Opozice členských států EU proti kontroverznímu návrhu známému jako Chat Control sílí. Rada EU má přitom své konečné stanovisko k verzi návrhu dánského předsednictví oznámit už 12. září, hlasování je pak na pořadu dne o měsíc později. Zatímco v mnoha zemích vyvolal návrh bouřlivé reakce, pro spoustu Dánů není priorita předsednictví jejich země téma, které by je trápilo.
Maďarsko se v pondělí ujalo předsednictví v Radě EU. Jeho prioritami budou podle maďarských představitelů posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace. Legislativní agenda však bude v první polovině předsednictví spíše omezená kvůli výměnám na klíčových unijních postech po červnových volbách do Evropského parlamentu, poznamenala agentura Reuters.
Česko je v Evropské unii čím dál víc slyšet, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Daniel Braun, šéf kabinetu eurokomisařky Věry Jourové. Takovou pozici získal jako první Čech. V Bruselu nedávno uspěly také dvě Češky, které obsadily vrcholné posty v komisi. "Jsem hrdý na to, odkud pocházím. Chci pomáhat dalším Čechům uspět," dodává Braun. Jestli bude pokračovat i po odchodu Jourové, zatím neví.
Čeští poslanci Evropského parlamentu se chovají jako další opozice vůči vládě v Praze. Často na půdě europarlamentu hlasují proti jejím rozhodnutím. Ruku proti přitom zvedají jak zástupci skutečné opozice, tedy europoslanci za hnutí ANO nebo SPD, tak i členové stran současné vlády Petra Fialy (ODS). Nejvíc přitom ODS.
Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) mělo Česko dříve pověst maďarského satelitu na periferii Evropy, při českém předsednictví se ale vnímání podařilo posunout a Česko je nyní považováno za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění, řekl ministr na tiskové konferenci, kde s premiérem Petrem Fialou (ODS) zhodnotili český půlrok v čele Rady Evropské unie.
Vláda Petra Fialy (ODS) si na začátku druhého českého předsednictví v Radě EU stanovila ambici udržet Evropu jednotnou tváří v tvář brutální ruské invazi na Ukrajinu. Stejný cíl by si zřejmě vytyčila jakákoli země zrovna v čele EU. Vyšlo to ale na Čechy a ti se svým úkolem uspěli. Úderem půlnoci jejich "šéfování" sedmadvacítce skončí.
V období českého předsednictví Radě Evropské unie byl zaznamenán mimořádný pokrok unijní politiky v oblasti klimatu a transformace energetiky a dopravy na bezemisní, uvedli odborníci na konferenci Jak zezelenalo Česko během evropského předsednictví? Za půl roku podle nich postoupila unie rekordním tempem k uhlíkové neutralitě a naplňování cílů v této oblasti.
Sjednotit pohled zatím rozdělených zemí Evropské unie na možné zavedení cenového stropu pro případ výrazného zdražení plynu se v těchto dnech pokouší české předsednictví bloku. Velvyslanci států mají na stole návrh, podle něhož by nejvyšší cena za plyn prodávaný na virtuálním trhu Title Transfer Facility mohla být 220 eur (zhruba 5350 korun) za megawatthodinu místo původně zamýšlených 275 eur.
Šéf Evropské rady, summitů prezidentů a premiérů EU, se vrátil z Číny a pozval vybrané evropské deníky včetně Aktuálně.cz, aby kritizovanou cestu obhájil. Charles Michel v rozhovoru vysekl poklonu Česku a hovoří i o pomoci evropským firmám nebo odebrání peněz Maďarsku kvůli zneužívání dotací. "Zkušenost s českým předsednictvím je vynikající," říká jeden z nejmocnějších politiků EU.
Češi jsou skvělým příkladem solidarity s Ukrajinou, řekla ve videoprojevu na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU v Praze předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Poděkovala českému předsednictví v Radě EU, projevily se podle ní znalosti a zkušenosti Česka. Země bloku předsedá do prosince.
Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.
Češi, kteří momentálně předsedají Evropské unii, dosáhli ve čtvrtek večer dohody se zástupci ostatních institucí na omezení emisí CO2 z aut. Z výrobních linek v EU by tak po roce 2035 neměly sjíždět nové diesely a benziňáky, ale jen elektromobily. Opatření ještě musí schválit evropští poslanci a Rada EU zastupující členské státy. Předpokládá se ale, že to bude formalita.
V členských státech EU probublává stále větší nespokojenost s Evropskou komisí, která navzdory jejich výzvám odmítá přijít s omezením ceny plynu. Předsedající Česko je ale přesto přesvědčené, že se tak stane během listopadu.
Maraton evropských summitů v Praze skončil. Po čtvrtečním setkání čtyřicítky zemí pokračovali v pátek ve schůzce už jen lídři sedmadvacítky. Jednali o další finanční podpoře Ukrajiny, ale především o energetice. Hlavním závěrem jednání je podpora pro zlevnění plynu na kontinentě. V Praze byl také oznámen vznik nového think tanku o geopolitice.
Praha se na okamžik stala hlavním městem Evropy. Při vůbec prvním setkání nově vytvořeného Evropského politického společenství se v Česku sjeli lídři 43 států. K jednomu stolu usedli například i představitelé znepřátelené Arménie a Ázerbájdžánu. Summit se zapíše do dějin, ukazuje se, že setkávání evropských států má smysl, shodují se experti, které oslovilo Aktuálně.cz.
Česko by se mělo podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. Dvě třetiny si přejí, aby dbalo na dodržování demokratických pravidel v zemích EU a usilovalo o snižování závislosti na dodavatelích surovin. Přes polovinu lidí volá po urychlení přechodu k zelené energetice nebo ochraně nezávislosti médií. Vyplývá to z průzkumu STEM.
Podruhé v historii bude Česko předsedat Evropské unii. Vláda ve středu schválí a oficiálně představí motto předsednictví a pět priorit, které bude Česko v Radě EU v příštím půlroce prosazovat. Aktuálně.cz už nyní přináší jejich přehled. Všechny souvisí s válkou na Ukrajině. Pro Česko to bude zároveň reparát minulého předsednictví v roce 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády Mirka Topolánka.
V boji s dezinformacemi je Česko oproti jiným zemím pozadu. Vláda chce do konce června připravit zákon určující podmínky, za kterých bude možné propagandistické weby vypnout. Řešení však právníci a experti oslovení Aktuálně.cz nevidí pouze v nástrojích na blokaci obsahu, stát by se podle nich měl soustředit také na posilování kritického myšlení nebo mediální výchovu.
Rakouský kancléř Karl Nehammer je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připraven podpořit rozšíření kapacity Transalpinského ropovodu. Česko by tak mělo zajištěnu dostatečnou kapacitu pro případ, že by nemohlo využívat ropu z Ruska. Řekl to po jednání lídrů v Praze. Nutné je spolupracovat i u plynu, shodli se státníci. Mluvili i o sankcích EU proti Rusku nebo prioritách předsednictví Česka v Radě EU.
Znovuzvolený francouzský prezident se zostra pustil do boje za federalizaci unie. Česko nepochybně bude proti mnohému z toho, oč usiluje. Odmítání ale bude mít váhu, jen když nabídneme dostatečně dobrou konkurenční vizi.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se do dvou týdnů chystá do Haagu, kde bude jednat o podrobnostech ohledně postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Blažek to řekl před středečním jednáním vlády. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavazuje, že bude nadále spolupracovat s Visegrádskou skupinou. Nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek se však proti alianci vymezuje a říká, že prioritou Česka bude hledat partnery jinde. Spolupracovat chce například s Francií nebo Německem. Experti tvrdí, že je to správný krok. Visegrád se podle nich přeceňuje, odstoupit z něj ale nedoporučují.
