Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek řekla, že z bruselského summitu neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Po 16hodinovém jednání přišel dramatický závěr: Ukrajina sice dostane 90 miliard eur, ovšem nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak někteří evropští lídři navrhovali.
Spor unijních zemí o využití zmrazeného ruského majetku pokračuje. Dohoda je zatím v nedohlednu a poslední jednání v Bruselu narazila na odpor Belgie. Vlámský premiér má obavy, aby využití ruských aktiv nakonec nemuseli splácet belgičtí daňoví poplatníci.
V posledním roce se zadlužilo 53 procent Čechů, což je meziroční nárůst o sedm procentních bodů. Čtvrtina lidí si půjčila v rodině, více než pětina u finančních institucí. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar.
Přibývá lídí, kteří si vezmou půjčku a pak si stěžují, že poskytovatel dostatečně neprověřil jejich schopnost splácet. A finanční arbitr jim dá za pravdu. Splatí pak jen jistinu půjčky. Bez úroků a poplatků. Úvěr maji de facto zdarma.
Školy už několik let mají prostředky pro výuku finanční gramotnosti. Podle ekonoma Michala Skořepy však reálný přínos pro děti často troskotá na lidech. "Řekl bych, že to bude jako jinde, tedy otázka generační obměny, kdy mladí učitelé budou více otevření novinkám a dětem tyto informace o ekonomice a financích snáze předají," říká Skořepa.
Vysokoškolákům by mohly usnadnit živobytí vratné granty. Měsíčně by si mohli půjčit mezi třemi a sedmi tisíci korunami. Půjčky mají pomoci hlavně studentům, kteří by si jinak studium na univerzitě nemohli z finančních důvodů dovolit. Dluh by spláceli po nástupu do práce. Podobně fungují studentské programy například ve Velké Británii či Německu.
Češi zaujímají mírou zadluženosti ve srovnání s ostatními státy EU desátou nejnižší pozici, půjčku má v Česku 46 procent lidí. Vyplývá to z Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který v úterý jejich zástupci představili novinářům.
Nová evropská směrnice CCD2, kterou v úterý schválil Evropský parlament, umožní lidem lépe odlišit férové poskytovatele půjček od těch predátorských. Ve čtvrtek o tom informovala Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA), která na podobě normy téměř dva roky spolupracovala s Českou bankovní asociací.
Ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Michal Stiborek má podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu. Informace serveru Seznam Zprávy o jeho úvěrovém byznysu ministerstvo prověřuje. V etické a morální rovině situace Válka nesmírně mrzí, ale nevidí důvod, proč by se o tom měl přímo se Stiborkem bavit.
Nesplácený dluh Čechů se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 6,4 procenta na 29,2 miliardy korun. Jde o nejvyšší růst tohoto ukazatele za deset let vedení statistiky. Celkové zadlužení obyvatelstva meziročně stouplo o 2,6 procenta na 3,22 bilionu korun. Platební morálka Čechů se začala mírně zhoršovat. Nový dluh po splatnosti má přes 25 tisíc lidí, za půl roku o deset procent více.
Ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michal Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami, napsal server Seznam Zprávy. Minimálně v jednom případě podle serveru soud konstatoval, že úroky z prodlení byly nemorálně vysoké.
Po více než dvou letech končí váhání a Česko kývne na velkou půjčku od Evropské unie. Jde o stovky miliard korun na projekty, které zemi pomohou zbavit se závislosti na ropě a plynu z Ruska.
Státní půjčky na bydlení pro lidi do 40 let vyplácel Státní fond podpory investic už od roku 2018. Byl o ně zájem díky minimálním úrokovým sazbám, které stanovuje EU. O tuto de facto jedinou výhodu ovšem letos přišly - úrok vyskočil nad sedm procent a je jedním z nejvyšších na trhu. Oproti tomu nepraktické podmínky úvěru zůstaly, nestihly se novelizovat. Stát proto program stopnul.
