Protékaly tudy slavné peřeje Svatojánských proudů, ve známé osadě Ztracená naděje se scházeli a scházejí trampové. Ve 40. letech v těchto místech vznikla vodní nádrž Štěchovice, druhé nejstarší dílo Vltavské kaskády. O letošních prázdninách se po modernizaci vrací do plného provozu. Ve fotogalerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky z jeho stavby.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Na informační systém státního podniku Povodí Vltavy v úterý zaútočili hackeři. Kybernetický útok napadl informační systémy podniku pro administrativní činnosti. Nezbytné fungování podniku je zachované, k ohrožení přehrad nebo dodávek povrchové vody nedošlo.
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) podal odvolání proti povolení stavby nové plavební komory u Dětského ostrova. Důvodem je podle textu odvolání, nezákonnost a nesprávnost napadeného výroku rozhodnutí. Vypracovat odvolání uložilo IPR vedení města, které se stavbou nesouhlasí. Dokument posoudí jako odvolací orgán ministerstvo zemědělství. Komoru povolil zvláštní stavební úřad pražského magistrátu na začátku srpna. Stavbu chystá státní podnik Povodí Vltavy. S komorou nesouhlasí ani Praha 5 a 1.
Zvláštní stavební úřad pražského magistrátu povolil stavbu nové plavební komory u Dětského ostrova na Smíchově. Informoval o tom mluvčí magistrátu Vít Hofman. Se stavbou, kterou chystá státní podnik Povodí Vltavy, nesouhlasí vedení Prahy, stejně jako městské části Praha 5 a Praha 1. Zástupci všech tří samospráv už dříve avizovali, že v případě povolení stavby podají proti rozhodnutí odvolání. Mohou tak učinit do 15 dní u ministerstva zemědělství.
Praha nesouhlasí se stavbou nové plavební komory u Dětského ostrova, kterou chystá Povodí Vltavy. Záměr nyní posuzuje vodoprávní úřad a v případě, že rozhodne kladně, podá město pravděpodobně odvolání, řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Podobně chtějí postupovat zástupci Prahy 1 a Prahy 5, kteří k dalšímu postupu připravují společné memorandum. To, kdy úřad o projektu rozhodne, zatím není jasné. Státní podnik novou komoru odůvodňuje nedostatečnou kapacitou té stávající a na projektu trvá.
Ve státním podniku Povodí Vltavy na pražském Smíchově ve středu zasahuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Povodí Vltavy se distancovalo od firmy Liglass Trading, která získala v Kyrgyzstánu miliardovou smlouvu na výstavbu vodních elektráren. Původně společnost na svých starých stránkách informovala, že jsou s Povodí Vltavy partneři. Po zjištění Aktuálně.cz, že reference nejsou pravdivé, z webu zmizely.
Firma Liglass Trading se chlubila v době, kdy usilovala o obrovskou smlouvu na výstavbu vodních elektráren v Kyrgyzstánu, partnerstvím s prestižními českými společnostmi. Zná ji však jen jedna z nich - Povodí Labe, která naopak má poskytovat konzultace Liglassu. Zatím se tak ale nestalo. ČVUT či Povodí Vltavy firmu neznají.
Státní podnik Povodí Vltavy stáhl svůj návrh nové vyhlášky, která upravovala rozšíření ochranného pásma vodní nádrže Švihov na řece Želivce. Povodí chce nejprve vyřešit oprávněné náhrady a kompenzace a poté podá návrh na změnu stávajícího pásma hygienické ochrany III. stupně znovu. Navržená omezení se týkala stovek vlastníků zemědělské i lesní půdy, hospodářů i obcí.
Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD) se vyjádřil proti případnému vystavění protipovodňové hráze na řece Berounce. Podle něj je prioritou zachovat unikátní přírodu na Křivoklátsku, které se již léta snaží o vyhlášení Národního parku, připomněl. "Nepodporuji v této chvíli regulaci Berounky, protože dle mého názoru ten ekosystém, který tam je, má velkou hodnotu a měl by zůstat ve stavu, v jakém je," uvedl hejtman.
