Letošek přinesl do české architektury nečekanou pestrost a vedle velkolepých rekonstrukcí, sakrálních staveb a citlivých zásahů do krajiny se objevily i výjimečné interiéry. Ať jde o dům pro umělce, rafinovaný loft nebo dětský hospic, který získal srdce odborníků i veřejnosti, všechny vybrané projekty spojuje jedno: důraz na atmosféru, příběh a lidské prožívání prostoru.
Když Radka s Honzou mluví o svém podniku Kytky pod komínem, je v jejich hlase slyšet zvláštní směs nadšení a únavy. Příběh jejich kavárny a malého ubytování ve stylu bed&breakfast - postel a snídaně - je totiž výsledkem nejen fyzické práce, ale i velké životní odvahy: a to pustit se znovu do něčeho, co už jednou museli uzavřít. Jak hodnotí své více než roční působení mezi Děčínem a Podmokly?
Dopolední slunce svítí, ale vzduch zůstává chladný. Dole u řeky Svratky běhají lidé v legínách a na cyklostezce se míhají kola, ale jen o pár metrů výš začíná jiný svět. "Tady to vždycky bylo trochu bokem," říká s úsměvem architekt Radim Horák. Brněnská Kamenná kolonie zůstávala stranou okolního dění, měla vlastní tep. A možná právě proto tenhle ostrov svobody pořád existuje.
Ztráta miminka, rekonstrukce, nový začátek - a jeden byt, který změnil všechno. Adéla a Michal z prostoru z 80. let vytvořili domov, z domova značku a z ní kavárnu, kterou krášlí osobitý design. Kvartýr se stal jasnou ukázkou, že sny mají smysl – i když začínají u slz, prachu a betonu.
Na samém vrcholu rezidenční věže Prokop v pražském Karlíně vzniká místo, které nemá v této čtvrti obdoby. V rámci ambiciózního projektu Nový Rohan se tu rodí penthouse – výjimečný prostor s dechberoucím výhledem na Vltavu, okolní zeleň i Pražský hrad. A právě tento luxusní byt nese rukopis jedné z nejvýraznějších osobností českého designu – Lucie Koldové.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
Z ruiny na hranici zániku vzniká místo s duší. Členové spolku Nádraží Kovářská ve svém volném čase a bez nároku na honorář přetváří bývalou železniční stanici v Krušných horách v kulturní, ubytovací a komunitní centrum. Nedávno dokončili přestavbu Vechtrovny, kde můžete přespat a podpořit další fáze projektu. Jde tak o unikátní příběh železniční záchrany. Kde ale začal?
Když se architekti z ateliéru A8000 rozhlíželi po novém sídle, nešlo jim jen o místo, kde si postaví stoly a monitory. Hledali prostor, který by s nimi rezonoval a inspiroval je. A tehdy se dům u Vltavy, který byl tak trochu navíc, ukázal jako ideální místo. Holešovická panelárna – kdysi důležitý závod na výrobu panelů – zapadla do linky jejich projektů a stala se jejich novým druhým domovem.
Jednadvacetiletý Seth si místo tradičního bydlení vybral život na cestách. Na korbu svého starého Fordu Ranger z roku 2003 postavil malý dřevěný domek, který ho stál jen 2200 liber (přibližně 62 tisíc korun). Dnes v něm žije se svým psem Stellou – a o své zážitky se dělí s více než 452 tisíci sledujících na Instagramu.
Státní Správa železnic nebude pokračovat v přípravě nahrazení mostu na pražské Výtoni novou konstrukcí. Vypíše novou mezinárodní architektonickou soutěž na jeho rekonstrukci spolu s dostavbou dalšího mostu se třetí kolejí a na řešení nového přestupního uzlu na výtoňské straně řeky.
Něco si člověk plánuje roky, něco přijde zcela nečekaně. Třeba koupě nemovitosti. Iveta s Jaroslavem hledali auto, ale místo něj nakonec zakoupili starou chaloupku z roku 1936. A tím odstartovali novou životní kapitolu. Dnes žijí přímo v srdci přírody společně s fotogenickým psem Hugem a společnost jim v noci dělají i jeleni, kteří se pasou ze doprovodu šumění lesa. Prostě pohádka.
Dlouho očekávané železniční spojení mezi centrem Prahy a Letištěm Václava Havla se konečně začíná měnit ve skutečnost. Správa železnic získala pravomocné povolení pro výstavbu podzemního nádraží přímo pod terminály ruzyňského letiště. Jedná se o klíčovou součást projektu Praha – Letiště – Kladno, který má zásadně proměnit dopravu v metropoli i jejím okolí.
