Polský premiér Donald Tusk oznámil vznik nové strany Občanská koalice (KO), která sdružuje jeho stranu Občanská platforma (PO) a další vládní strany Nowoczesna (Moderní) a Iniciativa Polsko. Stejně jako nová strana se jmenovala i koalice, která tyto tři strany spolu s dalšími sdružovala v několika předchozích volbách.
S nově zvoleným konzervativním prezidentem Karolem Nawrockim se stávající polské vládě nebude panovat snadno, domnívá se bývalý velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter. Připomíná, že k přehlasování prezidentského veta potřebuje v Polsku vláda třípětinovou většinu.
Polsko dlouhodobě patřilo mezi státy, ve kterých se napadená Ukrajina těšila vysoké podpoře. První indicií změny byl lednový průzkum. Ukázal, že více než polovina Poláků se domnívá, že rozsah pomoci ukrajinským uprchlíkům je příliš velký. Sestupného trendu využil krajně pravicový kandidát na prezidenta Slawomir Mentzen. Volá po dohodě s Putinem a svými protiukrajinskými názory se netají.
Polští národovci se nepřipojí k připravované frakci v europarlamentu Patrioti pro Evropu, kterou v neděli ohlásili lídr hnutí ANO Andrej Babiš, maďarský premiér Viktor Orbán a šéf rakouských Svobodných Herbert Kickl. Poláci nadále zůstávají ve stejné frakci jako ODS.
Visegrádská čtyřka je v krizi. Rozděluje ji postoj k Rusku: zatímco Bratislava a Budapešť jsou proti vojenské podpoře Ukrajiny, Varšava a Praha stojí za napadenou zemí. Polsko a Česko se tak stávají blízkými spojenci. Znalec polských poměrů Petr Janyška v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje vztahy obou zemí i to, jak se nástup Donalda Tuska k moci propsal do maďarsko-polského spojenectví.
Odsouzený bývalý ministr vnitra Polska Mariusz Kamiński, kterého v úterý zadržela policie, oznámil hladovku. Informovala o tom agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wonsikem v prezidentském paláci. Podle polských médií jsou teď ve vazební věznici.
Polský ministr kultury Bartlomiej Sienkiewicz odvolal šéfy veřejnoprávní televize TVP, veřejnoprávního rozhlasu PR a státní tiskové agentury PAP. Jmenoval nové dozorčí rady, které povolaly nové vedení těchto médií. V úterý Sejm přijal usnesení o obnovení nestrannosti veřejnoprávních médií. Opozice hlasování bojktovala a shromáždila se v sídle televizní stanice TVP.
Polský prezident Andrzej Duda v pondělí oficiálně přijal demisi dosavadního předsedy polské vlády Mateusze Morawieckého a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Oznámila to polská média. Podle komentátorů je tento krok odsouzen k neúspěchu, protože dosavadní vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) sice v říjnových volbách získala nejvíce hlasů, přišla ale o většinu v parlamentu.
Polsko zažilo přelomové volby. K urnám se dostavilo přes 74 procent voličů, nejvíce od sametové revoluce, a po osmi letech vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost má nyní šanci sestavit vládu proevropská opozice. Boje o evropskou politiku se promítly už do volební kampaně. Vládnoucí PiS se vymezovala proti Bruselu a dva týdny před volbami vetovala migrační balíček.
Poslední hlasy v Polsku jsou sečteny, politický boj o moc v zemi ale teprve začíná. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost volby vyhrála s více než 35 procenty hlasů, nemá ale s kým sestavit vládní koalici. Moci se tak společně chtějí chopit opoziční strany, které ale nejprve musí získat pověření a následně se shodnout na jednotném postupu. Očekávání Poláků na změnu jsou obrovská.
Volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, vyhrála vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Druhá skončila s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které v úterý zveřejnila státní volební komise. Do Sejmu se dostalo celkem pět politických uskupení.
Aktualizované odhady výsledků hlasování potvrzují, že proevropská opozice má šanci sestavit příští vládu. Tu jí však může podle polských analytiků zkomplikovat prezident Andrzej Duda, spojenec vládnoucí strany Právo a spravedlnost.
Polsko si v neděli volí novou vládu, která zemi povede další čtyři roky. Předvolební průzkumy ukazují, že půjde o vyrovnaný souboj. Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Přinášíme tři možné povolební scénáře.
Volby do Sejmu, dolní komory polského parlamentu, vyhraje vládnoucí národněkonzervativní Právo a spravedlnost. Druhá bude s odstupem několika procentních bodů proevropská Občanská koalice. Vyplývá to z výsledků, které po sečtení hlasů z více než 99 procent okrsků v pondělí večer zveřejnila státní volební komise. Do Sejmu se dostane celkem pět politických uskupení.
Úzká silnice se klikatí mezi stromy, jejichž listy už zbarvil podzim. Krásnou přírodu Bělověžského národního parku ruší jen občasné cedule varující řidiče před zubry, které tu mohou potkat. Z těch ale místní obavy nemají. Daleko větší starosti jim dělá, že v lese mohou narazit na zraněné nebo prochladlé migranty, kteří se do země dostávají skrze hranici s Běloruskem. Navzdory tisícům vojáků.
Před polskými parlamentními volbami, do kterých zbývá posledních několik dnů, panuje ve Varšavě napětí. Na každém rohu vykukuje z plakátu politik a po silnicích jezdí volební autobusy jednotlivých stran. "Průzkumy předvídají vyrovnaný souboj a nikdo neví, jak volby dopadnou. Je poznat, jak jsou lidé nervózní," říká novinář Jakub Bodziony z politického týdeníku Kultura Liberalna.
Krátce před podzimními parlamentními volbami se polská vládní strana Právo a spravedlnost dostává do problémů. V nejnovějším průzkumu preferencí se propadla až za liberální opozici. Té nahrál zákon, kvůli kterému o víkendu demonstrovaly statisíce Poláků. Vládním konzervativcům umožňuje vyšetřovat a z politiky vyloučit ty, které obviní ze spolupráce s Ruskem. Namířený je právě proti opozici.
Kniha a televizní reportáž tento týden v Polsku rozpoutaly hojně sledovaný případ týkající se papeže Jana Pavla II. Podle nových zjištění měl nejen vědět o sexuálním násilí v církvi, ale ještě jako krakovský arcibiskup ho údajně pomáhal krýt. Poslanci vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na to okamžitě zareagovali tak, že odhlasovali rezoluci, která "mediální hon" odsuzuje.
Před posledními polskými parlamentními volbami pomáhal senátor Krzysztof Brejza své opoziční straně s vedením kampaně. Ve stejné době státní televize zveřejnila část jeho soukromých SMS zpráv, které ho vykreslovaly v negativním světle. Jak ale odhalilo pozdější vyšetřování, autorem některých zpráv nebyl Brejza, ale špionážní software Pegasus.
V 11 letech tiskl undergroundové noviny, během dospívání ho komunistická policie fyzicky i psychicky týrala. Jako polský premiér si vysloužil jedny z největších protestů od pádu železné opony, když jeho vláda schválila zákon téměř zakazující potraty. Nyní se Mateusz Morawiecki stal jedním z čelných evropských politiků. Jeho podpora Ukrajiny si získala obdiv, na kauzy ale oponenti nezapomněli.