Mnoho emocí vzbudil plán na výstavbu až čtyřicetimetrové hráze na Berounce v oblasti Křivoklátska. Povodí Vltavy ve studii, která pro přehradu vybrala čtyři místa, píše, že by razantně snížila škody při povodních. Zejména starostové obcí na horním toku řeky plán kritizují proto, že by hráz zničila oblast Křivoklátska. "Pokud dá společnost přednost nedotčenému a krásnému údolí na Křivoklátsku, tak je to v pořádku. Pak ale není možné při povodních naříkat, abychom něco udělali s ochranou obcí na dolním toku Berounky. To prostě nejde dohromady," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Plánovaná čtyřicetimetrová protipovodňová hráz na Berounce děsí okolní obce i ochránce krajiny. Přehrada by nenávratně poškodila krajinu Křivoklátska. "Aby se tak nestalo, tak hodlám využít všech - i mezinárodních - kontaktů, aby tato mimořádně cenná biosférická rezervace UNESCO sloužila i našim potomkům," říká vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Hráz by podle nové studie mohla stát v Roztokách, u Bránova, Nezabudic, anebo Čertovy skály.
Povodí Vltavy představilo studii na možná až čtyřicetimetrovou hráz, která by mohla vzniknout na čtyřech možných místech na Berounce na Křivoklátsku. Způsobilo tím poprask v okolních obcích, které se především obávají zatopení cenné krajiny. Autoři studie uklidňují, že by vodní dílo fungovalo jen během povodní, jinak by byla přehrada prázdná. Ovšem i představa obrovské zdi na kraji obce je pro některé starosty děsivá. Jiní se obávají toho, že by se časem ze "suché" přehrady stala klasická, která by kvůli budoucímu suchu měla zadržet právě co nejvíc vody.
Vodohospodáři po měsících přestali vypouštět Orlickou přehradu a nádrž se znovu začíná naplňovat. "Děje se tak ale pouze díky vodě vypouštěné v tomto období z rybníků, stále totiž nelze hovořit o konci sucha," řekl ve středu generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Meteorologové podle něj navíc nepředpokládají výraznější srážky, nádrž by se tak mohla začít normálně plnit až v zimě. Kvůli suchu plánuje ministerstvo životního prostředí zdražit podzemní vodu.
Na sociální síti se objevil snímek poklopu na Vltavě v Praze. Lidé na Facebooku začali živě diskutovat a tipovat, co by to mohlo být. Sám autor snímku, fotograf Jindřich Kodíček, ale neměl tušení, kde se ve vodě poklop vzal. "Nikdy jsem na tom místě nic podobného neviděl," říká. Sami lidé z Povodí Vltavy si nad snímkem nejdříve lámali hlavu a poté přišli s vysvětlením, že by se mělo jednat o starou studnu, postavenou ještě před kanalizační sítí. To se ale nezdálo Magistrátu hlavního města Prahy. Spíše je při pohledu na snímek napadlo, jestli to není práce kontroverzního umělce Davida Černého, který před pár lety instaloval na hladinu Vltavy vztyčený prostředníček namířený k Hradu.
Skupina měla ovlivnit sedm zakázek státního podniku Povodí Vltavy za celkem 666 milionů korun. Důkazem jsou odposlechy.
Bariéra bude tři kilometry dlouhá a má město ochránit před stoletou vodou.
V konstrukci našli dělníci stavební suť nebo jídelní nůž. Opravu provede jiná firma
Firma se podle starosty navíc pokouší opravit nekvalitním materiálem i novou prasklinu
V případě Rittiga jim jde o zakázky od Lesů ČR, u Janouška o projekty Povodí Vltavy
Bendlův nápad pro Ústí se nelíbil, pak jsme mu vyhověli, odhaluje v rozhovoru šéf z Povodí Vltavy
Povodí Vltavy zahájilo výstavbu dalších protipovodňových opatření v jižních Čechách
Hladina řeky Labe stoupla na druhý povodňový stupeň, zaplavila silnice v Děčíně
Povodí Vltavy dokončilo výstavbu protipovodňových opatření na řece Lužnici
