Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
Šlápl na minu a přišel o nohu. I přesto se ale dvacetiletý ukrajinský voják Danylo Litviněnko nemůže dočkat, až se vrátí zpět do boje na východní frontu Ukrajiny. Nedělám to pro sebe, ale pro Ukrajinu a pro svou rodinu, říká odhodlaný mladík.
„Když člověk nechce amputaci přijmout, tak ho chodit nenaučí nikdo. Psychická stránka je nejdůležitější, ta fyzická přichází až potom. Pomoci chceme všem, ale ten, kdo chce zůstat sedět na kolečkách, nám skupinovou terapii narušuje, proto si klienty vybírám,” říká fyzioterapeutka Hana Kohoutová, která se na Rehabilitační klinice Malvazinky stará o lidi po amputacích už více než 15 let.
Telefon, klíče nebo peněženka jsou předměty, které se ztrácejí poměrně často. Majitelka restaurace v anglickém Oldhamu se však setkala s mnohem méně obvyklým nálezem. Zákazník v její pizzerii nechal celou zubní protézu.
Nepovedené přijímačky na vysokou ho přivedly na brigádu u železnice, kde měl těžký úraz. Bylo mu dvacet let. I tak Josef Špinar nastoupil na pedagogickou fakultu, dnes je ředitelem základní školy. Sportuje a lásku k pohybu předává i dětem. Vánoční sbírka, již uspořádalo Konto Bariéry spolu s Aktuálně.cz, mu pomohla se věnovat s žáky dál lyžování. Čtenáři se mu totiž složili na speciální protézu.
Hosty jsou šéfa Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová, psychiatr Zdeněk Bašný, hudební publicista Ondřej Bezr a novinář Tomáš Brolík.
Zoufalá situace si žádá zoufalá řešení. S jedním takovým přišel Australan, kterému se nelíbilo, že jako neočkovaný ztratí některá svá práva a možná ho vyhodí i z práce. Napadlo ho ale, že by si vakcínu proti nemoci covid-19 mohl nechat aplikovat do umělé paže a na Facebooku začal protézy prodávat i dalším odpůrcům povinného očkování.
Sameček medvídka koaly jménem Triumph, který se narodil v australském státě Nový Jižní Wales bez jednoho chodidla, konečně může šplhat a běhat jako jeho kamarádi. Místní zubař mu totiž vyrobil růžovou protézu na suchý zip a zatím se zdá, že mu výborně padne.
Ondrej Jajcaj je známým vykradačem hrobů, samozvaným umělcem a především vášnivým sběratelem protéz lidských chrupů. Až do loňského roku vlastnil také exempláře skladatelů Johanna Strausse a Johannese Brahmse. Ty se však po šestnácti letech od jejich získání z vídeňské hrobky rozhodl vrátit rakouskému hlavnímu městu. O cestě zubních protéz do Vídně natočil český režisér Petr Šprincl doku-fikci s názvem Vienna Calling. V rozhovoru přiznává, že štáb chtěl zuby vrátit v rakouské televizi. Tam je však odmítli s tím, ať jim napíšou e-mail. Experimentální road movie se tento týden představí také na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Elbe Dock v Ústí nad Labem.
Osmiletý britský chlapec se zapsal do dějin medicíny jako nejmladší člověk v historii, který si nechal implantovat bionickou ruku. Ta mu umožnila poprvé v životě pohnout prsty na pravé horní končetině a plácnout si s kamarády. Freddie Cook se totiž narodil s nevyvinutou paží.
Výroba očních protéz by se do budoucna mohla zjednodušit, zlevnit i lépe přizpůsobit na míru každého člověka. To vše díky nápadu Ondřeje Vocílky, třiadvacetiletého zrakově postiženého studenta Fakulty strojního inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Během přednášky o 3D tisku ho totiž napadlo, že by se tato technologie dala využít i k výrobě očních protéz. Vedoucí jeho bakalářské práce byl nápadem nadšen, a Ondřeje tak čekala dlouhá cesta, na jejímž konci vznikl prototyp, jenž má spoustu výhod oproti dosavadním výrobkům.
