Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Už více než 12 let, od prvních policejních odposlechů, se táhne kauza ovlivňování veřejných zakázek Povodí Vltavy. Soud nyní potvrdil tresty v jedné z jejích posledních větví. Profesoru z Českého vysokého učení technického Čeňku Jarskému a prokuristovi Josefu Kaiserovi soud udělil pokutu několik desítek tisíc korun. Vyšší trest kvůli délce řízení nepadl. Minimálně Jarský se ale plánuje soudit dál.
Pracovníci slovenských vysokých škol a vědeckých institucí v otevřeném dopise kritizovali politiky vládní koalice premiéra Roberta Fica, že zpochybňují principy demokracie a slovně útočí na studenty. Už dříve slovenští psychiatři a psychologové podobným způsobem upozornili na podle nich znepokojivý vývoj politické kultury a demokratických hodnot pod premiérovým vlivem.
Ruský profesor Vjačeslav Morozov odsouzený v Estonsku za špionáž v minulosti vedl redakční radu časopisu vydávaného Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá pod ministerstvo zahraničí. Napsal to ve čtvrtek server Seznam Zprávy. Věcí se bude zabývat ministr zahraničí Jan Lipavský, sdělil serveru mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Prezident Petr Pavel ve středu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety 93 profesorům. Jsou mezi nimi technici, lékaři, právníci, fyzici či chemici. Jmenovací dekret si z rukou prezidenta převzali i historik umění Jiří Fajt a fyzik Ivan Ošťádal, kterým Pavlův předchůdce Miloš Zeman odmítal nejvyšší akademický titul udělit kvůli výhradám k jejich minulosti.
V Kanadě se stal uznávaným vědcem, v Česku jej komunisté vláčeli po kriminálech. Prošel jich neuvěřitelných sedmnáct. Josef Svoboda.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost prezidenta Miloše Zemana proti verdiktu, podle kterého musí rozhodnout o jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nesmí při tom hodnotit jeho odbornou či morální způsobilost, což přísluší jen vysoké škole. Soud rozhodnutí zpřístupnil na úřední desce.
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování kunsthistorika Jiřího Fajta profesorem. Zeman Fajta nejmenoval. Podle Městského soudu v Praze šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident hodnotil uchazečovu odbornost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě. Podle Fajta je rozhodnutí dobrou zprávou pro ochranu akademických svobod.
Prezident Miloš Zeman bude muset znovu řešit jmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem. Správní soud dospěl k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo totiž uchazečovu odbornou způsobilost, což prezidentovi nenáleží. Verdikt je pravomocný. Obdobně soud nedávno rozhodl i ohledně nejmenování Ivana Ošťádala, Zeman podal kasační stížnost.
Prezident Miloš Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Platný je pravomocný rozsudek soudu, který dospěl k názoru, že Zemanovo rozhodnutí nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení. Prezidentův mluvčí řekl, že rozhodnutí zatím nebude komentovat.
Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem. Uvedl to soud, který rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný. Prezidentův právník řekl, že pravděpodobně podá kasační stížnost a nečeká, že by Zeman Ošťádala jmenoval.
Ani přímo zvolený prezident nemá právo rozhodnout, kdo se stane či nestane profesorem. Kdyby je měl, profesorem by byl Mynář, Nejedlý, Putin atd.
Univerzita Karlova nevedla podle prezidenta Miloše Zemana řízení ke jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem řádně. V dopise ministrovi školství prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou "morální degradací". Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Ředitel Národní galerie Jiří Fajt předložil podle prezidenta k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé.
V olomouckém muzeu Pevnost poznání vystavuje Jindřich Štreit seriál fotografií s názvem Ze tmy ke světlu. Jde o soubor čtyřiceti snímků zachycujících službu vězeňských kaplanů v několika českých věznicích. Výstava měla premiéru na Velehradě při Dnech lidí dobré vůle, pro velký úspěch se ji pořadatelé rozhodli představit také v Olomouci a potrvá zde až do konce srpna.
