Na jednu stranu lidé žehrají na vysoké ceny potravin, na druhou stranu jimi plýtvají. Na každého Čecha připadá 98 kilogramů potravinového odpadu ročně. Zemědělci, zpracovatelé, obchodníci a restaurace na tom mají jen relativně malý podíl. Většinu jídla totiž vyhazují koncoví spotřebitelé v domácnostech, zejména nejmladší dospělí z generace Z.
Z potravin, které obvykle končí v koši, dokážou experti připravit chutné a krásně vypadající pokrmy. Ukážeme vám jak.
První komunitní lednici instaloval Samsung v Praze 8, další postaví na Žižkově a v Holešovicích. Pokud budou fungovat, rozšíří je do dalších měst v Česku.
Charity se těší na příliv neprodaného jídla, které jim od Nového roku začnou povinně dávat obchodní řetězce. Objem darovaných potravin by se mohl navýšit i zhruba pětkrát, očekávají. Čeká je ale také závod s časem.
Jedna třetina potravin, které se na světě vyrobí, se každoročně vyhodí. To představuje téměř 1,3 miliardy tun potravin v celkové hodnotě 750 miliard dolarů, což odpovídá hrubému domácímu produktu Švýcarska, říká Adam Podhola, spoluzakladatel sdružení Zachraň jídlo. Více v dalším díle DVTV Apel.
Češi nechají ležet ladem téměř 730 tisíc tun jídla ročně. Část "odpadu" vzniká v řetězcích, které budou muset od roku 2018 upravit distribuci zboží tak, aby zbytky nabídly charitám. Některé sítě už aktivně přispívají například do potravinových bank, jiné se to teprve učí. Banky však říkají, že pokud nedostanou peníze na provoz, nebudou schopny distribuci jídla zvládnout. Novou povinnost může ještě ohrozit ústavní stížnost, kterou podala skupina senátorů vedená Ivem Valentou. Podle nich jde o "vyvlastnění".
Hypermarkety denně vyřadí z prodeje až stovky kilogramů potravin. Buď proto, že se blíží datum spotřeby, nebo už nevypadají tak lákavě, případně přišly nové a je třeba uvolnit sklady. Podívejte se, co se děje s jídlem, které nekončí v koši. Odkud kam putuje a koho dokáže zadarmo nasytit?
Tři čtvrtiny lidí považují plýtvání za akutní problém, který je třeba řešit, ať už lepší distribucí potravin a plánováním nákupů či darováním jídla potřebným. A jelikož většina lidí jídlo vyhazuje nerada, třetina ho raději sní, i když je prošlé. Pětina ho přidá do krmení domácím zvířatům.
Mladí lidé z iniciativy Zachraň jídlo začali loni s pozapomenutým zvykem paběrkování na polích či v sadech. Zachrání tak tuny křivých, příliš malých či příliš velkých plodin, které by jinak zemědělci museli vyhodit či zaorat. "Zatím nás nikdo do háje neposlal. Naopak zemědělci jsou většinou nadšení, že jejich plodiny nepřijdou nazmar," říká pro Aktuálně.cz mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola. Ovoce a zelenina od nich putuje do potravinových bank a odtud do charitativních projektů. "Do projektu Paběrkování se může zapojit každý, je to fakt jednoduché, máme i manuál," láká Adam.
Nahlédněte s námi do Potravinové banky Praha. Jedná se o velký sklad v pražské Hostivaři. Místo sejfů tu najdete krabice a palety, místo peněz neprodejné potraviny. Auta, která navážejí a odvážejí zdejší "ceniny", nejsou pancéřovaná. Deset kilo brzy procházejících jogurtů a šišaté dýně jim patrně cestou nikdo neuloupí. Pro Charitu, Naději, stacionáře či azylové domy však znamenají učiněný poklad.
Online deník Aktuálně.cz získal seznam sankcí za rok 2014 uložených hygieniky v oblasti veřejného stravování.
Nejvyšší podíl domácích produktů mají družstevní prodejny Coop, Globus, Penny Market a Tesco.
Nejčastěji končí v odpadcích ovoce a zelenina nebo pečivo. Důvodem pro vyhození potravin je podle průzkumu většinou to, že se zkazily.
V místním referendu si to odhlasovali občané, přišla polovina voličů.
Podle názoru některých unijních zemí by to mohlo pomoci snížit plýtvání potravinami.
SZPI: Výše pokut narostla loni téměř na dvojnásobek, obchodníci zaplatili 64 milionů
Novým členem je tak Jurečka, důvodem jsou časté povodně a starost o bezpečné potraviny
Dovozcem je společnost Bohemian Business Agency, stejný problém měla už v prosinci
Státní zemědělská a potravinářská inspekce zakázala prodej jedenácti šarží potravin
Plesnivé potraviny zamířily do Čech z Vietnamu.
Čínské úřady odhalují potravinářské praktiky, které jsou jen pro silné žaludky
Za plýtváním stojí zejména chování spotřebitelů a nedostatečná komunikace v dodavatelském řetězci.
Muž v restauraci si stěžoval na příliš tlusté plátky brambor. Vznikla pohroma dietologů
Jídlo s příběhem začíná vytlačovat tradiční jídelní zlozvyky Čechů
Státní zemědělská a potravinářská inspekce uzavřela Penny Market v Letovicích