S pronajatým bytem se často pojí hlášky jako "Nebudu tady napořád, tak proč bych se tím měl nebo měla zabývat?". Designéři, jako třeba Jana Pařízková, jsou však toho názoru, že i nájemní bydlení může být nejen funkční, ale taky příjemné, inspirativní a podle vkusu jeho obyvatel. Stačí jen několik promyšlených kroků.
V srdci Karlína, pod kolejemi a historickým kamením, ožívá prostor, který ještě před pár lety patřil hlavně pražskému podsvětí a autům. Dnes se tam konají vernisáže, workshopy, sousedské oslavy nebo akce městské knihovny. Dominantou se (alespoň prozatím) stal zasklený oblouk č. 36, kde vznikla klubovna působící jako městská zasedačka. Dříve problematické místo tak vstoupilo do nové etapy.
Když poprvé vstoupila do domu č. 10, stojícího uprostřed klidného chřibského náměstí, zastavil se jí dech. Zapůsobil na ni především klid a nemohla si nepovšimnout majestátnosti celé stavby. Jak sama popsala: "Bylo to, jako by se čas zpomalil." A tak bylo jasné, že do rekonstrukce dá vše. Dnes dům znovu září a slouží jako penzion i připomínka slavné sklářské minulosti.
Mladý pár se po letech žití v Bratislavě rozhodl vrátit do rodných Piešťan. Pro svou novou životní etapu si vybral bydlení v předělaném areálu Růžového mlýna, kde pro něj architektonické studio Kilo / Honč navrhlo stylový loft. Místo uniformního developerského bytu tak partneři získali originální domov, kde prim hraje výška, světlo a otevřenost.
Národní třída v Praze má zpět svůj architektonický klenot. Po náročné rekonstrukci se znovu otevřel veřejnosti Palác Dunaj – noblesní konstruktivistická stavba z 30. let minulého století, která nyní spojuje kouzlo první republiky s technologiemi 21. století. A nejen to – vrací tomuto místu jeho historickou důstojnost a nabízí špičkové kanceláře i prostor pro společnost.
Když se díváte na jejich domy dnes, působí jako klidné a vyladěné útočiště. Jenže cesta k nim vedla přes nepochopení, náročná rozhodnutí a hodiny práce. Keramička Lenka Hložková a podnikatelka Markéta Stehlíková se nezalekly výzev, které by jiní raději obešli obloukem. Obě vsadily na starou nemovitost – jednu zděděnou, druhou opuštěnou – a přetvořily je v místa, která dnes inspirují tisíce lidí.
Na jihovýchodním svahu pražského Barrandova, kde kličkujete mezi elegantními vilami, stojí dům, kterému se říkávalo Indiánská loď. Před sedmi lety se vila znovuzrodila, a to díky citlivé rekonstrukci spojující minulost, přítomnost i budoucnost. A není divu, že její tvary evokující trup velké dřevěné lodi plující krajinou i po téměř devadesáti letech dokážou okouzlit každého, kdo projde kolem.
Prostor před Průmyslovým palácem čeká zásadní proměna. Architektonické studio Perspektiv odhalilo návrh revitalizace a vypadá to, že Výstaviště Praha a jeho okolí do budoucna nabídne nejen krásu a historický odkaz, ale i komfort, funkčnost a udržitelnost v souladu s potřebami dnešní doby.
Holly Metcalfeová učinila odvážný krok: odmítla profesionály a svépomocí předělala vlastní zahradu, kde si nyní neužívá jen ona, ale i její milované děti. Díky odvaze svobodná maminka ušetřila statisíce, prověřila znalosti umělé inteligence i vlastní zručnost a stala se inspirací.
Moderní městská oáza. Křižíkovy pavilony na pražském Výstavišti prošly zásadní proměnou – z výstavních hal s příchutí devadesátek se staly stylové industriální prostory se zelenou střechou, kde si můžete zaběhat i dát kávu. Revitalizace, která spojuje architekturu, udržitelnost i městský život, ukazuje, jak může vypadat budoucnost veřejného prostoru.
Býval oblíbeným cílem výletů a stal se dějištěm několika filmů. Poté však sloužil různorodým účelům a jeho stav se začal horšit. Nyní je jasné, že historická perla z jižních Čech opět ožije. Jeho rytířem na bílém koni se stalo architektonické studio LOXIA, které zámek Bzí ze 14. století zakoupilo. Zároveň obstará rozsáhlou renovaci. Na co se můžeme těšit?
