V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než 230milionové země. V neděli o tom informovala agentura AFP.
Šíitská povstalecká skupina Húsíů v neděli zadržela dvě desítky zaměstnanců OSN, uvedla agentura AP s odvoláním na koordinátora OSN pro Jemen. O den dříve povstalci zaútočili na další zařízení OSN v hlavním městě Saná, dodal představitel.
Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na bezpečnostní a špionážní cíle jemenských Húsíů v hlavním městě Saná. Při náletech byli zabiti nejméně dva civilisté a 48 lidí utrpělo zranění, informovala agentura AFP s odvoláním na zdroje Húsíů, kteří Saná ovládají.
Nejméně 11 zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští Húsíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou těchto povstalců podporovaných Íránem. Oznámil to podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg.
Nákladní loď Eternity C, která se v pondělí při plavbě v Rudém moři stala terčem útoku jemenských povstalců, se potopila a v současné době probíhá operace za záchranu námořníků. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje z oblasti námořní bezpečnosti.
Američané přišli o stíhačku F/A-18 Super Hornet v přepočtu za více než miliardu korun. Stroj skončil na dně Rudého moře poté, co spadl z paluby letadlové lodi USS Harry S. Truman. Přihodilo se to v momentě, kdy letadlovka prováděla úhybný manévr před palbou jemenských Húsiů. O události informovalo americké námořnictvo.
Ještě před týdnem většinu syrského území kontrolovala armáda pod vedením prezidenta Bašára Asada. V posledních dnech ale rebelové dobyli Aleppo, druhé největší město v Sýrii, a postupují dále. Do dění vstupují další aktéři a může se stát prakticky cokoliv. "Hrozí obrovské krveprolití podobné tomu z let 2013 až 2014," říká Josef Kraus, bezpečnostní analytik a odborník na Blízký a Střední východ.
Poslední odhady uvádějí, že Rusové ztrácejí v bojích na Ukrajině více než tisícovku vojáků denně. Stavy je tak kromě náboru doma potřeba doplňovat i jinak. Po Severokorejcích míří na frontu také muži z Jemenu.
Bojovníci konžské povstalecké skupiny M23 minulý týden na východě země zabili 272 civilistů, uvedla v pondělí vláda Demokratické republiky Kongo podle agentury Reuters. Původní odhady uváděly 50 obětí. Rebelové odpovědnost za útok odmítají.
Znepřátelené strany bojující v Etiopii se dohodly na zastavení bojů, uvedl speciální vyslanec Africké unie v jihoafrické Pretorii, kde se od minulého týdne konaly mírové rozhovory mezi zástupci etiopské vlády a tigrajskými povstalci. Podle agentury Reuters se jedná o zásadní diplomatický průlom ve dva roky trvajícím konfliktu, při kterém zahynuly tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy.
Síly mezinárodní koalice v čele se Saúdskou Arábií spolu s jemenskými vládními jednotkami zabily v jemenské provincii Dalí 97 šíitských povstalců podporovaných Íránem a dalších 120 jich zajaly. S odvoláním na sdělení armády o tom informovala saúdskoarabská televize Al-Arabíja. Koalice v čele s Rijádem stojí v jemenském konfliktu na straně mezinárodně uznávané vlády.
Jemenští povstalci tvrdí, že budují balistické kapacity a jejich síly jsou připraveny udeřit na Rijád a Abú Zabí, pokud koalice vedená Saúdskou Arábií poruší klid zbraní uzavřený v prosinci pod dohledem OSN a bude pokračovat v boji o přístavní město Hudajdá. Informovala o tom agentura Reuters.
