Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v úterý s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995.
Soud OSN v Haagu v úterý zahájil vyšetřování incidentu, při kterém se odsouzený válečný zločinec Radovan Karadžić ze své cely v Haagu po telefonu zúčastnil konference pořádané srbskými nacionalisty v Černé Hoře. Informoval o tom černohorský server Portal Analitika.
Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžić dnes požádal o revizi rozhodnutí soudu OSN v Haagu, který mu v odvolacím řízení minulý týden uložil doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zpřísnil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy mu soudci vyměřili 40 let odnětí svobody. Informovala o tom agentura AFP. Karadžić ve své žádosti o revizi rozsudku uvedl, že soud OSN porušil "soudní praxi bývalé Jugoslávie", v níž nejvyšší trest činil 40 let vězení.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić je rozhodnut žádat revizi rozsudku, kterým mu justiční orgán OSN v Haagu ve středu uložil doživotní vězení. Tento záměr už dal najevo Karadžičův právní tým, informovala na svém webu srbská sekce regionální televize N1.
Soud OSN v Haagu v odvolacím řízení uložil bývalému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžičovi doživotní trest vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně v letech 1992 až 1995. Zvýšil tak prvoinstanční trest z roku 2016, kdy soudci Karadžičovi vyměřili 40 let odnětí svobody.
Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
Nizozemská policie a Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vyšetřují demonstrativní sebevraždu bývalého chorvatského generála Slobodana Praljaka. Odborníci nechápou, jak se mu i přes přísná bezpečnostní opatření podařilo minulou středu dostat lahvičku se smrtícím jedem do soudní síně a tam ji před televizními kamerami vypít.
Bývalý předák bosenských Srbů Radovan Karadžič se odvolal proti 40 rokům vězení, který mu v březnu vyměřil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Soud ho uznal vinným v deseti z jedenácti bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Karadžić uvedl 50 důvodů pro odvolání proti rozsudku. Podle agentury AFP mimo jiné uvedl, že se stal obětí "politického procesu zinscenovaného s cílem démonizovat srbský národ v Bosně a jeho samého". Verdikt ICTY označil Karadžiče trestně zodpovědným především kvůli povraždění zhruba 8000 muslimských mužů dnes bosenské národnosti koncem války v létě 1995.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Karadžič byl odsouzen ke čtyřicetiletému vězení za válečné zločiny včetně genocidy ve Srebrenici. Ani Evropská unie ani tento soud ani mezinárodní společenství po všem, co se stalo v Paříži a v Bruselu, nechápou čemu a komu čelili bosenští Srbové v devadesátých letech, řekl v reakci na zatím nepravomocný rozsudek. Ozvala se také Moskva, podle ní je činnost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zpolitizovaná.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Marko Sladojevič hájí u haagského tribunálu bývalého předáka bosenských Srbů. Aktuálně.cz řekl, že se Karadžič i po sedmi letech v cele cítí svobodně.
Kdo je Igor Plotnickij, předák takzvané Luhanské lidové republiky? Dnes vůdce separatistů, dříve voják, manažer i státní úředník.
Bývalý bosenskosrbský politický vůdce očekává, že bude u soudu v Haagu zproštěn všech obvinění. Žalobci chtějí za genocidu doživotí.
Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015.
Prokuratura se podle něj také dopustila řady chyb, když nezveřejnila některé materiály.
Velitel bosenskosrbské armády se bojí, že by mu výpověď v případu Karadžič uškodila.
Pondělí 4. listopadu: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Úterý 23. července: Zprávy ze světa v rychlém přehledu
Zločinů se měl vůdce bosenských Srbů dopouštět i mimo Srebrenicu
Muž obviněný ze zločinů proti lidskosti tvrdí, že je mírný a umí naslouchat druhým
Kvůli nedostatku důkazů stáhne haagský tribunál obvinění ze zločinů v ostatních městech
Bývalý srbský předák je obviněný z genocidy a válečných zločinů
V dubnu 1992 jednotky bosenských Srbů odřízly půlmilionové město od okolního světa
K soudu se dostaly dosud utajené nahrávky. Dobové záznamy telefonních hovorů, které pořídili špioni bosenské armády ABiH. Jsou na nich zachyceny věty jako "čištění jde dobře" nebo "podle plánu nikdo nepřežil".
Srbského politika hospitalizovali v nizozemské nemocnici. Jeho stav je údajně vážný
