Rockville - Další krok na cestě k vytvoření umělého, ovšem zatím jen mikroskopicky velkého života oznámil průkopník genetiky Craig Venter, který dnes vede svůj vlastní ústav v Rockvillu v USA.
Venter, jenž v sobě spojuje vlastnosti vědce i byznysmena, se na přelomu století významně podílel na mapování genetických vlastností člověka (lidského genomu). Nyní se zapojil do nově se rodícího oboru, jemuž se říká syntetická biologie a jehož cílem je umělé vytváření biologických organismů, které v přírodě neexistují.
Jako Macintosh přeměněný v pécéčko
Venter tento týden oznámil v časopise Science, že vzal jednu bakterii a její genetický materiál celý přenesl složitým laboratorním postupem do jiné, příbuzné bakterie.
Co je podstatné: Druhá bakterie poté z dosud neznámých důvodů odvrhla své vlastní geny a přeměnila se tak v organismus, který vypadal a projevoval se jako první bakterie.
Pro úplnost doplňme, že první, "dárcovská" bakterie je Mycoplasma mycoides, druhá, "přijímající" je Mycoplasma capricolum. Oba mikroorganismy parazitují na dobytku. Své geny mají uspořádány v jednom chromozomu.
"Je to stejné, jako bych počítač Macintosh vložením jiného softwaru změnil na pécéčko," připodobnil Venter svůj výsledek pro novináře.
Úspěch 1:150 000
V této chvíli tedy vědci dokázali, že je možné přenášet genetický materiál, který ovlivňuje veškeré vlastnosti, do jiného organismu. A to tak malého, že přenos nešlo uskutečnit pomocí nástrojů, ale jen nepřímo s využitím fyzikálních a chemických metod.
Tím se postup liší například od klonování savců, při němž se do samičího vajíčka, největší buňky dobře viditelné pod mikroskopem, přenáší cizí buněčné jádro pomocí mikroinjekce.
Venterův postup přeměny bakterií zatím není příliš účinný. Podařil se v průměru u jedné z každých 150 000 pokusných buněk. Nicméně i to stačilo na vytvoření zdravých kolonií nově vzniklého bakteriálního organismu.
Umělé bakterie na objednávku?
Cílem těchto experimentů může být vytvoření umělých mikroorganismů s požadovanými vlastnostmi. Třeba takových, které budou vytvářet palivo nebo pohlcovat jedovaté látky.
Jejich geny by vědci v laboratoři uměle sestavili přesně podle požadavků a pak z nich "sestrojili" syntetické živé organismy.
Výzkum se však nesetkává jen s pochopením. Část vědců Venterovi vyčítá, že se snaží objevené části genetické informace patentovat, čímž ostatním brání v jejich vlastním výzkumu.
Jiní se obávají, že v důsledku jeho pokusů vznikne mikroorganismus neznámých a možná nebezpečných vlastností, který může uniknout z laboratoře.