Průměrná délka pracovní neschopnosti loni v Česku klesla na 26,3 dne z předloňských 34,5 dne, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V letech 2010 až 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti vždy delší než 40 dnů. Počet neschopenek vystavených kvůli pracovnímu úrazu se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45 000. Stagnoval i počet smrtelných pracovních úrazů.
"Mohl byste mi vystavit neschopenku?" S touto otázkou se stále častěji setkávají praktičtí lékaři ve svých ordinacích. Firmy totiž nechávají řadu lidí doma, protože pro ně kvůli mimořádným opatřením v souvislosti s koronavirem nemají práci. A protože chtějí ušetřit, radí jim, aby přesvědčili lékaře, že se necítí dobře.
Správa sociálního zabezpečení je zkostnatělá instituce, která žije v minulém století. Velká část neschopenky potřebuje vytisknout papír a na něj musíte dát dvě razítka a ručně zapsat údaje, je to absurdní, kritizuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Vystavení neschopenky může trvat i desítky minut, v systému pak některé visí i desítky hodin. Jako lékaři jsme udělali maximum, tvrdí.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová zaznamenala vyšší počet stížností na vyřazení z evidence úřadu práce od lidí, kteří včas neoznámili svoji dočasnou neschopnost třeba kvůli nemoci. Zákon je podle ombudsmanky příliš přísný.
Provoz elektronických neschopenek začal bez větších problémů a systém je plně funkční, řekla dopoledne ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Doktoři už poslali několik tisíc e-neschopenek. Někteří lékaři hlavně ve Zlínském kraji ale na protest dál vyplňují papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavují. Hrozí jim za to pokuta až 10 000 korun.
Zrušení takzvané karenční doby je pro ČSSD jedním z hlavních bodů ve vládní koalici s ANO.
Elektronické neschopenky se měly podle zákona využívat od ledna příštího roku. Údaje o pracovní neschopnosti by okamžitě mohl vidět zaměstnavatel.
Od začátku června lze žádat o dlouhodobé ošetřovné. Je určeno lidem, kteří se musí postarat o své blízké s vážnou nemocí či po těžkém úrazu.
Hnutí ANO zřejmě vyhoví požadavkům ČSSD a KSČM na zavedení 60procentní nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Změnu chce ale posunout minimálně na červenec 2019.
Česká správa sociálního zabezpečení je schopna podle spolupracovníků Němcové vytvořit portál k roku 2022, možná o rok dříve.
Třídenní bezplatná nemocenská pravděpodobně brzy skončí. Není ovšem jasné, kdo ji zaplatí. Ve hře je i možnost, že by zaměstnanci začali opět odvádět 1,1 procenta ze své hrubé mzdy na nemocenské pojištění.
Mimořádné jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem si vyžádala Hospodářská komora.
Nyní zaměstnavatelé proplácejí čtvrtý až 14. den, první tři dny nemoci zůstávají lidé bez peněz. Hnutí ANO bylo dosud proti návratu k předchozímu systému, nyní připouští kompromisní variantu.
Nový rok přináší změny pro zaměstnance, podnikatele, rodiny, klienty bank, důchodce, řidiče nebo pacienty. Každý si najde něco – i policisté nebo vězni.
Lidé, kteří budou v pracovní neschopnosti déle než měsíc, získají z nemocenského pojištění více peněz než dosud. Novelu, která zvyšuje dávky od druhého měsíce z 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent, už podepsal i prezident a může tak začít platit.
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Od druhého měsíce nemoci se mají dávky zvýšit ze současných 60 na 66 procent vyměřovacího základu, od třetího měsíce pak na 72 procent. Výdaje státu tak stoupnou o 2,4 miliardy korun. Nic se zatím nezmění na tom, že v prvních třech dnech pracovní neschopnosti nedostávají lidé nic.
Dlouhodobá nemocenská by se měla zvýšit. Shodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Z jednání tripartity vzešly dva návrhy, které teď projedná vládní koalice. Navýšení chce premiér prosadit ještě do konce jejich funkčního období.
Dlouhodobě nemocní zaměstnanci se možná dočkají vyšších dávek nemocenské. O možných dvou variantách růstu bude tripartita jednat v pondělí. První z nich hovoří o růstu ve dvou krocích, a to nejdříve po třicátém a následně šedesátém dni nemoci. Druhá počítá se změnou až po 60 dnech, ovšem částka nárůstu bude vyšší. V závislosti na výběru formy by tak stát v příštím roce vydal až o 2,8 miliardy více.
Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelé tyto návrhy odmítají kvůli očekávanému růstu dočasné pracovní neschopnosti, informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Tripartita se naopak shodla na nutnosti zlepšení podmínek dlouhodobě nemocných. "Tento signál je nesmírně důležitý," doplnil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Při delší nemoci totiž může podle něj člověk rychle spadnout do chudoby. Jednání tripartity se zúčastnil i prezident Miloš Zeman, který podpořil návrh státního rozpočtu pro příští rok.
Zaměstnanci dál nebudou dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Novelu zákoníku práce, kterou předložili poslanci opoziční KSČM, dnes sněmovna zamítla na návrh poslanců vládního hnutí ANO a opoziční ODS těsnou většinou hlasů. Kritici předlohy mluvili o dopadech na zaměstnavatele a na ekonomiku a poukazovali na možné zneužívání neschopenek. Zastánci zase argumentovali hlavně prospěchem pro zaměstnance. Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy. Podmínkou je ale shoda v tripartitě, která není. Pro zrušení karenční doby jsou dlouhodobě odbory.
Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Nejvyšší soud rozhodl, že neoznačené místo pobytu při pracovní neschopnosti nemůže být samo o sobě důvodem k výpovědi, pokud firma neprokáže, že zaměstnanec skutečně podvádí. Trestem za znemožnění kontroly má být jen odebrání nemocenských dávek.
Režim na neschopence porušilo loni 3650 lidí, o 259 více než o rok dříve. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení zkontrolovali v roce 2015 téměř každého desátého dočasně práceneschopného pojištěnce, provedly téměř 155 000 kontrol. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Nejvíce lidí, kteří porušili režim dočasné pracovní neschopnosti, bylo odhaleno v Plzeňském kraji (520 postihů) a v Ústeckém kraji (417 postihů), nejméně naopak v Praze (111 postihů) a na Vysočině (113 postihů).
Kateřina K. loni v létě demonstrovala proti průvodu odpůrců přijímání uprchlíků, který šel centrem Prahy. Ženu teď čeká soud za to, že údajně napadla policistu. Její přítel totiž neposlechl výzvu policie, aby udělal prostor pro průvod, který mimo jiné nesl i šibenice. Policisté muže povalili na zem a klečeli na něm. Žena mu chtěla pomoct a policisty odstrčit, přičemž, jak je patrné z videozáznamu, spíš mezi ně spadla. Jednoho z policistů tím ale údajně zranila. "Nikoho jsem neudeřila, chtěla jsem se dostat k příteli," říká.
