Města budoucnosti potřebují vodu i zeleň. Modrozelená infrastruktura nabývá na významu
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Jak mohou přírodě blízká řešení pomáhat městům zvládat dopady klimatické změny, bylo tématem dalšího bloku konference Šetrné budovy 2026. Odborníci se shodli, že zeleň, voda a jejich promyšlené propojení už nejsou jen doplňkem moderních projektů, ale stávají se důležitou součástí odolných budov i městského prostředí.
Blok věnovaný modrozelené infrastruktuře na konferenci Šetrné budovy 2026, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy, otevřel debatu o tom, jak mohou přírodě blízká řešení zvyšovat odolnost budov a měst vůči projevům klimatické změny. Diskuse ukázala, že vedle technologických inovací získávají stále větší význam opatření, která pomáhají ochlazovat prostředí, zadržovat vodu a podporovat biodiverzitu.
Odborníci upozornili, že práce se zelení a vodou musí být součástí plánování od samého začátku. Právě schopnost propojit jednotlivá opatření do funkčního celku bude rozhodovat o tom, jak dobře se města dokážou vyrovnat s rostoucími teplotami, přívalovými srážkami i dalšími dopady klimatické změny.
Zelené fasády jako funkční součást města
Podle společnosti LIKO-S nejsou zelené fasády pouze estetickým prvkem, ale plnohodnotnou součástí městského prostředí. Vedle dlouhodobého přínosu pro klima přinášejí i okamžité efekty, které lidé vnímají v každodenním životě – nižší teplotu, kvalitnější vzduch nebo návrat přirozené biodiverzity.
Modrozelená infrastruktura pomáhá vytvářet zdravější prostředí ve městech a významnou roli hrají zejména budovy kombinující zelené fasády a střechy. Zelené fasády přispívají ke vzniku chladnějšího mikroklimatu a omezují efekt tepelných ostrovů. Společnost LIKO-S se živým stavbám věnuje dlouhodobě a navrhuje řešení, která pomáhají budovám lépe pracovat s teplem, vodou i okolním prostředím. Příkladem je projekt Aupark Bratislava, který získal titul Stavba roku 2025.
„Zelené fasády nejsou dekorace. Jsou funkční součástí města,“ říká Libor Musil, předseda představenstva LIKO-S holding.
Péče o zeleň je stejně důležitá jako její výsadba
Společnost CTP dnes spravuje více než 1 000 hektarů zeleně v téměř 70 průmyslových parcích. Zkušenosti ukazují, že samotná výsadba nestačí a rozhodující jsou první roky po založení vegetace, kdy stromy i další zeleň potřebují kvalitní péči pro vytvoření silného kořenového systému.
Průmyslové areály dnes představují významný krajinotvorný prvek, přesto bývá role zeleně a modrozelené infrastruktury často podceňována. CTP ji naopak vnímá jako plnohodnotnou součást areálů, která pomáhá zlepšovat mikroklima, podporovat biodiverzitu a začleňovat průmyslové parky do okolní krajiny. Výhodou společnosti je také dlouhodobá správa areálů, díky níž může sledovat vývoj zeleně v čase a systematicky o ni pečovat.
„Z našich ESG průzkumů mezi nájemci vyplývá, že zeleň a venkovní prostory patří mezi nejvíce oceňované aspekty průmyslových areálů. Potvrzuje se, že kvalitní prostředí má přímý vliv na komfort lidí, kteří v parcích pracují. Stojíme na prahu nové éry průmyslového developmentu, kdy jsou moderní areály navrhovány s důrazem na podporu biodiverzity a efektivní nakládání s dešťovou vodou,“ říká Jana Hrabětová, Head of Greenery v CTP.
Voda musí ve městě zůstávat co nejdéle
Společnost JRD upozorňuje, že současná města se bez systematické práce s vodou a zelení neobejdou. Přehřívání veřejného prostoru i budov patří podle zkušeností z praxe mezi největší problémy současného urbanismu. Řešení přitom často spočívá v návratu stromů, stínu, vody a schopnosti krajiny fungovat přirozeným způsobem.
Modrozelenou infrastrukturu proto JRD vnímá jako základ kvalitního prostředí, nikoliv jako doplněk. Součástí projektů jsou zelené střechy podporující retenci vody, ochlazování prostředí i biodiverzitu. Ve větších rozvojových územích společnost pracuje také s principy tzv. sponge city, tedy města schopného vodu zadržovat a využívat přímo v místě. Příkladem je projekt Terra Barrandov, kde se uplatňují střešní mokřady, retenční systémy i využití šedé vody pro závlahu zeleně.
„Města budoucnosti musí umět nejen šetřit energii, ale také aktivně pracovat s vodou a zelení. V JRD proto navrhujeme projekty tak, aby voda zůstávala co nejvíce v území – ať už prostřednictvím zelených střech, mokřadů nebo principů sponge city. Nejde o doplněk navíc, ale o základní předpoklad zdravého a dlouhodobě obyvatelného města,“ říká Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD.
