"Na začátku války jsme měli stovky telefonátů denně," vypráví Michal Terendy, zakladatel největšího výrobce protiatomových krytů v Česku. Jeho firma Tebrix v Liberci vyrábí podzemní obydlí už skoro deset let. Ocelové kryty vydrží nukleární výbuch i útok biologickými či chemickými zbraněmi, přičemž žít v něm můžete třeba i dva roky. Podívejte se s námi, jak se vyrábí a jak vypadají uvnitř.
Pražské podzemí je protkané stovkami protiatomových krytů. Jsou to místa poslední záchrany navržená tak, aby populaci metropole ochránily ve chvíli, kdy by tam explodovala jaderná hlavice. Kryty vznikaly v 50. a 60. letech jako reakce na studenou válku mezi USA a Sovětským svazem. Přestály ale i stržení železné opony a dalších třicet let svobody. Teď však chce pražský náměstek Pavel Vyhnánek (Praha sobě) velkou část z nich zrušit.
Josif Vissarionovič Stalin, jeden z nejkrutějších diktátorů v dějinách, si v roce 1942 nechal vybudovat tajný bunkr v Samaře pro případ, že by nemohl úřadovat v Moskvě. Komplex se záchodem, zasedací místností i koupelnou se skrývá pod jednou z budov v centru ruského města. Podívejte se, jak to v bunkru vypadá.
Strop na ploše 4x5 metrů se propadl do hloubky asi tří metrů.
Podívejte se do podzemí hotelu Jalta, kde nechal komunistikcý režim zbudovat protiatomový kryt pro pohlaváry a odposlouchávací zařízení hotelových hostů.
Obyvatelé Kašmíru mají začít budovat protiatomové kryty
