Členské státy EU schválily ve středu klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila.
Návrh EU známý jako Chat Control, který prosazuje dánské předsednictví, vyvolal v Česku i dalších evropských zemích vlnu kritiky i obav. Ale dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard, autor současného návrhu, si stojí za tím, že kvůli ochraně dětí je třeba obětovat soukromí i nevinných lidí. Myšlenka, že každý má právo na šifrovanou komunikaci, je podle něj mýtus, kterého se je třeba zbavit.
Evropský šmírovací návrh by ohrozil právo na soukromí, představa politiků se vůbec nepotkává s realitou, pustil se do tvrdé kritiky šéf IT firmy ČMIS a expert na technologie Václav Svátek. Upozornil, že i po technické stránce by šlo o nákladné opatření, které by predátoři navíc dokázali pohodlně obejít. Zmínil také jeden velký paradox. „Politici EU jsou z Chat Controlu vyňati,“ dodal Svátek.
Koaliční politici dávají ruce pryč od evropské „šmírovací vyhlášky“ a ukazují prstem na ministra vnitra Víta Rakušana. Podle nich to byl právě resort šéfa hnutí STAN, který se snažil protlačit „zrůdnou variantu“ návrhu Chat Control. V cestě mu ale stáli Piráti i ODS, včetně exministra spravedlnosti Pavla Blažka. „S Ivanem Bartošem jsme to brzdili všude, kde to jen šlo,“ vyťukal na sociální síti X.
Ministerstvo vnitra tlačilo plošné šmírování elektronických komunikací už za českého předsednictví v Radě Evropské unie, řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý pirátský náměstek a IT expert Ondřej Profant. Podle něj nebyl proti návrhu Chat Control ani šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale měl na vládě narazit na překážku – již bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS.
Čeští vládní představitelé v pondělí na sociálních sítích jednoznačně odmítli přijetí tzv. šmírovacího zákona, o jehož schválení bude Rada EU hlasovat 14. října. Česko se tak zařadilo mezi čtyři země, které návrh odmítají, zatímco většina zemí sedmadvacítky je pro. Zastánci argumentují, že zákon je klíčový pro ochranu dětí, odpůrci však varují před ohrožením soukromí milionů uživatelů.
Maďarsko se v pondělí ujalo předsednictví v Radě EU. Jeho prioritami budou podle maďarských představitelů posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace. Legislativní agenda však bude v první polovině předsednictví spíše omezená kvůli výměnám na klíčových unijních postech po červnových volbách do Evropského parlamentu, poznamenala agentura Reuters.
Členské státy Evropské unie v úterý definitivně potvrdily nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy v zemích mimo Evropskou unii.
Po nevydařeném prvním českém předsednictví dopadlo to druhé velmi dobře. Poděkujme za to euroskeptické ODS, která pod tlakem okolností předvedla eurofederalistickou politiku.
České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí, prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.
Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl ve středu na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v Evropské unii. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad vlastních krajanů.
Z 97 jednání ministrů unijních zemí na Radě EU, která se uskutečnila za poslední rok, se ti čeští účastnili méně než poloviny.
Evropská komise (EK) je nadnárodní orgán Evropské unie, který je nezávislý na členských státech a který hájí zájmy EU.
Nelegálních migrantů přicházejících do Evropy je čím dál méně, Brusel přesto navýší počet příslušníků pohraniční a pobřežní stráže do roku 2027 ze stávajících přibližně patnácti set mužů na deset tisíc.
Dopravní firmy v Česku mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.
Evropské státy dlouhodobě bojují s neefektivním výběrem daní a s daňovými podvody. Členské země EU kvůli tomu ročně přijdou odhadem o 170 miliard eur (zhruba 4,4 bilionu korun). Brzy by se ale měla změnit pravidla pro systém odvádění DPH u přeshraničních transakcí, což by mělo celý problém zmenšit.
Česko a další země Evropské unie by mohly v budoucnu přijít o dotace z Bruselu, pokud se ukáže, že nedostatečně bojují proti korupci a podvodům nebo porušují lidská práva. Návrh schválil ve čtvrtek Evropský parlament.
Brusel se chystá v letech 2021 až 2027 vyčlenit na společnou evropskou obranu až 13 miliard eur (v přepočtu 338 miliard korun). Obranný rozpočet je nezbytné navýšit kvůli novým bezpečnostním hrozbám. Ať už jde o islámský terorismus, či migrační krizi. Otázkou ovšem zůstává, zda se peníze rozdělí jen mezi zbrojní giganty, anebo i menší firmy.
Internet se stal mocnou zbraní teroristů. Organizují skrze něj útoky a šíří svoji propagandu. Evropské unii se ale zatím nedaří digitální svět před nebezpečným obsahem chránit. Příspěvek, který je na internetu odstraněn, se zase po čase objeví. A to dokonce na webových stránkách těch společností, které jej smazaly. Zvláštní výbor Evropského parlamentu proto požaduje zpřísnění pravidel.
Krajní pravice v poslední době v řadě evropských zemí posílila ve volbách. Evropský parlament nedávno nejen v reakci na to vydal rezoluci o extremismu. Vyzval členské státy k razantnějším krokům vůči neonacismu a neofašismu.
Evropská unie vybírá kandidáty na post veřejného evropského žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.
Evropská unie chce omezit financování terorismu. Vedle čtyř let za mřížemi hrozí i pokuty nebo znemožnění získávání veřejných zakázek.
Takzvaný rejstřík transparentnosti má být nově povinný a zapojí se do něj i Rada EU, která sdružuje zástupce unijních vlád.
Bulharsko nyní předsedá Radě EU. Společné jednání se tak točilo i kolem priorit, kterým by se tato země po dobu svého předsednictví chtěla věnovat.
