Kypr, přezdívaný Ostrov koček, má problém. Úřady na tomto malém ostrově ve Středozemním moři odhadují, že na každého z více než jednoho milionu obyvatel připadá zhruba jedna toulavá kočka. Podle aktivistů je skutečná populace koček ještě o stovky tisíc zvířat početnější.
Na první pohled roztomilé zvířátko, které s oblibou chodí na náplavky krmit rodiny s dětmi. Ve skutečnosti invazní druh a škodná, která v české přírodě nemá co dělat. Nutrie přetvářejí břehy řek ve špinavé peklo. Ničí břehy, šíří nemoci a bez skrupulí útočí na psy i lidi. Jediná cesta, jak se jich zbavit, je přestat je krmit.
Tchaj-wan plánuje vyhubit na 120 tisíc leguánů zelených, kteří na ostrově ničí přírodu. Místní úřady veřejnost žádají, aby pomohla s hledáním hnízd těchto plazů, a doporučují, aby lidé k jejich usmrcení použili rybářské harpuny. Lidé proti tomu protestují a vyzývají k humánním způsobům, jak tuto populaci plazů snížit, napsala agentura AP.
Část pobřeží Azovského moře zaplavily v posledních dnech tisíce žahavých medúz. Turisté, kteří přijeli na Krymský poloostrov, se kvůli tomu v moři nemohou koupat a hromadně odjíždějí. Populární pláž u města Ščolkine tak zeje prázdnotou. Podle tamních hybrobiologů může člověka tento druh medúz bolestivě požahat, ale nejsou životu nebezpečné.
Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského. Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení. Problémy zůstávají na jihu republiky. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy.
Mníšek pod Brdy je šestitisícové městečko ležící jihozápadně od Prahy na úpatí Brd. Už několik let ho trápí přemnožení divočáci, kteří neváhají vyrazit i do městské zástavby. Místní je tak potkávají na svých zahradách nebo při čekání na autobusových zastávkách. Starostka si myslí, že by se městu ulevilo, kdyby se sem vrátili vlci.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Agrární komora i mnozí řadoví zemědělci hlasitě upozorňují na přemnožení hraboše polního, který jim likviduje úrodu. Situace je kritická zejména na střední a jižní Moravě. V této souvislosti volají po jeho plošném hubení a aplikaci jedu i mimo zemědělskou půdu. Ekologové a zoologové však varují před vedlejším efektem takového kroku. Jed by totiž zahubil i necílové organismy, zabíjel by i otrávený hraboš, pakliže by si na něm pochutnal dravec, ale i třeba pes na procházce. S tím však zemědělci nesouhlasí.
Americký stát Kentucky bojuje s přemnoženým kaprem asijským. Pracovníci použili speciální „šokové“ lodě, aby ryby omráčili a mohli je spočítat. Video ukazuje nespočet kaprů plácajících se u přehrady Barkley poté, co dostali ránu proudem.
Zvířata, která se před desítkami let dostala do Japonska jako mazlíčci, nyní představují hrozbu pro japonský ekosystém. Invazivní druhy se zde usadily, rozšířily a vyhnaly, nebo dokonce začaly pojídat druhy přirozenější. Proti jejich přemnožení se místní úřady rozhodly bojovat za pomoci česneku a zázvoru.
Zdraví nebezpečná bakterie legionella se přemnožila na dalším místě v Praze, informovala Hygienická stanice hlavního města. Objevila se zhruba ve 30 domech v ulicích Dvorecká, Jeremenkova a Na Zvoničce v Praze 4. Již v minulosti byla nalezena ve vodě na Proseku, v Letňanech či na Černém Mostě. Lidé ze zasažených oblastí by měli omezit sprchování hlavy a obličeje teplou vodou, hygienici doporučují také před použitím vodu odtáčet, žádoucí je i vyčistit, případně vydezinfikovat sprchové hlavice a kohoutky. Legionella může způsobit vážné zdravotní komplikace včetně těžkého zápalu plic.
Novela má od července zjednodušit odstřel přemnožených druhů, především divokých prasat.
Odlehlý ostrov v japonských vodách se stal velkou turistickou atrakcí. Návštěvníci si oblíbili zejména jeho čtyřnohé obyvatele.
Mníšek pod Brdy u Prahy a okolní obce trápí přemnožená divoká prasata
Kraj chce přispět ke snížení stavů černé zvěře, protože škodí na polích zemědělcům
Plzeň nedostane v původním termínu podvodní sekačku na regulaci vodních rostlin
Divoká prasata jsou přemnožená, u sídlišť najdou potravu a jsou v bezpečí před myslivci
Myslivci před lety ulovili v okrese za rok jednoho kance, teď jich střílejí tisíce
Na zákrok radnice z rozpočtu vyčlenila 30 tisíc korun
