Území obce Kolvín bylo začleněno po rozšíření výcvikového tábora Jince německou armádou do vnitřního pásma dělostřelecké střelnice (Truppenübungsplatz Brdy). Kolvín musel být spolu se Skořicí a Štítovem evakuován do konce roku 1941. Přípravy začaly již v roce 1940, připravovaly se např. odhady majetků, které byly dokončeny v roce 1941. Na jaře 1941 přichází do obce četnická asistence, která dohlíží na klidný průběh evakuace a také přebírá od vysídlenců jejich majetky a klíče od bytů. Peníze za zabraný majetek vyplácí městská spořitelna v Rokycanech. Někteří občané za ně nakupují nová obydlí, někteří je ukládají do jiných peněžních ústavů nebo je rozdělí mezi své příbuzné. Nebývalá lesní kalamita nakonec paradoxně zabránila vzniku koncentračního tábora v katastru obce Kolvína, kam měli být umístěni na práci polští zajatci. V táboře byli nakonec ubytovaní dělníci z celých Čech a Moravy.
