Zeptali jsme se patnácti osobností české kultury, jestli používají ke své tvorbě nástroje umělé inteligence. Ohrožuje podle nich AI uměleckou tvorbu a vezme spisovatelům, výtvarníkům či překladatelům jejich práci? Je to přítel a pomocník, nebo spíš zloděj a škodná?
V pražském Centru současného umění DOX ve čtvrtek začíná 3. ročník festivalu umění, literatury a vzdělávání FALL. Zaměří se na téma cenzury a autocenzury v současném umění a literatuře. Vystoupí tu např. irský držitel Bookerovy ceny Paul Lynch, palestinská autorka Adania Shibliová nebo americká zpěvačka Chrystabell. Novou výstavu uvede španělský výtvarník Miquel Barceló. Festival potrvá do 5. 10..
Vystoupením spisovatele Davida Zábranského a turecké autorky Asli Erdoganové v brněnském Divadle Husa na provázku začal Měsíc autorského čtení, jehož ústředním tématem je letos exil. Během festivalu, který se kromě Brna koná také v Ostravě, Trenčíně, Prešově a Bratislavě, se představí 31 autorů a autorek, jež museli z různých důvodů opustit svou vlast.
Radka Denemarková je už roky jednou z nejoceňovanějších českých spisovatelek v zahraničí. Doma sice získala hned čtyři ceny Magnesia Litera, zároveň ale její romány přikrývá mlhavý závoj čehosi výlučného a divného; mají pověst psaní jen pro toho, kdo si k nim najde cestu. Nejnovější próza nazvaná Čokoládová krev to potvrzuje snad ještě víc než ty předchozí.
Ve zcela zaplněném pražském Divadle Na zábradlí, kde lidé vzali zavděk i místy ke stání, tuto neděli prozaička Radka Denemarková pokřtila svůj nový román nazvaný Čokoládová krev. Popisuje v něm 19. století skrze tři postavy: průmyslníka Johna D. Rockefellera a spisovatelky George Sandovou i Boženu Němcovou.
Abír byla desetiletá Palestinka, kterou zastřelil izraelský voják. Na sobě měla školní uniformu a předtím si koupila bonbony. Čtrnáctiletou Izraelku Smadar zase zabil palestinský sebevražedný atentátník, když s kamarádkami poslouchala walkmana. Otcové obou dívek se navzdory tragédiím spřátelili a jeden druhého oslovují "bratře". Vyprávěli o tom tuto sobotu v pražském Doxu.
Za román Hodiny z olova toto pondělí česká spisovatelka Radka Denemarková a její překladatelka do němčiny Eva Profousová v německé metropoli převzaly cenu Brücke Berlin. Staly se prvními Češkami, které ji získaly.
Za román Hodiny z olova, který se zabývá krachem evropských hodnot na pozadí čínské diktatury, spisovatelka Radka Denemarková získala Literární cenu spolkové země Štýrsko. Upozornil na to Deník N.
„Všichni diktátoři světa včetně Vladimira Putina reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká spisovatelka Radka Denemarková v rozhovoru, který vznikl ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
„Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká Radka Denemarková v rozhovoru, který vzniknul ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
Tmavomodrou ilustraci na obálce románu Jezero spisovatelky Biancy Bellové před několika lety překryla páska s nápisem Magnesia Litera Kniha roku 2017. Když pak Jezero uspělo v hlavní kategorii prestižního českého literárního ocenění, několikanásobně mu stouply prodeje. A nebyl to jediný případ, kdy Litera zahýbala s českým knižním trhem.
Na knižních cenách Magnesia Litera včera uspěli básník Ivan Wernisch, prozaičky Anna Cima a Pavla Horáková nebo reportér Jakub Szántó. Hlavní cenu Kniha roku však obdržela Radka Denemarková za svůj více než 700 stran dlouhý román, který se zabývá současnou Čínou i tím, jaký vztah k ní mají Češi. Připomínáme nejdůležitější okamžiky ceremoniálu.
Knihou roku 2019 se stal román Radky Denemarkové Hodiny z olova, vydaný brněnským nakladatelstvím Host. Zvítězil na výročních knižních cenách Magnesia Litera, porotci jej vybrali jako nejlepší napříč kategoriemi. Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně vypráví o krizi evropské společnosti i rodiny, hledání nového smyslu života, pevného bodu v něm, ale také o Číně jako totalitní zemi.
Česku dominuje patriarchát a ani kampaň vedená pod hashtagem #MeToo nezměnila nic na tom, že se zde bagatelizuje sexuální násilí na ženách, je přesvědčena spisovatelka Radka Denemarková.
Koncem ledna obletěl média manifest, jehož první věta zněla: „Myšlenka Evropy je v nebezpečí.“ Podepsalo ho třicet světových intelektuálů včetně Milana Kundery.
Šest spisovatelů, mezi nimiž jsou tři ženy a tři autoři vydaní nakladatelstvím Argo, získalo nominaci za prózu na nejznámějších českých knižních cenách Magnesia Litera.
Česká spisovatelka Radka Denemarková měla v druhé půlce února letět do Číny přednášet o holocaustu. Místo toho ale zůstane doma.
Praha - Dvacet čtyři knih se utká o výroční knižní ceny Magnesia Litera. Porota je vybrala z rekordních 297 přihlášených titulů.
