bude za pár měsíců po podzimních sněmovních volbách končit, přeje si splnit svůj sen o petkové "revoluci", která by zcela změnila současný systém používání PET lahví a plechovek. Jenže podle informací Aktuálně.cz žádná revoluce nebude. Proti ní je nejen opozice, ale také mnozí vládní politici.
Z českých měst a obcí by měly zmizet barevné kontejnery na plast, papír nebo kovy. Podle plánů ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL zůstanou do budoucna jen dva typy popelnic. Jeden na směsný odpad, druhý na vše, co jde recyklovat. Podmínkou bude, aby v oblasti fungovala dotřiďovací linka. Ta je zatím jen v Brně, další dvě se staví v Ostravě a Praze.
Pneumatiky jsou zvenku černé a budou i nadále. Vnitřní složení se ale mění v zájmu životního prostředí. Německá firma Continental chce v roce 2050 vyrábět pláště plně udržitelné. Nejnovější model UltraContact NXT je ze 65 procent vytvořený z obnovitelných, recyklovaných nebo certifikovaně šetrných materiálů. Přitom má nejlepší hodnocení ve valivém odporu, vnějším hluku i brzdné dráze na mokru.
Nápoje v plastových lahvích a plechovkách kupuje téměř každý. Stejně tak je v Česku většina třídí a vyhazuje do žlutých, případně šedých popelnic. Už brzy by se to ale mohlo změnit. Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Přestože se proti řešení ozývá kritika odpůrců, fungovat má už za dva roky. Aktuálně.cz nabízí přehled, jak bude vypadat.
Spotřeba oblečení ve světě roste. Na vině je hlavně takzvaná rychlá móda, která sice nabízí nízkou cenu, ale také nižší kvalitu. Oblečení řady značek často bez dalšího využití končí na skládkách na Západě i v rozvojových zemích, a vytváří miliony tun textilního odpadu. Přestože úřady hodlají se zahlcením oblečení bojovat, pro řadu zákazníků zůstává nákup nových módních kousků trendem.
Záchodová mísa popsaná žalmy, srna jako svatá mučednice a hromady odpadu coby cenné relikvie náboženství, o kterém lidé pravděpodobně nikdy neslyšeli, ale na jehož neustále rostoucí mytologii se svou spotřebou podílejí. Výstava Stavitelé chrámů, která je momentálně k vidění v Centru současného umění Dox v Praze, představuje rituály církve Jedinečného svatopěstitelského družstva.
Dle Indexu prosperity se stav českého životního prostředí v evropském srovnání umístil na nelichotivé 23. příčce. To znamená, že celkem 22 evropských zemí je v tomto žebříčku před námi a jen čtyři za námi. Co se za tímto souhrnným číslem skrývá? Kde by Česko mohlo a mělo přidat? I na to Davidu Klimešovi v podcastu Prospero odpovídala zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová.
Vystudovaný strojař Petr Kukla si předsevzal, že ulice měst zbaví cigaretových nedopalků. Nejprve začal prodávat kapesní popelníčky, pak do hospod, kaváren nebo horských chat dostal Boudu na špačka a nyní přes crowdfundingovou sbírku vybral sto tisíc na popelníky v podobě obřích vajglů. Chce, aby byly pro kuřáky snadno rozpoznatelné, a zároveň našel způsob, jak nashromážděné oharky dále využívat.
Larvy potemníka brazilského jsou schopné požírat plastový odpad a nabízejí tak možné řešení pro jeho recyklaci. Vědci z Queenslandské univerzity v australském Brisbane studují červy, aby zjistili, které přírodní enzymy mají schopnost rozkládat plast.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Televize, mobilní telefony, vybavení domácnosti a další výrobky zakoupené v Evropské unii by si jejich majitelé měli mít v budoucnu možnost nechat opravit daleko snáze, než je tomu nyní. Evropská komise navrhla nová pravidla pro ekologičtější nakládání se spotřební elektronikou, oděvy a dalšími produkty, která mají mimo jiné prodloužit jejich životnost a snížit množství vyprodukovaného odpadu.
S plasty a PET lahvemi je to podobné jako s CO2 - víme dobře, co máme dělat, ale děláme toho málo. Podle expertů nám však dochází čas, brzy bude překročena „planetární hranice“.
To, že Češi patří mezi premianty v třídění, je už otřepaná fráze. Faktem je, že následná recyklace v tuzemsku pokulhává. Hodně odpadu končí na skládkách a ve spalovnách. Problém je v dotřiďovacích linkách, ty se totiž spoléhají jen na nedokonalé ruční třídění. Někde se to snaží měnit, třeba Brno už staví první strojní linku v Česku. Grafika Aktuálně.cz ukazuje, jak se Česko v recyklaci "zaseklo".
Listopad nebyl v otázkách klimatu jen měsícem, kdy se konala konference ve skotském Glasgow. Vyšla také nová studie, která se zaměřuje na dezinformace o klimatu šířící se v Česku. A pětice nápojových firem působících v Česku oficiálně podpořila zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled zpráv o klimatu.
Češi skvěle třídí odpad, ale recyklace vázne. Recyklát je tak levný, že se firmám nevyplatí zřídit v Česku nové recyklační kapacity. To se musí změnit, shodli se účastníci diskuse Hospodářských novin. Novou cestu recyklace představuje chemická pyrolýza, která zpracuje i těžko recyklovatelné plasty.
Podnikatelka Ifedolapo Runseweová ze západoafrické Nigérie, tedy země silně závislé na příjmech z vývozu ropy, objevila nedávno další druh černého zlata: použité pneumatiky.
Společnost E.ON vyhlásila už potřinácté nejlepší ekologický projekt roku. Absolutním vítězem soutěže E.ON Energy Globe, které se někdy přezdívá ekologický Oscar, se stal Domov Podhradí v Týnci nad Labem. Jde o domov pro seniory, který byl postaven jako pasivní dřevostavba. O absolutním výherci i vítězích všech pěti kategorií rozhodli lidé. Podívejte se, jaké projekty letos soutěžily.
Rozbitý mobil nebo hlučný větrák hned nemusí letět do koše. Na Bohdalci v Praze se v pátek otevřela kamenná provozovna Opravárna, kam lidé mohou přinést rozbité přístroje nejrůznějšího druhu. Ty následně opraví technici na místě nebo majitelé poškozené elektroniky a dalších spotřebičů svépomocí. K dispozici jim za poplatek bude pracovní ponk i potřebné nářadí.
V knihách jsou peníze. On-line antikvariát Knihobot roste. Nedávno oznámil vstup investiční skupiny Miton a letos chce prodat knihy za celkových 35 milionů korun. Nejde o jediný nový projekt, který se snaží vracet knihy do oběhu. V roce 2019 se zrodily například Reknihy, ty se ale zaměřují pouze na tituly v dobrém stavu a vydané v posledních dvaceti letech.