Vánoce se blíží a energetická krize pokračuje. Řada lidí proto právě nyní volí půjčky. Spotřebitelský úvěr ve výši 50 tisíc korun splácený po dobu jednoho roku přitom může jeho majitel přeplatit o necelých 1700 korun, ale také o více než 100 tisíc korun. Vyplývá to z aktuálních výsledků Indexu odpovědného úvěrování, který každoročně v listopadu připravuje organizace Člověk v tísni.
Vážné finanční problémy kvůli vysoké inflaci a energetické krizi přiznává už čtvrtina českých domácností. Ještě větší komplikací jsou vysoké ceny pro lidi, kteří mají půjčky a mohou se tedy snadněji dostat do problémů se splácením. Odborníci přitom upozorňují, že splátku spotřebitelského úvěru je i teď možné snížit jejím refinancováním. Žebříček ukazuje, kde je to nejvýhodnější.
Česká spořitelna nově nabízí všem lidem přehled jejich půjček, kontokorentů a kreditních karet. A to včetně těch, které mají u jiných bank i nebankovních firem. Banka argumentuje tím, že mnozí často ani netuší, jaké úvěrové produkty vlastní a jak ovlivňují jejich bonitu. Službu spořitelna poskytuje zdarma a na počkání. Pro lidi, kteří nejsou jejími klienty, má však získání přehledu podmínku.
Ještě nedávno zdražovaly úvěry na bydlení raketovou rychlostí. Úrokové sazby hypoték tak za jediný rok vzrostly z 2,3 na více než šest procent. Teď se situace na trhu konečně zklidňuje, byť o zlevňování hypoték nemůže být podle expertů zatím řeč. Podle aktuálních dat Fincentrum hypoindexu totiž průměrná sazba úroků dokonce nepatrně klesla, a to na 6,23 procenta.
Česká oddlužovací akce, v rámci které se lidé mohou zbavit části svého dluhu u státních institucí, právě startuje. Milostivé léto 2022 potrvá až do 30. listopadu. Dlužníkům stačí, aby zaplatili jistinu a odměnu exekutorovi, která je ovšem oproti loňsku vyšší. Zbytek dlužné částky jim pak bude odpuštěn. Zatímco řada politiků i soukromých firem opakování akce vítá, exekutorům se nelíbí.
Nižší nebo nulový úrok, žádné velké prověřování. Při současné zrychlující inflaci a stále dražších bankovních úvěrech jsou zaměstnanecké půjčky vyhledávaným benefitem. Experti mluví o levnějším a vstřícnějším řešení, zároveň ale upozorňují na skryté hrozby půjčky "od šéfa".
Vláda uvažuje o tom, že požádá Evropskou komisi o půjčku 14,3 miliardy eur (asi 350 miliard korun). Peníze by měly jít mimo jiné na investice, které by Česku pomohly snížit energetickou závislost na Rusku. Ve čtvrtek o tom informovaly Hospodářské noviny. Stát by půjčkou od Evropské komise získal peníze výhodněji, než kdyby si půjčoval sám.
Člověk v tísni zveřejnil nový Index odpovědného úvěrování, který srovnává podmínky malých nezajištěných půjček bankovních i nebankovních společností na českém trhu. V době, kdy s penězi nevychází stále více domácností, index upozorňuje na mnohdy skrytá rizika. Varuje například před první půjčkou zdarma, která může v současnosti dostat do potíží řadu lidí.
Stavební spoření je v Česku populární. Jde totiž o jeden z mála finančních produktů, který stát podporuje a střadatelům posílá až dva tisíce korun ročně. Nyní začíná být spoření výhodnější i díky růstu úrokových sazeb, které doposud stagnovaly kolem jednoho procenta. Sestavili jsme přehled spořitelen podle toho, jak zhodnocují úspory klientů, i toho, jaké si při tom kladou podmínky.
Poslanci schválili pokračování milostivého léta. Dlužníci se tak znovu mohou zbavit dluhů u veřejných institucí, a to od 1. září do 30. listopadu. Stačí, aby zaplatili svůj původní dluh, tedy jistinu a k tomu odměnu exekutorovi a zbytek dlužné částky jim bude odpuštěn. Úspěch oddlužovací akce ale může dle expertů zhatit vysoká inflace a energetická krize - lidé nebudou mít na zaplacení peníze.
