Rostoucí zájem o duševní zdraví a nedostatek terapeutů vede lidi v Česku k online nástrojům. AI terapeuty si mnozí lidé rychle oblíbili zejména proto, že mohou nabídnout okamžitou oporu. Plnohodnotnou terapii ale nenahradí. Experti varují před propadem do "nebezpečné propasti".
Zastaralá budova, počmárané zdi a stísněné pokoje. To vše bude brzy minulost, Oddělení dětské a adolescentní psychiatrie při Krajské nemocnici Liberec prochází rekonstrukcí. Navštívili jsme ho v rámci seriálu „Za zdmi dětských psychiatrií“, v náročných podmínkách, pro děti i personál, oddělení fungovalo až do ledna tohoto roku.
Při domácím násilí nemusí nutně docházet k fyzickým útokům. Agresor se oběť snaží zlomit přes výčitky, ponižování, zesměšňování. Sebehodnocení se pak propadá až na bod mrazu. Psychické týrání totiž nezanechává stopy jako facky. Jak ze začarovaného kruhu ven? O tom se rozpovídala mentorka Věra Stejskalová.
"S pojmem trauma bychom to neměli přehánět. Akutní stresový dopad je normální," říká psycholog se zaměřením na katastrofy a odolnost Štěpán Vymětal k tomu, jaké dopady budou mít na psychiku Čechů uběhlé povodně. Češi podle něj ale v krizích fungují racionálně a chytře. Jak funguje krizová komunikace při živelných katastrofách nebo během války? A proč někteří lidé realitu popírají?
"Mlží a někdy i lžou o svém vzdělání. Nabízí stoprocentně účinnou psychoterapii s tím, že pokud se to nepovede, tak je to vaše vina," varuje před takzvanými psychošmejdy psycholožka Eva Vášová. Podle ní může být pochybných terapeutů v Česku až na tisíce. Jejich jednání podle ní může vést k poškození psychického zdraví klientů, ale i rozpadnutí jejich vztahů, či dokonce rodin.
Seniory často trápí pocity osamělosti a zbytečnosti, potýkají se s dlouhodobým fyzickým onemocněním a ztrátou životních partnerů. To je vede k myšlenkám na skoncování s životem. Nejnovější čísla Národního ústavu pro duševní zdraví ukazují, že právě senioři jsou skupinou, která trpí sebevražednými sklony nejvíce.
Tornádo, uprchlíci, střelba na škole, ale i rozvod nebo náhle úmrtí v rodině. To jsou situace, kde zasahují krizoví interventi. Jana Hadravová, šéfka Národního týmu psychosociální podpory Českého červeného kříže, v podcastu Aktuálně.cz popisuje, co dalšího umí dobrovolníci, které si veřejnost obvykle spojuje hlavně se zdravotnickou první pomocí, a jak může každý z nás pomoci člověku v krizi.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
"Cílem aplikace je, aby lidé nepotřebovali terapie. Je to prevence stavu, kdy budete sedět zhroucení v koutě a nebudete vědět, co dál," říkají Jiří Diblík a Ondřej Kopecký, mladí podnikatelé, kteří stojí za aplikací VOS.health. Ta má pomocí několika nástrojů udržovat lidi v duševní pohodě a řešit počínající duševní problémy.
Co s námi udělal rok pandemie, lockdownu a sociální izolace? Co všechno v našem životě změnil a co můžeme očekávat od postcovidové doby? "Naučili jsme se snášet nejistotu a protřídili jsme si vztahy. Opustili jsme ty, které jsme si drželi spíše ze zvyku, a tím pádem nám zbývá více času na lidi, jež máme opravdu rádi," říká psychoterapeut Jan Kulhánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
Od roku 2017 prochází česká psychiatrie výraznou reformou, po celé zemi například už fungují centra duševního zdraví, kam ambulantně docházejí pacienti, kteří by se jinak museli léčit zavření v léčebně. Evropská unie poslala na reformu psychiatrické péče 2,5 miliardy korun, zlepšit se má financování, osvěta lékařů i veřejnosti.
Koronavirus otřásl dřívějšími jistotami. Na mnohé dolehly nejen ekonomické, ale i psychické potíže. Karanténa byla pro vztahy zátěž, která je buď zocelila, nebo naopak odhalila přehlížené problémy. Jak přežít současnou krizi s nepodlomeným psychickým zdravím, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Katarína Szabados Filasová. "Hraje se o to, jestli se dokážeme přizpůsobit, nebo ne," říká.
Na internetu je v současnosti k nalezení celá řada návodů, jak se mohou rodiny s dětmi psychicky vypořádat se současnou pandemií koronaviru.
Jestli je vám fakt těžko, nečekejte, až to bude horší, stres v reálných situacích může být ještě těžší zvládnout. Lidé s tendencí k úzkostem padají do paniky. Linka Anténa poskytne pomoc, obrací se na nás hlavně ti, kteří už v předešlém období měli složitý život, říká klinický psycholog a psychoterapeut Jiří Drahota.
Vloni v listopadu zatřásla hokejovým prostředím v Česku zpráva o přerušení kariéry reprezentačního brankáře Patrika Bartošáka. Gólmana Třince a čerstvého otce drásaly přetrvávající psychické potíže a problémy s alkoholem. Už po necelých třech měsících je zpět. Nejen o Bartošákovi hovoří sportovní psycholog Jiří Šlédr.
Před třemi týdny skončil Roman Šigut po deseti letech ve funkci generálního inspektora Drážní inspekce. Za vyšetřování nehody ve Studénce, při které se přesně před rokem srazilo Pendolino s polským kamionem, ještě měl zodpovědnost. Šigut se diví, že po tragické nehodě není dosud přejezd zabezpečen o nic lépe než před rokem. „Proč trvá zavedení bezpečnostních opatření, která jsme navrhovali, ve Studénce tak dlouho, moc nechápu. Norma to zařízení zná, jeho spuštění by neměl být takový problém,“ říká.
Místnost pro vylévání vzteku připomíná normální byt: je v ní televize, počítač, nábytek i nádobí. Rozdíl je v tom, že její návštěvníci mohou všechno beztrestně rozmlátit. Novinku zkoušejí v polské Lodži.
Pachatelé zločinů jsou stále na svobodě, ženy nebyly odškodněny