Studentka umění Dani Clodeová chce změnit způsob, jakým lidé chápou zdravotnické pomůcky. Proto navrhla a vytvořila projekt The Third Thumb. Jedná se o protézu ve tvaru palce vytištěnou na 3D tiskárně, která se připevňuje těsně pod malíček a doplňuje ostatní prsty na ruce. Umělý palec je pomocí Bluetooth spojen se snímači tlaku umístěnými v botách pod prsty. Pomocí těchto snímačů se ovládá jeho pohyb.
Sedmnáctiletá Kamila se narodila s vývojovou vadou pravé horní končetiny. Od dětství nosila kosmetické protézy a nedávno dostala příležitost otestovat protézu bionickou. Během několika minut se ji naučila ovládat, dokázala ruku sevřít v pěst i uchopit předměty. S protézou tak zvládá všechno, co ostatní lidé. Jezdí na koni, na snowbordu, a dokonce splétá provázky a bužírky. Kamila měla jako jedna z prvních v Česku možnost vyzkoušet a otestovat bionickou protézu horní končetiny. Na klinickém testování bionické protézy ruky se podílejí zdravotničtí pracovníci z Ortopedické protetiky Frýdek-Místek ve spolupráci s ústavem chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou.
Slonice, které museli amputovat nohu, dostala v severothajské provincii Lampang protézu, aby se vyrovnala s nedávným zvýšením velikosti a váhy.
Tělesně postižený německý dálkař Markus Rehm nepojede na olympijské hry v Riu de Janeiro. Atlet, který na odrazové noze používá speciální karbonovou protézu, nebude po páteční schůzce s generálním sekretářem Mezinárodní atletické federace IAAF Jeanem Graciou usilovat o zařazení do německé nominace. Studie, která měla vyhodnotit výhody používání protézy, nepřinesla dostatečné důkazy. Sedmadvacetiletý vítěz paralympiády z Londýna se s Graciou dohodl, že se přidá ke speciální pracovní skupině IAAF, která se zabývá používáním protéz v atletice. Měl by napomoci ke změně pravidel, které by umožňovaly postiženým sportovcům závodit společně se zdravými.
Hráč kriketu Šer Alí Afridí přišel jako malý chlapec o nohu, přesto se nevzdal a stal se vynikajícím nadhazovačem v tomto pákistánském národním sportu. Díky darům a pomoci lékaře z Londýna doufá, že jeho výkony budou ještě lepší.
Pacienti s protézou nebo jiným na míru vyrobeným zdravotnickým prostředkem řeší problém: zatímco dnes jim umělou končetinu hradí pojišťovna, do budoucna by si na ni mohli připlácet sami. Sumy přitom mohou jít do tisíců, varují zdravotní pojišťovny. Může za to novela zákona, která má stanovit jasná pravidla při hrazení zdravotnických prostředků. Připravilo ji ministerstvo zdravotnictví. Podle kritiků je ale norma problematická. Ministerstvo proto uvažuje, že ji znovu pošle do připomínkového řízení.
Sítnicová protéza dokáže namísto odumřelých buněk převádět a distribuovat obraz tak, že ho mozek dovede rozluštit.
Čtvrtek 14. srpna: Zprávy ze světa v rychlém přehledu.
Robotická paže dokáže komunikovat s mozkem prostřednictvím nervových zakončení v místě amputace. Prostě se na ně napojí.
Zasloužil se o to prototyp nové protézy, výzkum ale potrvá ještě několik let.
Johannesburg - Brullie, skokan veliký, vskočil do historie veterinářství. Stal se první žábou na světě, která má protézu. Lékaři mu totiž vyztužili zlomenou nohu ocelovým kolíkem.
Berlín - Zubař, který vytrhl pacientce z úst zubní protézu, byl v Neu Ulmu odsouzen za napadení.
Náhražku otestují britští dobrovolníci
Londýn - Lidem s amputovanou končetinou se díky převratné technologii bude žít lépe. UVNITŘ VIDEO
