"Není na co čekat, musíme jednat hned. Jinak nás postihne demografická katastrofa," varuje šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek. Česko se totiž blíží do momentu, kdy v populaci skokově naroste počet nemohoucích seniorů. Postavit dost zařízení, kde by se o ně starali profesionálové, se přitom nestihne. Možné řešení: Stát na péči o seniory "zaměstná" jejich příbuzné. Bude jim za péči platit.
Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to z aktuální zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
Severní a západní státy Evropské unie bude v příštích desetiletích obývat stále více lidí. Střední, jižní i východní Evropu zase čeká úbytek. Výjimka je jen jedna - Česko, vyplývá z aktuální prognózy Organizace spojených národů. Podle té by mělo v republice v roce 2100 žít přes jedenáct milionů lidí. Hlavní podíl na tom bude mít migrace, míní demograf Tomáš Kučera.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. V úterý o tom informovalo ministerstvo financí.
"Bohužel v Česku panuje extrémní resortismus a řada věcí se na úrovni státu vykonává dvakrát, třikrát nebo i čtyřikrát. To je obrovský luxus a musí to zmizet," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ekonomka Danuše Nerudová. O rektorce brněnské Mendelovy univerzity, která se jako předsedkyně důchodové komise zabývá hlavně reformou penzí, se začíná mluvit i jako o budoucí kandidátce na prezidentku.
Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to ve středu uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta.
Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. MF o tom informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou.
Posledních šest let se české ekonomice dařilo, shodují se ekonomové. Pro letošní rok už ale očekávají mírné zpomalení, i když recese podle nich zatím nehrozí. Na vině je hlavně nejistota v mezinárodním obchodě. I přes "přibrzdění" tuzemského hospodářství by nezaměstnanost měla zůstat nadále jednou z nejnižších v Evropské unii. Ceny se naopak podle odhadů budou držet spíš výše - hlavně u bydlení.
Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta a pro příští rok na 2,9 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady to ve čtvrtek uvedl guvernér Jiří Rusnok. V předchozí květnové prognóze centrální banka počítala letos s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a příští rok o 2,8 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o tři procenta.
Růst české ekonomiky letos dosáhne tří procent, pokud nebude ohrožen mezinárodní obchod kvůli brexitu nebo obchodním válkám. Vyplývá to z nejnovější prognózy, kterou novinářům představila Hospodářská komora. Loni podle ní růst HDP zpomalil na 3,1 procenta.
Známý fotografický web Dpreview přinesl zvláštní, ale vlastně docela logickou předpověď. Z trhu prý poměrně brzy zmizí fotoaparáty s cenou do dvanácti tisíc korun, a to včetně těch s výměnnými objektivy. A důvod? Z povrchu zemského je vymažou mobilní telefony, stejně jako to už udělaly s kategorií levných kompaktních fotoaparátů.
Zatímco loni hospodářský růst v Česku zpomalil na 2,4 procenta, v následujícím roce by mělo dojít k jeho zrychlení na 2,6 procenta. Počítá s tím prognóza Evropské komise. Poprvé za téměř deset let čeká prognóza růst ekonomiky všech zemí EU po celé sledované období, tedy od roku 2016 až do roku 2018.
Bankovní rada České národní banky zopakovala, že bude korunu uměle oslabovat nejméně do začátku druhého čtvrtletí. Inflace se ke dvěma procentům, kde ji chce centrální banka mít, vrátila díky jednorázovým faktorům. Tak guvernér vysvětlil, proč centrální bankéři nemění svůj postoj. Už ve třetím čtvrtletí ale ČNB očekává růst spotřebitelských cen na úrovni 2,7 procenta.
