Univerzita Karlova začne v pondělí 4. října s výstavbou nového kampusu Albertov. Na slavnostní ceremoniál má přijet i ministryně financí Alena Schillerová (ANO), studenti však kritizují, že se akce odehraje jen několik dní před volbami a Schillerová ji tak může využít jako součást své volební kampaně. Vedení univerzity to odmítá, podle něj se akce odehraje v den zahájení akademického roku.
Čeští vědci nabídli nový pohled na řešení otázky, co stojí za zpomalením růstu populace v zemích, kde stoupla životní úroveň. Podle výsledků rozsáhlého výzkumu je pravděpodobně důvodem přechod od rychlé k pomalé životní strategii. Tu podle průzkumu volí lidé, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu. Na studii spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty UK. Zveřejnil ji časopis Scientific Reports.
Z laboratoří českých vědců po šesti letech výzkumu vzešla nová naděje v boji s rakovinou. Vyvinuli látku, která nádoru zabraňuje v jeho růstu i schopnosti šíření. Podle vědců by ve své lékové formě mohla mít mnohem menší vedlejší účinky než například chemoterapie. Má také potenciál bránit opětovnému návratu nádorového onemocnění.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Drastická mutace je pro člověka i většinu živočichů neslučitelná se životem. Mnohým rostlinám však nejen neškodí, ale naopak přispívá k jejich úspěšné evoluci. Mutace se navíc týká většiny plodin důležitých pro nakrmení lidstva. I proto je jejich výzkum tak důležitý a nyní se dočkal i evropského grantu pro začínající vědce. Získal ho mladý biolog Filip Kolář z Přírodovědecké fakulty UK.
Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně, říká o přemnoženém kůrovci entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Současná věda se dívá na alchymii skrz prsty. Jenže byli to právě oni, kdo objevil celou řadu látek, vynalezli základní chemické postupy a vyrobili první chemické přístroje či nádobí. Zasloužili se také o medicínu, fyziku, přírodovědu či metalurgii. Vydejte se po stopách tajemných alchymistů, tak jak je zachytila aktuální výstava Přírodovědecké fakulty UK "Cesta spravedlivá od alchymie k chemii".
Cílem projektu Nářečí českých strnadů je zmapovat dialekty strnadů obecných na území Česka. Ačkoliv se jedná o vědecký výzkum, zapojit se do něj může úplně každý. "Vedle strnadů normálních, kteří poctivě zpívají dialektem již dávno popsaným v literatuře, se najdou tací, kteří prostě celoevropské zvyky nerespektují a melou si tu svou, tedy zpívají vzácným neboli raritním dialektem," říkají organizátoři projektu. Tyto ptáky pracovně označují jako "úchyláky".
"Když budete mluvit s člověkem, jemuž je z úst cítit aceton, tak si můžete být jistá, že se jedná o cukrovku. Na základě pachu lze identifikovat i celou řadu infekcí. Hodně to používali dermatologové, protože každý kmen bakterií zapáchá jinak," říká v rozhovoru antropolog doc. Jan Havlíček, jenž působí jako výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví a na katedře zoologie na Přírodovědecké fakultě UK. Po čichu si také vybíráme sexuálního partnera a čichem vnímáme jídlo, určitě více než chutí.
Podívejte se, jak vypadá příroda pozorovaná okem profesionálního přírodovědce. Současné technologie navíc umožňují nespoléhat se jen na oči, ale dokáží otevřít i pohled do oblastí zraku nepřístupných: jak do nesmírně malého, tak do nesmírně vzdáleného. Právě zprostředkování takového pohledu si klade za cíl soutěžní přehlídka Věda je krásná, organizovaná Přírodovědeckou fakultou UK v Praze. Seznamte se s nejlepšími soutěžními pracemi roku 2015 – sami uvidíte, že věda je krásná.
V budově Přírodovědecké fakulty UK na pražském Albertově sídlí unikátní Mapová sbírka, jež ve střední Evropě nemá obdoby. Najdeme tu kolem 130 tisíc map, 2000 atlasů a 80 glóbů, mapu českých poutníků do Říma s Krkonošemi na severu a Krumlovem na jihu, nejstarší glóbus, vyrvaný ze spárů žáků, kteří ho používali jako míč, Cellův nafukovací glóbus. Mapová sbírka na Albertově si 11. ledna připomene 150. výročí narození svého zakladatele Václava Švambery. Uctí ho snahou o český rekord.
Akademici v pondělí zveřejnili výzvu nazvanou Vědci proti strachu a lhostejnosti. Jsou pod ní podpisy více než čtyř stovek výzkumníků a univerzitních pracovníků.
Už podruhé pořádají zoologové z Přírodovědecké fakulty UK unikátní výstavu živých bezobratlých. Podívejte se v galerii na mimořádné snímky.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy při příležitosti Dne fascinace rostlinami připravila ve své botanické zahradě akci, která by měla odhalit některé skryté příběhy rostlin.
