Mariánské Lázně, to není jen klid, zeleň a prameny – skrývají v sobě také příběhy evropských králů, umělců i léčebných metod, které jinde v Česku nenajdete. Když se vydáte do tohoto výjimečného města, čekají na vás nejen klasické lázeňské procedury, ale také fascinující místa a zážitky, o kterých mnozí netuší.
Do lázeňského areálu Jánské Koupele u Starých Těchanovic na Opavsku se v dobách jeho slávy sjížděly tisíce lidí z blízkého i dalekého okolí. Dnes už mohou vidět jen rozpadlé ruiny památkově chráněných objektů. Fenomén Jánských Koupelí nyní připomněla rozsáhlá publikace plná historických fotografií, kterou počátkem listopadu 2022 vydalo nakladatelství Surbanz.
Žlutá pramenitá jezírka v zásadité půdě v provincii Čching-chaj na severozápadě Číny připomínají obrovská smažená vejce. Podle místní televize jsou ve městě Mang-ja tisíce malých slaných pramenů, které mají převážně azurovou, tmavě modrou, bílou a hnědou barvu. Žlutý pramen je velmi vzácný.
Kvůli binci ve veřejném prostoru suchem netrpíme, je však omyl si myslet, že s klimatickou změnou nesouvisí. Ukazuje, jak jsme ke svému okolí neteční, zvyklí starat se jen o své a o sebe.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Ač se to nezdá, v hlavním městě je více než sto studánek a pramenů. Kdysi sloužily obyvatelům jako zdroje pitné vody, dnes bývají zanedbané a jejich poživatelnost bývá přinejmenším s otazníkem. Některé mají údajně zázračné účinky, další jsou spojené s osobnostmi dávné i blízké historie. Prošli jsme devět nejzajímavějších k příležitosti pozapomenuté tradice otevírání studánek ke konci května.
Pramen poblíž vsi Želechy u Lomnice nad Popelkou poslední dobou každoročně vysychá na několik měsíců. Čím dál smutnější zprávy hydrologům hlásí i mnoho dalších z 320 sledovaných pramenů a 1500 vrtů rozsáhlé pozorovací sítě. Právě mělčí zdroje podzemní vody, ať už prameny, studny nebo vrty, které dosahují jen ke skalnímu podloží, jsou na tom nejhůře. "Sníh na jaře zadotoval řeky, doplnily se nádrže na normální stav, ale do podzemí bohužel voda nedoputovala," vysvětlil hydrolog Jak Zrzavecký. Ani letní deště prý mnoho nepomohou. Vláhu odebírá vegetace, která je v plném růstu, navíc panují vysoké teploty, kvůli nimž se velká část vody odpaří.
Co uděláte, až přestane téct voda z vodovodu? Znáte studánku poblíž vašeho bydliště? Jakou šanci se napít mají obyvatelé Prahy?
Pracovníci šumavského národního parku začali rozebírat stezku k Pramenům Vltavy
