V 50. letech tu vznikl jeden z prvních pracovních lágrů pro "politicky nespolehlivé", jak tehdy desítky tisíc mladých lidí s údajně nevhodným původem nebo názory zaškatulkovali českoslovenští komunisté. Památek připomínajících tuto tragickou historii je na Zelené Hoře stále dost. Místo proslavené Černými barony Miloslava Švandrlíka nyní získalo nového majitele. Jednoho už přitom má.
Psychiatr a sexuolog Miroslav Plzák, od jehož narození uplyne 25. srpna sto let, proslul jako vyhledávaný řešitel problémů párového soužití. Se svérázným humorem radil různým generacím životních partnerů, jeho knihy se staly bestsellery. Vedle desítek populárních a odborných publikací psal také televizní inscenace a divadelní hry. V roce 1964 založil Linku důvěry, jež slouží dodnes.
Žili v zavšivených chlívcích, natěsnáni jak sardinky. Spali na palandách ve třech patrech nad sebou. Často neměli ani obyčejné toalety a umývárny. Umírali při neštěstích v hlubinných dolech, po těžkých úrazech na stavbách odcházeli domů jako mrzáci. Mnozí z nich "ztvrdli" na vojně protizákonně tři a čtvrt roku místo obvyklých dvou let. Pomocné technické prapory vznikly před 70 lety, 1. září 1950.
Ve třetím dílu seriálu Poslední svědek přinášíme vzpomínky Zdenko Černíka. Nejtěžší okamžiky prožil v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
Vnitro chce odškodnit lidi, kteří prošli vojenskými tábory nucených prací