Růst české ekonomiky v letošním roce výrazně zpomalí a dosáhne 2,1 procenta. Předpověděla to mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service. Napřesrok pak očekává mírné oživení tempa růstu na 2,5 procenta. V loňském roce česká ekonomika podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vykázala růst o 4,5 procenta. Moody's ve své zprávě upozornila, že zlepšení rozpočtové situace v posledních letech vytvořilo v České republice prostor pro stimulaci ekonomiky a absorbování šoků. Dodala nicméně, že česká ekonomika se potýká s problémy ve struktuře pracovní síly a s omezenou inovační kapacitou, což snižuje její růstový potenciál.
Lidé ve věku 15 až 24 let jsou podle poslední studie britských lékařů nejvíce ohroženou skupinou, co se úmrtí na nádorová onemocnění týče. Větší šanci přežít některé druhy rakoviny mají dokonce i malé děti. Vyplývá to ze statistických údajů nasbíraných v 27 evropských zemích. Na tom, co je příčinou, se lékaři zatím nedokáží shodnout.
Česká ekonomika letos poroste o 2,7 procenta. Počítá s tím ministerstvo financí, které zveřejnilo novou makroekonomickou prognózu. Ekonomický růst zůstává tažen výhradně domácí poptávkou. Odhad růstu reálného hrubého produktu za loňský rok ministerstvo zlepšilo proti říjnové prognóze ze 4,5 procenta na 4,6 procenta. Inflace má podle aktuální prognózy letos růst jenom mírně - 0,5 procenta. Loni vzrostla o 0,3 procenta. Ministerstvo také počítá s dalším poklesem nezaměstnanosti z loňských 5,1 na 4,7 procenta.
Evropská komise v nové prognóze odhaduje, že česká ekonomika letos zrychlí růst na 4,3 procenta z loňských dvou procent. Příští rok ale její expanze zpomalí až na 2,2 procenta. Hlavní příčinou rozkolísaného vývoje má být průběh čerpání z evropských fondů. Inflace by letos měla zůstat na 0,4 procenta, v dalších letech poroste, ale nepřekoná dvě procenta.
Ekonomika celé Evropské unie letos vykáže růst o 1,9 procenta, v eurozóně o 1,6 procenta. Vyplývá to z nové prognózy Evropské komise. V příštích letech má hospodářský růst mírně zrychlovat. Dál přetrvává velmi nízká míra inflace. Příchod velkého množství uprchlíků prý krátkodobě přinese hlavně vyšší veřejné výdaje, dlouhodobě je pozitivní dopad očekáván především ve vyšší nabídce pracovních sil.
Za vyššími investicemi českých firem stojí podle nové prognózy České bankovní asociace především urychlené čerpaní evropských dotací. Díky nim by české hospodářství mohlo letos posílit o 4,2 procenta. Příští rok by měla česká ekonomika zpomalit. Bankovní asociace očekává, že v roce 2016 mírně zrychlí růst mezd, a to na 3,8 procenta. Inflace by měla přesáhnout již jedno procento.
Příští rok jednorázové faktory jako mimořádné čerpání peněz z evropských fondů nebo nižší daně odezní. Ekonomický růst by tak měl podle ministerstva financí odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Úřad očekává pro rok 2016 růst o 2,7 procenta.
Města i vesnice si nechávají zpracovávat populační studie. Mají starostům pomoci naplánovat, kolik tříd by ještě měli dětem postavit. Jedna prognóza vyjde na 30 tisíc, ale i půl milionu.
Česká ekonomika podle centrálních bankéřů poroste v letech 2014 a 2015 shodně vždy o 2,5 procenta. Předchozí prognóza počítala s tříprocentním růstem.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje reformu psychiatrie. Počet lidí, kteří potřebují odborníka, se za 20 let zdvojnásobil. Podle lékařů ale ani reforma nezabrání útokům, jaký se se stal ve Žďáru.
Ke chmurné prognóze dospěli experti prestižního Massachusettského technického institutu. Projekt Mars One přitom počítá s vysláním prvních lidí na rudou planetu už v roce 2024.
Mezinárodní měnový fond snížil odhad světového růstu na tento i příští rok. Prognózu výrazně zlepšil jen pro USA.