Prezident podle rozsudku nemůže sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Ústavní soud zamítl stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Poukazovali na údajnou nečinnost prezidenta Miloše Zemana, který nejmenoval Ošťádala profesorem. Stížnost směřovala konkrétně proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a předcházejícímu verdiktu Městského soudu v Praze, který žalobu na nečinnost zamítl. Podpis prezidenta se dříve považoval za samozřejmý, spíše formální krok. Zeman však měl k Ošťádalovi výhrady kvůli jeho údajným někdejším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností a profesorem jej nejmenoval. Podle verdiktu správních soudů prezident nezůstal v profesorské záležitosti nečinný, protože o svém záměru informoval ministryni školství Kateřinu Valachovou.
Městský soud v Praze ukončil několikaletou válku pedagogů Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, kdy musel nedobrovolně odejít renomovaný profesor Josef Šíma. Ten výpověď napadl u soudu, který nejdříve uznal, že byl obětí šikany, a výpověď označil za neplatnou. Zaměstnavatel podle něj Šímu "svým jednáním od ledna 2013 diskriminoval, čímž porušoval nejzákladnější zásady pracovního práva". Verdikt ale nyní otočil odvolací soud. "O žádnou šikanu se nejednalo, závažně porušil pracovní předpisy," uvedl soudce městského soudu René Fischer. Osudným se Šímovi stalo to, že odjel na prestižní zahraniční konferenci, aniž k tomu měl dopředu souhlas vedení katedry.
Hu Ming v jihozápadní provincii Kuej-čou si do hodin na univerzitě vodí svou více než osmdesátiletou matku, jež má postupující Alzheimerovu nemoc a nemůže zůstat sama doma. Její syn je také jediný, koho si pamatuje. Univerzitě to nevadí a studenti si pochvalují, že je profesor naučil i něco jiného než teorii - laskavost a důležitost synovské lásky.
Pražský městský soud zamítl žalobu Jiřího Fajta, který se soudil s prezidentem Zemanem kvůli tomu, že ho v květnu nejmenoval profesorem. "Žalovaný nebyl ve věci nečinný," konstatovala předsedkyně senátu Ivanka Havlíková. Kunsthistorikovi Fajtovi vyčítá prezident údajnou snahu o dohodu s bankou, aby část jejího sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt označil prezidentovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. S obdobnou žalobou na Zemana před časem neuspěl fyzik Ivan Ošťádal.
Český filozof, vysokoškolský profesor a publicista Jan Sokol ve středu získal cenu Vize 97 nadace Dagmar a Václava Havlových. Sokol udělení ceny označil za velikou a nezaslouženou čest. "Staví mě do řady s vědci a mysliteli, kterých si velice vážím a kterým bych se neodvážil sám sebe postavit na roveň," řekl. Ve svém projevu poukázal na potřebu svobody ve společnosti a na její souboj s potřebou bezpečí. Sokol je v pořadí osmnáctým laureátem ceny.
Třiačtyřicet mužů a devět žen bylo v úterý prezidentem Milošem Zemanem jmenováno profesory. Zatímco tato skupina profesorů byla stejně jako podzimní jmenována bez problémů, trojice kandidátů z loňského května stále čeká na jmenování. Mezi jmenovanými je i lékařka Eva Králíková, která v roce 2013 kritizovala prezidenta za jeho výrok, že začít kouřit po 27. roce života není zdraví škodlivé.
Do nečekaných potíží se dostal profesor ekonomie z prestižní americké univerzity, který v letadle řešil zapeklitou rovnici. Jeho sousedka měla podezření, že jde o teroristické výpočty, a požádala personál, aby nic netušícího muže vyvedl. Vědec nakonec na palubě zůstal, kvůli vysvětlování však let nabral zpoždění. Profesor Pensylvánské univerzity Guido Menzio řešil v letadle před cestou z Filadelfie na konferenci do Kanady složitou diferenciální rovnici, která byla součástí jeho chystané přednášky. Ve chvíli, kdy již letadlo mířilo na rozjezdovou dráhu, jeho sousedka předala letušce lísteček, načež se stroj začal vracet k budově terminálu.
