V údolí řeky Blanice, na téměř nedotčeném místě v Pošumaví si majitelé nechali proměnit starou stodolu na ideální místo k setkávání. Společně s architekty otevřeli mohutná vrata, prořezali stropy a přidali stoly se židlemi. Ještě předtím se ale museli vypořádat s některými neduhy. "Celá stodola byla zaskládaná harampádím až po hřeben, prostor byl téměř neprůchozí a úplně tmavý," líčí architekti.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek oslaví sedmdesáté narozeniny. Od jeho nástupu do kremelské vrcholné politiky před 23 lety se jeho vizáž výrazně proměnila. Ostré rysy a vrásky na obličeji zmizely a nahradily je plnější kontury. Podívejte se na video dokumentující jeho proměnu od roku 1999.
Za první republiky se v Domažlicích vařil světlý ležák, který patřil k nejlepším v Čechách. V posledních letech však měšťanský pivovar chátral a radnice zvažovala, že celý areál srovná se zemí. Nakonec ho nechala zrekonstruovat a nemovitosti vrátila historickou podobu z 19. století. Dnes je v obří budově pivnice, restaurace, městská knihovna nebo komunitní centrum.
Svými fascinujícími proměnami vzhledu baví Američanka Alyssa Segristová miliony uživatelů na sociálních sítích. Ve svých virálních videích na TikToku odhaluje, jak se jen za pomocí líčidel promění z nevýrazné dívky bez zubů i obočí do vyzývavé brunetky, která září na amerických večírcích. A to vše jen za pár desítek minut.
Patrik s Jankou se chtěli usadit ve vsi Opatová na západním Slovensku, a být tak blíž své rodině. Do oka jim padla stará usedlost s mlýnem, kde dříve hospodařila babička a k níž má Patrik citový vztah. Bývalou mlýnici nechal pár částečně zrekonstruovat a zbytek peněz investoval do nového rodinného domu, jenž měl splnit jejich nároky na pohodlné bydlení.
Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
Pamětníci socialismu si stále vybavují neutěšenou tvář řady českých měst. Veřejný prostor od té doby prošel značnou proměnou, mnohá místa povstala z ruin a začala sloužit lidem. Nicméně staré nešvary nahradily i prohřešky nové. Mnohá místa se podřídila nárokům dopravy či byznysu, komunistickou propagandu vystřídaly reklamní tabule. Podívejte se na proměnu Brna, Prahy, Jihlavy a Liberce.
Praha plánuje veliké stavební investice. Zrekonstruovat chce dvě tradiční tržnice. A příští rok začne i se stavbou nového P+R parkoviště na Zličíně, kam by se mohlo vejít necelých dva tisíce aut.
Klášterní areál v Broumově se řadí mezi vrcholná díla barokní architektury. V roce 1948 komunistický režim zrušil zdejší opatství a řeholníky, kteří přišli po 2. světové válce z USA, vypověděl z ČSR. V roce 1950, kdy byly kláštery násilně obsazeny, se stal ten broumovský internačním lágrem kněžích a řeholníků. Po jejich vystěhování ho využívalo ministerstvo vnitra či Krajská správa SNB. Stavba i zahrada chátraly, vnitřní prostory i depozitář byly devastovány a rozkrádány. Po roce 1989 stát navrátil klášter benediktinům, díky agentuře Jana Školníka na rozvoj Broumovska se vzpamatovává ze svých ran.
Češi jsou vášniví zahrádkáři, kteří jsou desítky let zvyklí sledovat pořady o tom, kdy a jak nejlépe zasít ředkvičku nebo jako prořezat ovocný strom. Dosud tu však chyběl pořad, jenž by se odborně podíval na zahradu jako celek. To chce napravit série České televize Ferdinandovy zahrady, věnovaná zahradní architektuře. Odborník Ferdinand Leffler zde v roli moderátora rozvíří mnohé stereotypní představy a v každém díle představí proměnu jedné zahrady. Jaká je jeho základní filozofie? "Zahrada je prostor, který nevytváříte na obdiv ostatním, ale jen sám pro sebe a své blízké. Prostor, kde se vám dobře dýchá, bez tlaků okolí, bez přetvářky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přední španělský architekt Ricardo Bofill už od roku 1973 rekonstruuje industriální komplex továrny na výrobu cementu nedaleko Barcelony. Z trosek spolu se svým týmem vytvořil za třiačtyřicet let útočiště pro rodinu, výstavní síň a sídlo architektonického ateliéru. "Pracuje a žije se mi zde lépe než kdykoliv jinde. Je to pro mě jediné místo, kde se dokážu plně soustředit," říká Bofill.
Průmyslové objekty jsou svědky období velkých vynálezů a rychlého hospodářského růstu. České země představovaly již od první poloviny 19. století v rámci monarchie průmyslové zázemí pro celé Rakousko-Uhersko. Mnohé tyto objekty šly v novodobé historii k zemi. Národní památkový ústav v Ostravě se pokusil v Norsku inspirovat, jak vdechnout technickým památkám nový život. Na počátku 20. století byl v Norsku při stavbě elektráren „zkrocen“ velký počet vodopádů. Vzdálené a sotva zalidněné vesnice se ze dne na den staly moderními průmyslovými obcemi a ze země se stal hlavní dodavatel hliníku, dřeva nebo třeba umělých hnojiv. Dnes Norové řadu objektů odvážně revitalizovali.
Výstava Má vlast - cestami proměn ukazuje proměnu opomíjených míst a objektů. Podle organizátorů má přispívat k posílení osobního i národního sebevědomí a k šíření dobré pověsti ČR v zahraničí.
Interaktivní animace nejsledovanější událostí týdne na Aktuálně.cz
Speciál: Jak bohatství mění východoasijskou společnost
Hranice - V pravěku tudy táhli mamuti. Dnes tu je továrna LG Philips a staví se dálnice. Uvnitř: FOTOGALERIE.