Venezuelská vláda potlačila rebelii, kterou v neděli vyhlásila skupina 20 vojáků a civilistů ve městě Valencia. Nyní pátrá po deseti z nich. Zbylí dva povstalci byli zabiti, jeden raněn a dalších sedm zatčeno. V ulicích Valencie i v okolí města nyní hlídkují vojenské vozy. Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Ta svolala na pondělí mimořádné zasedání parlamentu, ve kterém má opoziční koalice většinu, ale jehož legitimitu vláda neuznává.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Arabsko-kurdské povstalecké jednotky v Sýrii zahájily s podporou Spojených států útok na město Rakka. To je baštou teroristické organizace Islámský stát. Jak v úterý informovala agentura Reuters, Syrské demokratické síly (SDF) vedou dvojí ofenzivu ze severu a východu. Pádem Rakky by islamisté i po ztrátě iráckého Mosulu přišli o svůj poslední zásadní opěrný bod v regionu. Americká armáda se na pozemním útoku na Rakku přímo nepodílí. Povstalce ale zásobuje zbraněmi, zajišťuje jim podle potřeby logistické zázemí a hlavně je se svými regionálním spojenci podporuje vojenským letectvem. Na operaci se nepodílí Rusko ani síly vládnoucího režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Přidat se k teroristické organizaci Islámský stát byla prý pro mladého Mohameda nevyhnutelná věc. Byli to buď oni, nebo syrský vládní režim, vysvětluje své rozhodnutí. Jeho příběh poodhaluje realitu mladých lidí ve válkou zmítané Sýrii. Už jako teenager se stejně jako zbytek rodiny zapojil do bojů proti režimu prezidenta Bašára Asada. Odmítal opustit své rodné město, a proto se ho rozhodl bránit proti režimu i poté, co ho obsadily jednotky Islámského státu. A tak se k nim připojil.
Nový americký ministr zahraničí Rex Tillerson zamířil poprvé do Moskvy a hned je z toho ostře sledovaná událost. Nedávný americký raketový útok na syrský režim Bašára Asada vymazal jakékoli naděje na případný reset americko-ruských vztahů. Podle Kremlu, který Asada dlouhodobě podporuje, byl americký zásah "aktem agrese proti suverénní zemi". Tillerson, který měl dříve velmi dobré vztahy s ruským prezidentem Putinem, zase přivezl do Moskvy jasný vzkaz zemí skupiny G7: Pokud neskončí vaše podpora Asadovi, přitvrdíme.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Syrská armáda v pondělí zaútočila na pozice povstalců na východě metropole Damašku. Odrazila tak útoky z neděle, kdy rebelové bojovali hlavně v oblasti čtvrti Džobár. Podle agentury AP povstalci použili podzemní tunely i sebevražedné atentátníky.
Část mezinárodní koalice v čele s USA, která podporuje v syrské válce umírněné povstalce, jim zmrazila jeden z kanálů dodávek zbraní a financí. Uvedla to v úterý agentura Reuters. Odvolává se na několik velitelů povstalecké Syrské svobodné armády (FSA). Přerušení pomoci může souviset s boji mezi tzv. umírněnou opozicí a radiálními skupinami na severu Sýrie. Panuje obava, aby zbraně nepadly do rukou radikálním islamistům. Americká CIA, která pomoc koordinuje, zprávu odmítla komentovat. Nevyjádřily se k ní ani Katar, Saúdská Arábie či Turecko, které se na této části dodávek podílí.
Na pomezí provincií Idlib a Aleppo na severu Sýrie se v úterý rozpoutaly boje mezi několika povstaleckými skupinami. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci sleduje z Británie, boje začaly brzy rány a pokračovaly ještě odpoledne. O život při nich přišla pětičlenná rodina. V bojích se střetli nejprve členové Fronty dobytí Sýrie - bývalé fronty An-Nusra napojené na teroristickou síť Al-Káida - a povstalecké skupiny Džajš al-Mudžáhidín. Fronta dobytí Sýrie podle SOHR viní tuto skupinu, že poskytovala informace o jejích pozicích koalici, která bojuje proti radikálům. K bojům se připojila také skupina Ahrár aš-Šám která má silné zastoupení v Idlibu.
Kolumbijská vláda se dohodla s druhou největší povstaleckou skupinou v zemi na tom, že v únoru začnou mírové rozhovory. Oznámil to ve středu prezident Juan Manuel Santos, podle něhož rebelové z Vojska národního osvobození (ELN) souhlasili s vládními podmínkami včetně propuštění zadržovaného poslance Odína Sáncheze uneseného loni na jaře. Dlouho odkládané rozhovory mají navázat na mírovou dohodu uzavřenou s největší gerilou v zemi, Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). Ultralevicová kolumbijská skupina ELN vznikla v roce 1964 a inspirovalo ji vítězství revoluce na Kubě. Zaměřovala se na útoky proti ropnému průmyslu či právě únosy politiků a cizinců.
